Od loňského listopadu do letošního května inspektoři navštívili 42 středních škol s pedagogickými obory. Zaměřili se především na školy připravující budoucí učitelky mateřských škol. Logopedická prevence je většinou součástí obsahu vzdělávání jen okrajově. Podle inspekce se to nepříznivě odráží na úrovni řečových schopností dětí, protože právě logopedické vady jsou nejčastějším důvodem pro odklad nástupu do školy.

Inspekce také kritizovala to, že v 11 procentech škol nebylo součástí přijímacího řízení ověřování jazykového projevu uchazečů. Požadavek na odpovídající kvalitu výslovnosti uchazečů považuje inspekce za bezpodmínečně nutný při přijímání na tento typ škol. „Učitel v mateřské škole předává jazykový vzor a imitační hledisko je při rozvíjení verbálních dovedností významné," uvedla.

Nadané děti

Dalším negativním zjištěním bylo méně časté seznamování žákyň s metodikou vzdělávání mimořádně nadaných dětí. „Ve více než třetině oborů bylo okrajové a v 6,8 procenta oborů nebylo vůbec součástí vzdělávání, což může vést k tomu, že absolventi nebudou umět s nadanými dětmi pracovat. Tato skutečnost je s ohledem na koncept společného vzdělávání alarmující," uvedli inspektoři.

Střední školy také příliš neučí spolupráci s podpůrnými pracovníky v mateřských školách, jako jsou asistenti pedagoga nebo chůvy. Vzhledem k novele školského zákona, podle níž budou mít za několik let nárok na místo v MŠ i dvouleté děti, by se měla příprava učitele mateřských škol zaměřit také na vzdělávání dětí mladších tří let.

V mateřských školách aktuálně působí téměř 31.000 pedagogů, mezi nimiž je 99 procent žen. Dívky převažují také na středních pedagogických školách. Například loni bylo do škol s pedagogickými obory do prvního ročníku přijato asi 3000 žáků, z nichž bylo 2779 dívek.