Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jaderný odpad z Temelína může skončit i v Brdech

Příbram - Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) začala na popud vlády zkoumat vojenské újezdy, zda by některý z nich nebyl vhodný pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Zeleným se to nelíbí a považují to od vlády za nezodpovědné řešení.

29.11.2008 3
SDÍLEJ:

Jaderná elektrárna TemelínFoto: DENÍK/René Kekely

Vláda si zřejmě neví rady, co do budoucna s jaderným odpadem. Výzkum vhodných lokalit, kde by mohl být v budoucnu uložen v podzemí radioaktivní odpad, skončil kvůli odmítavému postoji obyvatel šesti vytipovaných lokalit.

Výzkum koordinuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která úkol převzala od roku 1998 od Ústavu jaderného výzkumu.

Správa vybrala původně více lokalit, až se výběr zúžil na šest zbývajících – Božejovice, Budišov, Lodhéřov, Lubenec, Pačejov a Rohozná. Jenomže obyvatelé těchto obcí se záměrem nesouhlasili a výzkum se pozastavil. Ministerstvo průmyslu tedy zadalo ústavu hledat nové potencionální podzemní úložiště ve všech pěti vojenských újezdech v zemi, to znamená i v Brdech. Dana Kuchtové ze Strany zelených to považuje za nezodpovědné a tvrdí, že vláda se dostala do úzkých a neví, co s jaderným odpadem. Podle Kuchtové se vláda rozhodla zaměřit na vojenské újezdy, protože bude jednodušší záměr prosadit. V případě, že by některý z vojenských újezdů byl vybrán, nemůžou v tom bránit obecní samosprávy.

Hledání úložiště trvá už několik let

„Hledání hlubinného úložiště radioaktivního probíhá již několik let a podílela se na něm řada odborníků. Výsledkem výzkumů SÚRO je vytipování šesti vhodných lokalit, a to z pohledu především geologické vhodnosti, z hlediska sociologického, z hlediska vlivů na životní prostředí a podobně. Vojenské újezdy nelze obecně označit jako případně vhodné pro hlubinné úložiště – nesplňují náročná, výše zmíněná kritéria, jinak by byly zařazeny mezi šest vybraných lokalit,“ řekla Deníku Dana Kuchtová s tím, že k výběru hlubinného úložiště nelze přistoupit nezodpovědně a zohlednit pouze hledisko snadné prosaditelnosti.

„Je zřejmé, že vláda je v úzkých a neví, kam radioaktivní odpad uložit. Nerudovské dilema – kam s ním – měla ovšem vláda řešit dříve, při rozhodování o využívání jaderné energetiky. Zelení na otázku nevyřešené koncovky jaderného palivového cyklu soustavně upozorňují a řešení ministra Římana určitě podporovat nebudou,“ dodala Kuchtová.

Podle Vítězslava Dudy, ředitele SURAO, bude v nejbližším období předběžně ověřováno, zda na území vojenských újezdů mohou být vhodné geologické podmínky pro případné umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva.

Práce ve vojenských újezdech Hradiště, Brdy, Boletice, Březina a Libavá budou zahrnovat rešerši existujících geologických informací. Ukončení těchto prací se předpokládá do 31. května 2009. Teprve poté bude podle ředitele možné říci, zda na některém z uvedených vojenských území jsou splněna základní geologická kritéria a má tak smysl začít tam s dalším velmi podrobným průzkumem. Ten by zahrnoval analýzu družicových a leteckých snímků, reinterpretaci geofyzikálních dat a provedení několika ověřujících geofyzikálních profilů v terénu.

V minulých letech prošlo výběrem území pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu více oblastí. Z nich pro pokračování průzkumných prací zůstalo šest ( Božejice, Budišov, Lodhéřov, Lubenec, Pačejov a Rohozná). V roce 2004 byly průzkumné práce vzhledem k odmítavému postoji obyvatelstva ve všech lokalitách pozastaveny. Nepřekročitelnou podmínkou k jejich obnovení je souhlas obcí v lokalitách.

Výsledky budou v dubnu

„Jsme si vědomi toho, že ne ve všech lokalitách je veřejné mínění i tamní samospráva nakloněna jednání o možnosti výstavby hlubinného úložiště v jejich regionu. V komunikaci s obcemi ve vytipovaných lokalitách chceme pokračovat, zároveň však prověříme další lokality, ve kterých budou splněna geologická kritéria a zároveň v nich mohou existovat příznivější podmínky z hlediska realizace stavby a postojů veřejnosti. V této souvislosti budou hodnocena i území vojenských újezdů,“ dodal ředitel SÚRAO Vítězslav Duda.

Provedením výzkumných prací ve vojenských újezdech byla pověřena firma Aquatest. Zařazení některého vojenského újezdu mezi vhodné lokality pro hlubinné úložiště a jejich další posuzování připadá v úvahu v roce 2010 či 2011, tedy po provedení všech průzkumů, které by odpovídaly pracím již dokončeným v dříve prověřovaných lokalitách.

Ověřování vojenských újezdů bylo zahájeno nyní v listopadu a předběžné výsledky budou známy zhruba v dubnu příštího roku.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) je organizační složka státu zřízená na základě § 26 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon). Na základě tohoto zákona pověřila Vláda ČR SÚRAO jednáním o budoucím umístění hlubinného úložiště a provedením průzkumných prací ve vhodných lokalitách.

Autor: Karel Hutr

29.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
5 8

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
4

Další útok nožem: Neznámý útočník v Rusku pobodal osm lidí

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka v jižních Čechách: domácnosti bez proudu, nejezdí vlaky

Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani Jindřichohradecko. Několik tisícovek domácností v jižních Čechách je stále bez elektřiny. Mimo provoz také stále zůstávají některé železniční tratě.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

Vyšetří nenarozené dítě a rodičům ukážou, jak bude vypadat třeba ve třech letech. Prozatím neuvěřitelnou představu se snaží přivést do reality brněnští vědci.

Teror ve finském Turku: policie podnikla noční razii, zatkla pět osob

Finská policie při noční razii ve městě Turku zatkla pět osob. Zároveň oznámila, že motivem včerejšího činu, při němž osmnáctiletý Maročan pobodal nožem deset lidí, byl terorismus. Agresora střelila do nohy a zadržela. Dvě oběti na následky zranění zemřely.

Jiří Kajínek nazul kopačky a hrál fotbal za rodné Prachovice

Páteční přátelské utkání prachovických fotbalistů s třemošnickým týmem recesistů vzbudilo rozruch. Proč? V prachovickém dresu nastoupil na stadion asi nejznámější rodák této obce – Jiří Kajínek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení