VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Manévry tajné služby. Přijel Netanjahu

Praha - V překladu to znamená Institut pro výzvědné a zvláštní operace. V hebrejštině i češtině se ale nejčastěji používá zažitá zkratka Mosad.Jedna z nejlépe organizovaných, ovšem také nejvíce skrytých tajných služeb na světě má od čtvrtka pohotovost v Praze. A spolu s ní i dalších skoro 500 tuzemských policistů.

17.5.2012 7
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiletěl do Prahy na dvoudenní návštěvu, spolu s ním dorazilo i sedm členů jeho vlády.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Do České republiky totiž na dvoudenní návštěvu přiletěl izraelský premiér Benjamin Netanjahu a spolu s ním i dalších sedm ministrů vlády židovského státu. S premiérem Petrem Nečasem projednají nejenom obchodní vztahy, ale podepíší i smlouvy o spolupráci ve školství a výzkumu.

Za normálních okolností by šlo o běžnou akci. V případě izraelského premiéra jsou ale bezpečnostní opatření vyšponovaná na maximum. „Patří do kategorie návštěv, jako byla cesta prezidenta USA či prezidenta Ruska do Prahy," potvrzuje mluvčí Policejního prezidia ČR Veronika Hodačová. Podle ní ale policie nemůže komentovat přesné nasazení agentů. „Stejně tak nemůžeme zveřejnit přesný počet nasazené techniky," dodala mluvčí.

Izraelský premiér přistál 
v Praze dvě hodiny po poledni. Jeho kolonu k Úřadu vlády doprovázely i vozy uzpůsobené pro rušení dálkově odpalovaných bomb. Dalším specifikem bylo podle informací Deníku také nasazení takzvané hygienické ochranné služby, lidově přezdívané ochutnávači. Jde o jednotku, která pomocí mobilních laboratorních testů zkoumá nezávadnost potravin a pití. Co přesně ale izraelští politici v Praze ochutnají, se nepodařilo zjistit.

Agenti Mosadu mají podle mezinárodních zvyklostí i v cizině vlastní zbraně. V novodobé historii přitom selhali jen jednou. Bohužel fatálně. V roce 1995 nedokázali zabránit atentátu na tehdejšího premiéra Jicchaka Rabina.

Češi stojí na straně pravdy, libuje si „Bibi"

Praha – Málokde v Evropě má izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přezdívaný Bibi, tak věrné spojence jako ve vládě Petra Nečase. Ten ho při minulé návštěvě zasypával samými lichotivými slovy a izraelský politik mu to oplatil.

„Češi jsou ochotni stát na straně pravdy," ocenil tehdy Nečasův proizraelský postoj Benjamin Netanjahu. Matador izraelské politiky přitom musel ve světě často čelit kritice kvůli tvrdému postoji vůči Palestincům. V průběhu své kariéry vyzýval k dalšímu rozšiřování židovských osad a odmítal vytvoření palestinského státu.

„Mír na hranicích z roku 1967 neuzavřeme. Izrael se nenechá zredukovat na křehké státní ghetto na pobřeží Středozemního moře," vzkázal Palestincům před lety prostřednictvím listu The Times. Někdejší příslušník elitní jednotky izraelské armády Sajeret Majkal, který má za sebou bojové zkušenosti z několika válek, vstoupil do velké politiky už v roce 1993. Tehdy se stal šéfem pravicové strany Likud.

Když v roce 1996 stanul v čele vlády, stal se nejmladším izraelským premiérem v historii. V předčasných volbách o tři roky později však jeho strana totálně propadla a Benjamin Netanjahu na čas zcela zmizel z politiky.

Máloco přitom nasvědčovalo, že by měl šanci na návrat. Dokonce v tomto mezidobí čelil podezření ze zpronevěry peněz premiérského úřadu. V roce 2003 se ale potřetí ve své kariéře stal ministrem financí v jedné z nejvíce nacionálně orientovaných vlád v historii země. Fakt, že dva roky poté rezignoval na protest proti stažení izraelských jednotek 
z pásma Gazy, je pro politika 
s pověstí „jestřába" více než příznačný.

Svou politickou nezničitelnost prokázal Benjamin Netanjahu naposledy v předčasných volbách před třemi lety. Přestože pravicový Likud skončil s velmi těsným odstupem až druhý za liberální stranou Kadima, prezident Šimon Peres pověřil sestavením vlády právě jeho.

V premiérském křesle od té doby Benjamin Netanjahu zažil znovu několik horkých chvilek. Veterán izraelské politiky však zatím dává s buldočí vytrvalostí najevo, že je s ním potřeba počítat i na řadu dalších let. 

Vztahy mezi Prahou a Tel Avivem

Československo v roce 1920 jako první evropská země uznalo Židy jako národ. Prezident T. G. Masaryk později tehdejší Palestinu navštívil.

V roce 1948 bylo Československo třetí zemí na světě (po USA a SSSR), která uznala Izrael jako samostatný stát. Izrael v první válce proti arabským sousedům zvítězil i díky velkým dodávkám československých zbraní.
Později se však Izrael přiklonil na stranu USA a socialistické Československo se začalo orientovat propalestinsky. Od pádu komunistického režimu se dřívější vazby obnovily. Česko patří k největším spojencům Izraele.

Autor: Jan Klička, Martin Dohnal

17.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
AKTUALIZOVÁNO
10 32

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Před kasárnymi zasahovala policie

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Ministryně Valachová: Škola musí zveřejnit přijatého žáka s nejhorším výsledkem

Střední školy budou muset v rámci jednotných přijímacích zkoušek anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky testů. V pořadu Partie televize Prima to dnes řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní to bude ukazatel kvality dané školy pro rodiče a zájemce o studium. Jednotné přijímací zkoušky se letos plošně konají poprvé, a to na maturitní obory středních škol.

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies