VYBERTE SI REGION

Jan Sokol: Cizince nesmíme vylučovat nejenom kvůli nim, ale hlavně kvůli sobě

Praha /ROZHOVOR/ – Příchod křesťanských Iráčanů vzbudil nevoli mezi obyvateli českých měst a obcí. Jak zaznělo v besedě ve Smilovicích, podle starousedlíků se má vláda starat především „o své lidi, ne o nějaké migranty". Kde se bere tolik zášti a neporozumění? O tom Deník hovořil s filozofem Janem Sokolem.

19.2.2016 25
SDÍLEJ:

Filozof a bývalý děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy profesor Jan Sokol Foto: čtk

Uprchlická vlna ze zemí Blízkého východu a severní Afriky zalila celou Evropu. Přestože se běženci České republice vyhýbají, odpor našich občanů vůči migrantům je nebývale silný. Čím si to vysvětlujete?
Odpor k jinému, k cizímu, je přirozená součást lidské mentální výbavy a v každém z nás je kousek xenofoba – ostatně podobně jako v sobě máme i kousek kleptomana. Ale od toho jsme lidé, abychom se některé své náklonnosti učili ovládat. Za druhé nevíme, jak moc je ten odpor skutečně silný: kdybyste se mě jen tak zeptala, zda chci bydlet vedle třeba Marťanů, asi bych také řekl ne. Ale když naši extrémisté svolají manifestaci, sejde se pár stovek lidí – a to i když tam vystupuje sám pan prezident. I to je světový unikát. Rozhodující jsou podle mého dvě věci; předně faktická nezkušenost, protože 
z úplně neznámého jde největší strach. Přitom jsme zatím měli štěstí: Vietnamci, Ukrajinci i Číňané žijí mezi námi bez velkých problémů a z některých se dokonce stávají Češi. Druhý problém vzniká zneužitím těch přirozených strachů: když politik veřejně říká, že uprchlíci tu chtějí zavést šaríu a sekat nám ruce, je to „šíření poplašné zprávy" a na to je i paragraf.

V různých debatách, na schůzích, demonstracích je slyšet, že lidé z jiného civilizačního okruhu mohou rozložit nejen evropský sociální systém, ale rozleptat hodnoty, na nichž Evropa stojí. Německá kancléřka Angela Merkelová jim loni otevřela dveře dokořán s opačným zdůvodněním, totiž že by EU ztratila svoji humanitní podstatu, kdyby nepomohla lidem v nouzi. Otázka zní, jaké procento příchozích je v existenciální nouzi?
V zemích, kde s tím mají víc zkušeností, se na to dívají možná praktičtěji: člověk málokdy jedná z jediné motivace, a tak se i ta nouze obtížně rozlišuje. Rozlišovat se ovšem musí. Když se společnost nebrání, může ji rozleptat agilní skupina nacistů nebo komunistů, obvykle domácích. Proto se OSN kdysi rozhodla pro ten velkorysý a trochu nepříjemný princip lidských práv pro všechny. Otázka dnes zní, zda ho my, Evropané, dokážeme obhájit a případně i ubránit před každým, kdo ho zpochybňuje a „rozleptává". Ať přichází z kterékoli světové strany.

Prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar v rozhovoru s Deníkem uvedl, že když do Evropy přijde milion uprchlíků, jistě to problém nebude a snadno se integrují, ale když jich bude deset nebo patnáct, už to přinese velké potíže. Kde je podle vás ona číselná hranice, nebo o ni primárně nejde?
To se dělalo před 50 lety. Dnes víme, že se imigranti hrnou do velkých měst, kde je těžko najít hranici, kdežto my zatím žijeme „na venkově", kde je cizinec kuriozita. Podstatné je, že ani imigranti nemohou zůstat tak docela cizí: jazyk se naučit musí, nemají-li zůstat ze společnosti vyloučení, a my se musíme naučit třeba s nimi občas promluvit. Společnost je nesmí vyloučit nejenom kvůli nim, ale hlavně kvůli sobě. Na tom totiž závisí, zda se tu naučí žít a pracovat jako občané, anebo zda je donutíme krást a podvádět. Desítky milionů uprchlíků už sice Evropa zažila – třeba v roce 1945 – ale to si nikdo přát nemůže. Tím spíš se i Evropa a hlavně Česká republika musí začít starat také o to, co se děje mimo ni. Kdybychom vsadili na heslo „Čechy Čechům", můžeme se dočkat ještě horších překvapení.

Lze možná rozumět strachu lidí z věřících muslimů, mezi nimiž mohou být i radikální islamisté. V Jihlavě a obci Smilovice se ovšem zvedl odpor vůči křesťanským přistěhovalcům z Iráku. Lidé se bojí jejich odlišných kulturních návyků, vztahu k ženám, nezájmu o češtinu a zaměstnání. Nejde spíš o davovou psychózu živenou politiky než o racionální vyhodnocení situace?
Dnešní imigranti jsou 
v drtivé většině lidé, kteří před politickým islamismem utíkají, kdežto radikální islamisté vznikají až v dalších generacích v Evropě, právě 
v těch „vyloučených lokalitách". Lidi s „odlišnými návyky" a s malým zájmem 
o zaměstnání přece známe 
i z domova – a musíme si 
s nimi poradit. Stát pro to musí nastavit dobrá pravidla, která pak také bude účinně vymáhat.

Vysvětluje podle vás vláda souvislosti uprchlické krize dostatečně srozumitelně? Co by se 
v tomto směru mělo dělat jinak a lépe?
Dovedu si představit, že 
v takhle emotivně nabitých otázkách je to pro politiky obtížné a možná i někteří novináři občas cítí potřebu podbízet se (domnělému) veřejnému mínění. Vysvětlovat by měli spíš odborníci, kteří se nemusejí ucházet o hlasy voličů a čtenářů, ale politici je za to nesmějí cejchovat.

Autor: Kateřina Perknerová

19.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 25
SDÍLEJ:

Vojenští špioni se chtějí dívat civilistům do e-mailů

V teorii války je vedle země, moře, vzduchu a vesmíru také kybernetický prostor jednou z dimenzí válčení. Obranyschopnost České republiky by nyní měla upevnit novela zákona o Vojenském zpravodajství (VZ), kterou vláda projedná příští týden. Vojenští špioni by díky ní měli získat větší pravomoci mimo jiné při sledování e-mailů a jiné elektronické komunikace.

Ústecký kandidát na senátora Petr Kůstka řídil opilý, nadýchal 1,59 promile

Ústí nad Labem – Starosta Malečova a nezávislý kandidát na senátora Petr Kůstka řídil opilý. Policie ho přistihla v centru Ústí nad Labem začátkem srpna, kdy mu při dechové zkoušce naměřila téměř 1,6 promile. To odpovídá asi osmi velkým pivům. Kůstku čeká ještě před druhým kolem senátních voleb soud, čelí obžalobě z ohrožení pod vlivem návykové látky.

Klíčový systém pro výzkum má začít plně fungovat příští týden

Praha – Informační systém pro výzkum, jehož výpadek kritizovali vědci i vysoké školy, bude podle vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) plně v provozu od příštího týdne. Pro veřejnost je v hlavních částech v pořádku už nyní. Systém přestal fungovat 1. června po více než deseti letech, protože se Úřad vlády ČR nedohodl s dodavatelem na dalším provozu. V pátek Bělobrádek na tiskové konferenci řekl, že vládní úřad vybudoval nový systém za čtyři měsíce a výrazně ušetřil. Nejsou ohroženy ani žádné platby na výzkum, ani data, uvedl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies