Sociální demokracie vyhrála jen ve dvou ze třinácti krajů a získala dvě z dvanácti obhajovaných křesel. Čím si zřetelnou prohru vysvětlujete?
Volební výsledek nás samozřejmě nepotěšil, očekávali jsme, že bude lepší. Musíme provést velmi podrobnou analýzu, proč k tomu došlo. První závěry ukazují, že se sociální demokracii nepodařilo zmobilizovat naše voliče. Můžeme se domýšlet, co k tomu vedlo. Určitě to byla kombinace centrální politiky, čímž nemám na mysli neplnění naší role ve vládě, a schopnosti prezentovat úspěchy v krajích.
Jedno z vysvětlení, které jsem slyšela, hovoří o tom, že lidé neměli důvod jít protestně hlasovat.
Vláda podle mě skutečně pracuje dobře, daří se nám plnit programové prohlášení, které z 80 procent kopíruje program sociální demokracie. Komplikaci vidím spíš v tom, že nám úplně nefungovala komunikace s občany, které jsme nebyli schopni přesvědčit, že právě díky ČSSD se podařilo prosadit nárůst minimální mzdy, zvýšení platů pro hasiče, učitele a policisty, zdravotníky, valorizaci důchodů nad zákonný rámec. Kredit za fungování vlády zkrátka sebral někdo jiný.
Není to proto, že plnění programu voliči vnímají jako vaši práci, ale aktivní podporu u voleb vyjadřují lidem, kteří jim poskytují něco navíc? Konkrétně Andreji Babišovi, který za nimi jezdí, rozmlouvá, slibuje nápravu při boji s korupcí. A za to získává bonus v podobě hlasů.
To se dá zkrátit do jednoho slova – emoce. Ty v naší kampani trošku chyběly. Andrej Babiš umně dokázal veškeré vládní úspěchy prezentovat jako vlastní. Celá kampaň hnutí ANO stála na Andreji Babišovi. A druhý faktor je prostá touha po změně. Sociální demokracie vedla kraje nějakých osm let a z logiky věci jsou lidé po takové době náchylní podporovat nové tváře. V krajích, kde jsme i přesto uspěli, byla spokojenost s fungováním hejtmanů vyšší než touha po změně.
Co námitka, že jste nabídli i tváře, které nebudily příliš velkou důvěru, především Michala Haška a Miroslava Nováka? Kontroverzí kolem nich bylo příliš mnoho, ale i když je pomineme, myslíte si, že mohli vyhrát se spoty, v nichž jeden nadává na „cypoviny z Prahy" a druhý vaří se Zdeňkem Škromachem?
To je část kampaně, která se podle mého názoru nepovedla. Do budoucna se musíme zamyslet nad tím, jak kampaně strukturovat. Nadsázka, nadhled a vtip do nich patří, ale hranice mezi vtipem a nevkusem je velmi tenká a některé tyto pokusy zašly příliš daleko a nesplnily očekávání. Vy jste zmiňovala Michala Haška a Miroslava Nováka, ale ze všech průzkumů vycházeli naši hejtmani včetně těchto dvou jako velmi oblíbení. Realita tomu nakonec neodpovídala, a tak si kladu otázku, zda to je odraz oné touhy po změně, nebo jestli zafungovaly efektivní sniperské útoky našich konkurentů, kteří si vybrali konkrétní osoby z ČSSD a spustili proti nim cílenou kampaň.
Přimknutí k Zemanovi
Sociální demokraté sedí s Andrejem Babišem tři roky ve vládě, takže jste s tím museli počítat. Navíc trpělivost svých příznivců opravdu pilně pokoušíte, když jste se hned po volbách projevili jako partaj,
v níž jeden tahá hot a druhý čehý. První místopředseda a ministr vnitra Milan Chovanec začal nabádat, že ČSSD by se měla přimknout k Miloši Zemanovi a podpořit ho v druhé prezidentské volbě, načež předseda Sobotka to odmítl. Takto chcete voliče přesvědčit?
Myslím, že otázku vztahu sociální demokracie a prezidenta republiky si musíme vydiskutovat. Nerozumím úplně vyjádření mluvčího Hradu, že míč je nyní na straně ČSSD. Pokud hovoříme o tom, jak se postavíme k Zemanově případné druhé kandidatuře, tak nám chybí klíčová vstupní informace, tedy to, zda si Miloš Zeman přeje znovu kandidovat.
Ve veřejném prostoru se o tom nepochybuje.
Pokud by to tak bylo a prezident Zeman by stál
o podporu sociální demokracie, očekával bych, že dojde
k nějakým kontaktům a debatám, během nichž by i ČSSD měla panu prezidentovi předestřít otázky, v nichž nepanuje úplný soulad. A pochopitelně jde i o to, zda Miloš Zeman o naši podporu stojí. Jeho blízcí spolupracovníci totiž sociální demokracii velmi kritizují.
Jistě, to je zásadní otázka. Vše napovídá, že prezident Zeman uzavřel pakt o těsné spolupráci s Andrejem Babišem. Všechny jeho výroky z poslední doby tomu jednoznačně napovídají, ať už jde o sestavení rozpočtu, vládní úspěchy, skládání krajských koalic nebo úvahy o zbytečnosti Senátu.
Je jen na panu prezidentovi, o koho se opře a kde bude hledat podporu. Miloš Zeman vzešel ze sociální demokracie, jakkoli se časem posunul mimo její hodnotový rámec, nicméně to není věc, o které bychom nebyli schopni diskutovat.
Už abyste začali. Miloš Zeman má totiž mezi lidmi, tedy i voliči ČSSD, velkou podporu, koneckonců je to nejpopulárnější politik. Je ale podle vás levicový? Milan Chovanec tvrdí, že ano, Bohuslav Sobotka, že ne, neboť se posunul ke konzervativním hodnotám.
Vzešel z levicového prostředí, ale za tu dobu se vyvinul a mám pocit, že obsáhl skoro celou část politického spektra. Jeho některé názory jsou opravdu velmi konzervativní, a to oběma směry, jak ke konzervativní levici, tak pravici. Přesto jsme s ním schopni komunikovat, já to dělám poměrně často. Do těchto debat ovšem musí sociální demokracie vstupovat jako sebevědomá a suverénní politická strana.
Miloš Zeman řekl, že kdyby volil amerického prezidenta, hlasoval by pro Donalda Trumpa. To je projev levicového politika?
To určitě ne. Podpora Donalda Trumpa ze strany pana prezidenta Zemana mě velmi překvapila a nevím, zda v kontextu posledního vývoje sám nezměnil názor.
Váš stranický kolega, předseda Senátu Milan Štěch, byl velmi pobouřen prezidentovým výrokem, že desetimilionové Česko vlastně nepotřebuje Senát. Miloš Zeman to řekl bezprostředně poté, co podobnou myšlenku po neúspěchu hnutí ANO ve druhém kole vyjádřil Andrej Babiš. Souhlasíte s Milanem Štěchem, že podobné úvahy jsou škodlivé?
U pana Babiše je to klasický projev jeho populistického vystupování, kdy něco zkritizuje, ale už nepřichází s řešením. Zaznamenal jsem, že by chtěl zrušit horní komoru, jakkoli před volbami burcoval voliče, aby přišli k urnám, neboť Senát je velmi důležitý. Názor změnil poté, co kandidáti ANO příliš neuspěli. Flexibilní změna postojů je pro pana Babiše charakteristická. Pokud chce rušit Senát, znamenalo by to změnu ústavy, s níž by museli senátoři souhlasit. To jsou výstřely do tmy. Zaznamenal jsem také jeho názor, že i kraje jsou zbytečné. Ale nevím, co nabízí místo nich. Znamená to, že se vrátíme zpátky k okresům a škrtneme celou reformu veřejné správy?
Pravomoci krajů
Ale to řešení by vám Andrej Babiš možná nabídl. Pravomoci krajů by převedl na vládu a Senátu na prezidenta.
To je velmi odvážný koncept, ale nemyslím, že by fungoval. Smyslem krajů přece je, aby veřejnou správu vykonávaly co nejblíže občanům. Představa, že jsme schopni z centra řídit střední školství, domovy seniorů, dopravní obslužnost, silnice II. a III. třídy, je velmi komplikovaná a navíc by postrádala demokratickou legitimitu. Krajská zastupitelstva jsou totiž volena a přesun jejich kompetencí na vládu by znemožnil brát v potaz regionální aspekty, které jsou zásadní při výběru krajských zastupitelstev.
Andrej Babiš tvrdí, že kraje jsou jen „průtokáčem" peněz z vlády a v minulosti byly spojeny s mnoha korupčními skandály a neprůhledným využíváním bruselských peněz.
Otázka nakládání s evropskými fondy a regionálními operačními programy je důsledkem jejich ne úplně správného nastavení v minulosti. Nemyslím ale, že pokud něco stáhneme na centrální úroveň, tak vyřešíme problém nehospodárnosti nebo korupčního jednání. Toho i na vládní úrovni najdeme v nedávné historii dost, stačí se podívat na ministerstvo obrany a zbrojní zakázky.
Do sněmovních voleb zbývá rok. Vy budete muset voliče přesvědčit nejen o kvalitě svého programu, dobré práci ve vládě, ale také nabídnout osobnosti, které je dokážou zvednout ze židlí a přimět jít k urnám. Máte je?
Sociální demokracie je strana s dlouhou tradicí, takže jsme schopni generovat lidi, kteří jsou odborníky ve svých oborech, mají zkušenosti z komunální či krajské politiky. Nebál bych se toho, že nemáme dost schopných lidí.
Nemluvila jsem o schopnostech, ale o přesvědčivosti, charismatu.
Nemyslím, že politika je soutěž krásy, spíš je to o obsahu. A tam má ČSSD co nabídnout, akorát musíme zlepšit komunikaci a téma po tématu vysvětlovat, co se zlepšilo a čí je to zásluha.
Ve vedení sněmovny skončí její místopředsedkyně Jaroslava Pokorná Jermanová, která míří do čela Středočeského kraje. Co víte o údajné dohodě mezi Milošem Zemanem, Andrejem Babišem a Jiřím Zimolou, že ji nahradí lídryně ANO v Jihočeském kraji a poslankyně Radka Maxová, aby nepřekážela hladkému koaličnímu vyjednávání vládnutí na jihu Čech?
Zaslechl jsem jméno Radky Maxové jako jedné z možných kandidátek, nicméně vzhledem k principu poměrného zastoupení toto místo „patří" hnutí ANO, takže je jen na něm, koho nominuje. O motivacích nechci spekulovat, je to věc jeho poslaneckého klubu.
Ptala jsem se proto, že úspěšný jihočeský hejtman ČSSD Jiří Zimola hned po volbách odjel poděkovat za podporu Miloši Zemanovi. S ním si rozumí
i v otázce zdanění církevních restitucí, které Zimolův kraj navrhl. Měl by se Jiří Zimola ucházet o místo ve vedení ČSSD?
Během jeho funkčního období jsem několikrát navštívil jižní Čechy a přesvědčil jsem se, že tento kraj je velmi dobře spravovaný. Jiří Zimola má za sebou obrovský kus práce a je evidentní, že jeho zkušenosti musí ČSSD využít.
Budoucí vládní tým
Nestraší vás spekulace, že si Andrej Babiš s posvěcením Miloše Zemana už chystá svůj budoucí vládní tým? Na senátních volbách si otestoval, že jednobarevnou vládu asi nesestaví, takže bude muset opět vládnout s ČSSD, ovšem vedenou nikoli Bohuslavem Sobotkou, ale Jiřím Zimolou.
To je spekulace, do které bude promlouvat celá řada proměnných. Podle mě by sociální demokracie neměla měnit vedení osm měsíců před volbami (sjezd ČSSD se uskuteční na jaře 2017). Zprávu, kterou nám poslali voliči, musíme reflektovat, ale do sněmovního klání musíme jít konsolidovaní. Nemyslím, že radikální personální změna by situaci stabilizovala, spíš naopak. Bohuslav Sobotka by měl ČSSD vést jako lídr do sněmovních voleb.
Vládní prohlášení
V úterý se na stránkách Pražského hradu objevilo prohlášení nejvyšších ústavních činitelů ke vztahu k Číně. Šlo o reakci na návštěvu dalajlamy v Praze a jeho setkání s některými členy vlády. Proč jste měl potřebu připojit pod něj svůj podpis?
Text vznikl na ministerstvu zahraničních věcí, které je odpovědné za českou zahraniční politiku. Naši diplomaté došli k názoru, že je třeba potvrdit naši pozici ve vztahu k Číně, která je neměnná. Doporučili tuto formu, takže jsme společně s předsedou Senátu a premiérem vyhověli jejich doporučení.
Jak může návštěva přítele Václava Havla, představitele duchovní sféry, který nemá žádné politické ambice a nevyzývá k odtržení Tibetu, jenž přichází s názorem, že soucit je cesta jak k osobnímu, tak společenskému naplnění a štěstí, narušit strategické partnerství mezi Českou republikou a Čínou?
Evidentně nějaké obavy naši diplomaté měli.
Ptám se na váš názor.
Dalajlamu chápu jako duchovní osobnost světového formátu, ale v politické rovině jsou na čínské straně stále nějaké otazníky. Pokud naši profesionální diplomaté dospěli k názoru, že je třeba takové prohlášení přijmout, nemám důvod jim nevěřit.
Na vzájemné obchodní vztahy to ale žádný vliv nemá, jak upozornil i ministr financí Andrej Babiš, který mimochodem Daniela Hermana při jeho setkání s dalajlamou podpořil. Navíc kupříkladu Velká Británie s Čínou čile obchoduje, přestože se s dalajlamou setkal jak princ Charles, tak expremiér David Cameron. Nejsme zbytečně v předklonu, lépe řečeno nechovají se v zájmu několika investičních skupin nejvyšší ústavní činitelé ČR servilně?
Musím vám oponovat. Díval jsem se na pozice jiných unijních států a jsou velmi podobné jako naše. Konkrétně mám k dispozici přepis projevu Davida Camerona v britském parlamentu, který je obsahově takřka identický s naším prohlášením.
Jeho obsah vůbec nezpochybňuji, ale David Cameron se přesto s dalajlamou setkal.
Nemám informace, že by od doby, kdy projev přednesl, proběhla nějaká schůzka.
Intenzita vztahů s Čínou se za období Sobotkovy vlády znásobila, kontakty politiků i exportérů jsou velmi časté. Nemáte ale přitom dojem, že velkému a bohatému partnerovi zbytečně podlézáme?
Podle mého je ten vztah nastavený správně. Česká republika stejně jako mnoho unijních zemí s Čínou podepsala dokument o strategickém partnerství. Už v preambuli je jasně napsáno, na jaké platformě bude debata probíhat a že se nebudeme vyhýbat žádným otázkám včetně diskuze o lidských právech. Z toho je patrné, že nejsme v nějakém podřízeném nebo nevýhodném postavení, je to dialog mezi dvěma suverénními státy.
Co v tom případě říkáte názoru prezidenta Zemana tlumočeného jeho mluvčím Jiřím Ovčáčkem, že „pokud se pan ministr Herman chtěl setkat s dalajlamou, měl by vládu opustit"?
Platí, že návrhy na jmenování a odvolávání členů vlády dává předseda vlády, v jehož je to kompetenci.
KDO JE JAN HAMÁČEK
Narodil se 4. listopadu 1978 v Mladé Boleslavi.
Studoval obor tlumočnictví – překladatelství na FF UK, ale nedokončil ho.
Živil se jako překladatel, od roku 2002 šéfoval čtyři roky Mladým sociálním demokratům, v letech 2004 až 2006 byl vedoucím zahraničního oddělení ČSSD. Loni v březnu se stal místopředsedou strany. Příští rok chce tuto funkci obhajovat.
Před deseti lety byl poprvé zvolen do sněmovny, v listopadu 2013 byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny. Hlasovalo pro něj 195 z 198 přítomných poslanců.
Ovládá angličtinu, španělštinu a němčinu.
Je ženatý, má dva syny.