O penzijní reformu má zájem slabá pětina Čechů

Do tzv. druhého pilíře, ve kterém budou lidé moci odklonit do nově vzniklých fondů tři procenta ze stávajícího 28procentního odvodu (za předpokladu, že dvě procenta přidají ze svého), se totiž přihlásí jen 15 procent potenciálních klientů, tedy necelých 900 tisíc lidí. Tvrdí to nový výpočet, který včera představili analytici ČSOB.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) přitom už dříve odhadoval, že do nového systému spoření na penze se zapojí až polovina mladé populace. Příští rok, kdy se bude takzvaný II. pilíř penzí ucházet o první klienty, přitom bude k dispozici přes 5,7 milionu klientů. Jenže podle ekonomů narazí nový systém na to, že je výhodný spíše pro vyšší příjmové skupiny.

Chybí osvěta

„Za stávajících podmínek je to zhruba hrubý plat od 25 tisíc výše,“ potvrzuje Karel Svoboda, místopředseda Asociace penzijních fondů ČR. Fondy tak stále teprve uvažují, zda se do II. pilíře zapojí. Chybí osvěta. Lidé prý stále moc nechápou rozdíl mezi III. pilířem (stávající penzijní připojištění) a novým II. pilířem. Pro nižší příjmové skupiny se totiž stále více vyplatí platit klasické penzijní připojištění (III. pilíř). V tuto chvíli ho dobrovolně má přes 4,5 milionu lidí.

Ovšem samo o sobě to spásné nebude. Lidé si totiž spoří v průměru jen necelá dvě procenta mzdy, zhruba 420 korun měsíčně. Od příštího roku se přitom mění podmínky pro vyplácení státního příspěvku. Ti, kteří nyní spoří stovku nebo dvě, nedostanou žádný příspěvek. Ten začne až od platby 300 korun a bude 90 korun.

Nejvíce dostanou ti, kteří měsíčně naspoří 1000 korun – stát jim k tomu dá 230 korun.

Kdo má nyní penzijní připojištění a není se svým fondem spokojen, má teď poslední šanci (do 28.února) svůj fond změnit, a to za stávajících podmínek.