Předchozí
1 z 2
Další

Prezident ČR spadá podle ústavy pod exekutivní moc, nemá zákonodárnou iniciativu, ale do tvorby legislativy může zasáhnout vetováním zákonů. Dominantní je jeho role při jmenování premiéra po sněmovních volbách nebo po demisi vlády v průběhu volebního období. Významné jsou jeho pravomoci v zahraniční politice, kdy zastupuje stát navenek a sjednává smlouvy.

Kandidáti podle vylosovaných čísel1 - Mirek Topolánek, 2 - Michal Horáček, 3 - Pavel Fischer, 4 - Jiří Hynek, 5 - Petr Hannig, 6 - Vratislav Kulhánek, 7 - Miloš Zeman, 8 - Marek Hilšer, 9 - Jiří Drahoš

Ačkoli změna výběru prezidenta z parlamentního na přímý je nejvýznamnějším zásahem do Ústavy České republiky po jejím vzniku, do obsahu funkce se promítla minimálně. To způsobuje pnutí mezi tím, co je psáno, a tím, jak si reálně počíná hlava státu.  První přímo zvolený prezident a opětovný uchazeč o Pražský hrad Miloš Zeman ukázal, že pokud má někdo ústavní zvyklosti za „idiotské“, může i bez striktně vymezených pravomocí z Hradu vytvořit třetí mocenské centrum.

 „Prezident je tak silný, jak silný chce sám být, ale také jak mu to jeho okolí umožní. Po pravdě nenacházím žádný pozitivní argument pro přímou volbu. To přece není jen tak, že nahradíte Španělský sál spoustou volebních uren po republice, ale může to mít důsledky pro fungování ústavního systému. Zastánci přímé volby tvrdili, že nejde o nic jiného než o změnu techniky volby, což je samozřejmě pošetilé, “ uvedl pro Deník ústavní právník Jan Kysela.

Jak se volí prezident České republiky

  • Kandidáta může navrhnout každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany ČR. Touto cestou šli Miloš Zeman, Jiří Drahoš a Michal Horáček.

  • Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů. Tento způsob zvolili Jiří Hynek, Petr Hannig. Vratilav Kulhánek (poslanci), Marek Hilšer, Pavel Fischer a Mirek Topolánek (senátoři).

  • Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Pokud takový není, koná se za čtrnáct dnů druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti.

  • Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby nejvyšší počet platných hlasů. Je-li takových kandidátů více, do deseti dnů se vyhlásí nová volba.

  • Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů před jejím konáním.

  • Náklady na první kolo volby jsou vyčísleny na 500 milionů korun, v případě dvou kol na 750 milionů. K nim je ještě nutné připočíst výdaje na korespondenční hlasování.

Prezident republiky je součástí výkonné moci. Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.

Plat prezident ČR činí od letošního roku 252 000 korun a dále pobírá zvláštní víceúčelovou paušální náhradu 235 200 korun.

Postavení prezidenta ČR

Prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády. Po volbách či demisi vlády je jen na něm, koho pověří jejím sestavením. Miloš Zeman tuto pravomoc hojně využíval s poukázáním na to, že se opírá o 2,7 milionu hlasů voličů. Jmenoval tak po rezignaci Petra Nečase Rusnokovu vládu, ačkoli neměla ve sněmovně potřebnou většinu a vládla půl roku bez důvěry. Napoprvé odmítl odvolat ministra financí Andreje Babiše a rezignaci premiéra Bohuslava Sobotky chtěl vztáhnout jen na jeho osobu, nikoli na celou vládu jako v Nečasově případě. Nyní dopředu uvedl, že dá Andreji Babišovi dva pokusy pro sestavení vlády, podruhé však musí doložit podporu 101 poslanců. 

Slib prezidenta republiky"Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Jmenování ústavních soudců

Jde o důležitou pravomoc. Ústavní soud dbá na dodržování ústavního pořádku. V roce 2009 například zrušil předčasné parlamentní volby. Jeho role roste i v okamžiku, kdy se opozice na něj obrací se stížnostmi kvůli přijímaným zákonů, jako to činí v současném rozložení sil především senátoři ODS. Prezidentovy návrhy na ústavní soudce schvaluje Senát. Prezident jmenuje i ostatní soudce a také vedení Nejvyššího soudu. Miloš Zeman obměnil po uplynutí lhůt celý Ústavní soud a jeho výběr je považován za to nejlepší, co ve funkci učinil. Předsedou ÚS je Pavel Rychetský. Nové je i vedení Nejvyššího soudu, jeho předsedou je Pavel Šámal.

Zásahy do trestního řízení

Kromě udílení milostí může hlava státu odpustit či zmírnit tresty uložené soudem. V tomto punktu ho ale zákonodárci nyní omezili. Pokud nařídí, aby se trestní řízení nezahajovalo, nebo se v něm nepokračovalo, potřebuje podpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Miloš Zeman nezopakoval chybu svého předchůdce a nevyhlásil amnestii, zato ale udělil kontroverzní milost dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi.

Podpis zákonů

Pokud nemají vládní strany ve sněmovně výraznou většinu, může prezident tímto projevem své vůle zkomplikovat přijímání zákonů. Jeho veto musí přehlasovat 101 poslanců. Miloš Zeman v minulém volebním období například vetoval zákon o státní službě, novelu školského zákona či zákon o ochraně přírody a krajiny, avšak byl vždy přehlasován.

Miloš Zeman. Ilustrační foto.
Osobnosti regionů exkluzivně: Prezidentem se opět stane Zeman, porazí Drahoše

Zastupování státu navenek a ratifikace mezinárodních smluv

Osobnost prezidenta je zcela klíčová. Miloš Zeman začal své období vyvěšením vlajky EU na Pražském hradě, ale poté už byl aktivní především směrem na Východ. Rozvíjel vztahy s Čínou a Ruskem, přičemž byl proti prodlužování sankcí a anexi Krymu nazval hotovou věcí. V současné devítce kandidátů jsou všichni až na Jiřího Hynka a Petra Hanniga proevropsky orientovaní a chtějí rozvíjet reformovanou EU. Rozdílný je jejich přístup k přijetí eura, většinou jsou v tomto směru zdrženliví.

Stíhání za porušení ústavy

Zatímco před novelou Ústavy bylo stíhání hlavy státu pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce navždy vyloučeno, nyní bude po skončení mandátu možné. Kromě velezrady bude nově důvodem pro zbavení funkce i hrubé porušení ústavy. Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu. K tomu je nutné získat souhlas třípětinové většiny přítomných senátorů. Se žalobou musí souhlasit třípětinové většiny všech poslanců.

Důležité informace pro voliče

  • Středa 10. ledna 2018: Konec lhůty pro osobní předání žádosti o vydání voličského průkazu na obecní úřad.
  • Čtvrtek 11. ledna 2018, 14.00 hodin: Kandidát se může vzdát kandidatury. 
  • Čtvrtek 11. ledna až sobota 13. ledna 2018: Hlasování ve zvláštních volebních okrscích v zahraničí. 
  • Pátek 12. ledna (14.00 - 22.00 hodin) a sobota 13. ledna 2018 (8.00 - 14.00 hodin): Hlasování v České republice. Po zjištění výsledku volby v 1. kole Státní volební komise vyhlásí volby prezidenta, byl-li zvolen v 1. kole. Nebyl-li zvolen, zveřejní starosta na úřední desce obecního úřadu informace o době a místě konání 2. kola volby. 
  • Pátek 19. ledna 2018: Konec lhůty pro doručení žádosti o vydání voličského průkazu v listinné podobě s ověřeným podpisem voliče nebo prostřednictvím datové schránky na obecní úřad či zastupitelský úřad pro 2. kolo volby.
  • Pondělí 22. ledna 2018: Předání údajů obecním úřadům pro zápis do zvláštního seznamu voličů.
  • Úterý 23. ledna až sobota 27. ledna, 14.00 hodin: Zákaz zveřejňování výsledků předvolebních a volebních průzkumů.  
  • Středa 24. ledna 2018: Konec lhůty pro osobní předání žádosti o vydání voličského průkazu. 
  • Čtvrtek 25. ledna, 14.00 hodin: Možnost vzdaní se kandidatury. 
  • Čtvrtek 25. ledna až sobota 27. ledna 2018: Hlasování ve zvláštních volebních okrscích v zahraničí. 
  • Pátek 26. ledna (14.00 - 22.00 hodin) a sobota 27. ledna 2018 (8.00 - 14.00 hodin): Hlasování na území České republiky. Po zjištění výsledku volby ve 2. kole Státní volební komise vyhlásí celkové výsledky volby a předá je předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Další ustavení

Kandidát na funkci prezidenta republiky do 90 dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku volby zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách zprávu o financování volební kampaně.

Registrovaná třetí osoba je povinna do 10 dnů po skončení volební kampaně zveřejnit přehled výdajů prezidentského kandidáta na svých internetových stránkách. Přehled výdajů musí být uveřejněn nepřetržitě po dobu alespoň tří měsíců.

Prezident Miloš Zeman
Sedmnáct milionů. Tolik stála Zemana kampaň podle jeho webu

Do 60 dnů po uplynutí zákonné doby se veškeré peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň, převedou na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel, a to v rozsahu a způsobem, který určí kandidát na funkci prezidenta republiky.

Pravomoce hlavy státu podle Ústavy ČR

Čl. 62  (bez kontrasignace premiéra)

Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
i) podepisuje zákony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

Čl. 63 (s kontrasignací premiéra nebo jiného člena vlády)

(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
k) má právo udělovat amnestii.

(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon. (vyhlašuje volby do Evropského parlamentu, zastupitelstev krajů a obcí, jmenuje předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu, jmenuje předsedy vrchních a krajských soudů, jmenuje a odvolává předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů nebo předsedu Českého statistického úřadu, jmenuje a odvolává rektory veřejných vysokých škol a jmenuje profesory, jmenuje a odvolává předsedu Akademie věd)

Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.