Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jaký vliv má strava na tkáně a buňky prozkoumají vědci novým přístrojem

Praha - Fyziologický ústav Akademie věd uvedl do provozu nový hmotnostní spektrometr pro metabolomiku, zvětšovací zařízení umožňuje detailnější pohled na přepravované a skladované látky v organismu a buňkách. Díky tomuto spektrometru za zhruba deset milionů korun lze lépe zkoumat působení potravy a léků na tkáňové a buněčné metabolické systémy. Kapacita přístroje bude k dispozici i dalším ústavům a pracovištím, uvedl tiskový odbor akademie.

17.10.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Profimedia.cz

Hmotnostní spektrometrie se používá nejen pro objasnění chemické struktury nových molekul nebo pro určení přítomnosti již známých látek, ale také pro zjišťování množství sloučenin v biologických vzorcích. Podobně jako se označují biologické vzorky nebo tenké řezy tkání různými barvivy, přítomnost a množství zkoumaných látek ve vzorku se zjišťuje pomocí kombinací fragmentů, na které se látka při měření rozpadá.

Vzorky krve, plasmy nebo moči obsahují ohromná množství různých sloučenin, které je dobré před vlastní analýzou rozdělit podle chemických vlastností, o což se stará chromatografický systém. Látky, rozdělené například podle polarity, jsou unášeny proudem směsi organických rozpouštědel tenkou kapilárou směrem do hmotnostního spektrometru. Při vstupu do přístroje se převádí sloučeniny z kapalné fáze do aerosolu, přičemž vznikají v elektrickém poli různé ionty, které vstupují do hmotnostního spektrometru.

Uvnitř přístroje dochází ke srážkám iontů s molekulami dusíku, čímž se sloučenina rozpadá na sadu fragmentů. Taková sada trosek molekuly je jedinečná jako otisk prstu a slouží k identifikaci zkoumané látky. K velmi jemné fragmentaci se používá iontová past, kde jsou nabité zbytky molekul zpracovávány v elektromagnetickém poli, dokud není struktura molekuly podrobněji identifikována.

Rozezná 300 látek během sekundy

Celý systém je tak rychlý, že dokáže rozeznat i 300 látek během sekundy, a je schopný takto pokračovat během celé analýzy vzorku, která trvá třeba i 20 minut. Lze tak nasbírat velké množství dat popisujících například metabolický stav pokusné myši nebo pacienta. Tento typ komplexní analýzy bývá též označován jako metabolomika.

Přístroj pomůže odhalit, zda jsou příčinou například obezity pozměněné geny, složení potravy, vývojové poruchy při embryonálním růstu a po narození a jak se projevuje vliv prostředí a psychického stavu. To vše může racionalizovat dietologická nebo léková doporučení a umožnit individualizovanou léčbu podle okamžitého i chronického molekulárního stavu metabolismu pacienta.

Nové poznatky pomohou optimalizovat nejen výživová doporučení pro celou populaci, ale také pomocí nových laboratorních metod odhalit choroby u pacientů často ještě v dobře léčitelné fázi.

Autor: ČTK

17.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Aukční síň tvrdí, že hodinky, které prodala za více než milion eur, ruskému prezidentovi nepatřily.
8

Putinovy hodinky za milion euro? Nebyly prý jeho, dementoval Kreml

Unikátní plovoucí solární systém
5

Čína posouvá hranice v ekologii. Vybudovala největší plovoucí elektrárnu světa

Seznamte se: Alanya, perla Turecké riviéry

Opomíjená, možná i lehce zatracovaná. Taková je pro většinu české veřejnosti Turecká riviéra. Ale ne náhodou se říká, že kdo jednou objeví zdejší kouzlo, už nebude chtít domů. Že, egyptská královno Kleopatro?

Veselnická, která se sešla s Trumpem mladším, dělala i pro FSB

Ruská právnička Natalia Veselnická, která se před americkými prezidentskými volbami sešla s Donaldem Trumpem juniorem, má mezi svými klienty i ruskou tajnou policii FSB. Uvádí to agentura Reuters s odkazem na dokumenty, které získala k dispozici. 

Nejbizarnější přestup fotbalového léta? Portugalsko přišlo o klenot

/VIDEO/ Mohl si říct, kam půjde. Chtěla ho Chelsea, po jeho ceně pátrali i zástupci Arsenalu, Liverpoolu nebo Manchesteru United. Rúben Neves však zaskočil fotbalový svět.

Víc než na vojenské misi se bojím na D1, říká armádní lékař

Vidět mladé americké kluky, jak přichází třeba i o obě nohy, je těžké, říká armádní lékař Radek Uher. Pětatřicetiletý rodák z Břeclavi se v červnu po více než šesti měsících vrátil se svým týmem z polní nemocnice v Iráku. „Člověk musí být srdcař, aby tam jezdil,“ říká lékař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení