Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Leukémií v Česku onemocní každý rok asi sto dětí

ČR - Leukémií v Česku onemocní každý rok asi sto dětí a i když se více než čtyři pětiny podaří vyléčit, někteří malí pacienti boj s rakovinou prohrají. Naději pro všechny s touto nemocí krvetvorby by do budoucna mohl znamenat výzkum Aleny Krejčí z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR.

21.9.2011
SDÍLEJ:

Alena Krejčí získala za svůj projekt, který zkoumá řeč buněk, stipendium L´Oréal pro ženy ve vědě ve výši čtvrt milionu korun. Foto: Archiv

Víte, jak se buňky dozvídají, co se děje jinde v těle? Povídají si – jen místo slov používají chemické molekuly, třeba bílkoviny. Jenže se někdy stane, že se buňka špatně nají nebo má málo kyslíku, a význam sdělení si vyloží jinak.

„Studujeme, jak jsou signály ovlivněny buněčným metabolismem. Buňka, která má málo živin, bude na stejné podněty reagovat jinak než za normální situace. To je důležité i při rakovinném bujení. U nádorových buněk jsou totiž živiny zpracovávány jinak, než je obvyklé. To má dalekosáhlé důsledky,“ vysvětluje Alena Krejčí.

Její výzkum se přitom zaměřuje na signály, které putují přes takzvaný notch receptor. Ten zprostředkovává taková sdělení, jako ve kterou část těla se buňky mají proměnit při embryonálním vývoji nebo z jakých se stanou neurony. A právě tato dráha také může za některé typy rakoviny, jako je právě leukémie.

Bujení jde zpomalit

„V jádře, kam signální dráha přenese informace z okolí buňky, se řídí, které geny se začnou přepisovat a jaké bílkoviny se vyrobí. Pokud pochopíme, jak se navzájem ovlivňují metabolismus a signály, mohli bychom u leukemických buněk působit na jedno nebo druhé a zpomalit nebo zastavit tak jejich růst,“ říká Alena Krejčí.

Testy na mušce

Zkoumání však má mnohá úskalí. Jedním z nich je například to, že základní výzkum probíhá na mušce octomilce. Na jejím organizmu se totiž dají některé principy odhalit snáze než u vyšších živočichů, cenou je ovšem nutnost znalosti ověřit i na lidských buňkách. Testované látky tu navíc mohou mít vedlejší účinky.

„Octomilka má krátký život, takže se u ní rakovina jako taková nevyskytuje. Nádorové buňky proto do určité míry simulujeme. Znásobeným aktivováním notch dráhy uměle způsobujeme stav, který rakovinné bujení připomíná,“ dodává Alena Krejčí.

Autor: Michaela Koubová

21.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Karolína Plíšková na Roland Garros.
20

Soupeřky rozhodly: Plíšková bude jedničkou i při US Open

Desetisíce obyvatel Hongkongu vyšly do ulic
1 4

Tisíce lidí v Hongkongu vyšly do ulic kvůli zatčení trojice aktivistů

Pláčete nad červivým ovocem? Odvezte ho do palírny

Červivé ovoce zavařovat nebudete, ale byla by škoda ho vyhodit. Může z něho být totiž dobrá pálenka. V článku vám nastíníme stručný postup, jak plody na pálení připravit.

Nabarvené ptáče je dřina. Musí se dělat srdcem

/REPORTÁŽ/ Letní požár obilného lánu za Konstantinovými Lázněmi vyhlížel jako scéna z filmu. Do adaptace knihy Nabarvené ptáče by sedl jako ulitý. Šlo ale o přírodní divadlo. Režisér Václav Marhoul ten den točil vizuálně krotší záběry. „Kozácký nájezd je teprve před námi,“ shrnul lakonicky.

K ochraně rysů v Evropě se spojí šest zemí včetně Česka

Tři evropské rysí populace včetně té na Šumavě budou v následujících třech letech sledovat odborníci ze šesti zemí, kteří vytvoří strategii pro mezinárodní ochranu tohoto silně ohroženého druhu. Projekt s názvem 3Lynx připravilo ministerstvo životního prostředí a bude stát asi 2,3 milionu eur, největší část půjde z evropských peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení