Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Manévry tajné služby. Přijel Netanjahu

Praha - V překladu to znamená Institut pro výzvědné a zvláštní operace. V hebrejštině i češtině se ale nejčastěji používá zažitá zkratka Mosad.Jedna z nejlépe organizovaných, ovšem také nejvíce skrytých tajných služeb na světě má od čtvrtka pohotovost v Praze. A spolu s ní i dalších skoro 500 tuzemských policistů.

17.5.2012 7
SDÍLEJ:

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiletěl do Prahy na dvoudenní návštěvu, spolu s ním dorazilo i sedm členů jeho vlády.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Do České republiky totiž na dvoudenní návštěvu přiletěl izraelský premiér Benjamin Netanjahu a spolu s ním i dalších sedm ministrů vlády židovského státu. S premiérem Petrem Nečasem projednají nejenom obchodní vztahy, ale podepíší i smlouvy o spolupráci ve školství a výzkumu.

Za normálních okolností by šlo o běžnou akci. V případě izraelského premiéra jsou ale bezpečnostní opatření vyšponovaná na maximum. „Patří do kategorie návštěv, jako byla cesta prezidenta USA či prezidenta Ruska do Prahy," potvrzuje mluvčí Policejního prezidia ČR Veronika Hodačová. Podle ní ale policie nemůže komentovat přesné nasazení agentů. „Stejně tak nemůžeme zveřejnit přesný počet nasazené techniky," dodala mluvčí.

Izraelský premiér přistál 
v Praze dvě hodiny po poledni. Jeho kolonu k Úřadu vlády doprovázely i vozy uzpůsobené pro rušení dálkově odpalovaných bomb. Dalším specifikem bylo podle informací Deníku také nasazení takzvané hygienické ochranné služby, lidově přezdívané ochutnávači. Jde o jednotku, která pomocí mobilních laboratorních testů zkoumá nezávadnost potravin a pití. Co přesně ale izraelští politici v Praze ochutnají, se nepodařilo zjistit.

Agenti Mosadu mají podle mezinárodních zvyklostí i v cizině vlastní zbraně. V novodobé historii přitom selhali jen jednou. Bohužel fatálně. V roce 1995 nedokázali zabránit atentátu na tehdejšího premiéra Jicchaka Rabina.

Češi stojí na straně pravdy, libuje si „Bibi"

Praha – Málokde v Evropě má izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přezdívaný Bibi, tak věrné spojence jako ve vládě Petra Nečase. Ten ho při minulé návštěvě zasypával samými lichotivými slovy a izraelský politik mu to oplatil.

„Češi jsou ochotni stát na straně pravdy," ocenil tehdy Nečasův proizraelský postoj Benjamin Netanjahu. Matador izraelské politiky přitom musel ve světě často čelit kritice kvůli tvrdému postoji vůči Palestincům. V průběhu své kariéry vyzýval k dalšímu rozšiřování židovských osad a odmítal vytvoření palestinského státu.

„Mír na hranicích z roku 1967 neuzavřeme. Izrael se nenechá zredukovat na křehké státní ghetto na pobřeží Středozemního moře," vzkázal Palestincům před lety prostřednictvím listu The Times. Někdejší příslušník elitní jednotky izraelské armády Sajeret Majkal, který má za sebou bojové zkušenosti z několika válek, vstoupil do velké politiky už v roce 1993. Tehdy se stal šéfem pravicové strany Likud.

Když v roce 1996 stanul v čele vlády, stal se nejmladším izraelským premiérem v historii. V předčasných volbách o tři roky později však jeho strana totálně propadla a Benjamin Netanjahu na čas zcela zmizel z politiky.

Máloco přitom nasvědčovalo, že by měl šanci na návrat. Dokonce v tomto mezidobí čelil podezření ze zpronevěry peněz premiérského úřadu. V roce 2003 se ale potřetí ve své kariéře stal ministrem financí v jedné z nejvíce nacionálně orientovaných vlád v historii země. Fakt, že dva roky poté rezignoval na protest proti stažení izraelských jednotek 
z pásma Gazy, je pro politika 
s pověstí „jestřába" více než příznačný.

Svou politickou nezničitelnost prokázal Benjamin Netanjahu naposledy v předčasných volbách před třemi lety. Přestože pravicový Likud skončil s velmi těsným odstupem až druhý za liberální stranou Kadima, prezident Šimon Peres pověřil sestavením vlády právě jeho.

V premiérském křesle od té doby Benjamin Netanjahu zažil znovu několik horkých chvilek. Veterán izraelské politiky však zatím dává s buldočí vytrvalostí najevo, že je s ním potřeba počítat i na řadu dalších let. 

Vztahy mezi Prahou a Tel Avivem

Československo v roce 1920 jako první evropská země uznalo Židy jako národ. Prezident T. G. Masaryk později tehdejší Palestinu navštívil.

V roce 1948 bylo Československo třetí zemí na světě (po USA a SSSR), která uznala Izrael jako samostatný stát. Izrael v první válce proti arabským sousedům zvítězil i díky velkým dodávkám československých zbraní.
Později se však Izrael přiklonil na stranu USA a socialistické Československo se začalo orientovat propalestinsky. Od pádu komunistického režimu se dřívější vazby obnovily. Česko patří k největším spojencům Izraele.

Autor: Jan Klička, Martin Dohnal

17.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto
2 8

Číně dochází trpělivost. Omezí vývoz ropných produktů do KLDR

Švestky z městské zahrádky. Ze stromů lze ovoce česat zdarma

Sklizeň podzimního ovoce je v plném proudu. Kdo chce získat české plody, může využít nabídku sadařů, kteří mívají výhodnější ceny než běžné obchody. Pražané však mají i jinou možnost: natrhat si jablka, hrušky i švestky zdarma v sadech hlavního města.

DOTYK.CZ

Před 79 lety vláda vyhlásila mobilizaci. Lid absolutně pevný, chválil Beneš

Přesně ve 22.20 byla rozhlasem vyhlášena všeobecná mobilizace Československé republiky. Onoho 23. září 1938 bylo řádně horko nejen za hranicemi, kde chřestil zbraněmi Hitler, ale i uvnitř vlasti, v Sudetech. Dobrá polovina sudeťáků mobilizace neuposlechla. A do osudného Mnichovského diktátu zbýval pouhý týden.

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení