VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Janota: Výdaje se musí seškrtat o deset miliard

Praha – Stát letos musí seškrtat výdaje o dalších deset miliard korun, aby udržel schodek rozpočtu do 5,3 procenta hrubého domácího produktu.

6.6.2010 27
SDÍLEJ:

Eduard JanotaFoto: DENÍK/Vít Šimánek

To je prioritou vládního hospodaření pro letošní rok, řekl ministr financí Eduard Janota v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Strany vznikající koalice ODS, TOP 09 a Věci Veřejné navrhují snížení platů ústavních činitelů včetně soudců zhruba o pět procent. To by podle Janoty mohlo znamenat úsporu 7,5 miliardy korun.

V zájmu dodržení finanční disciplíny je nyní nutné v rozpočtu škrtat více než pět procent, řekl Janota. Podle něj je nutný stop stav investic, a to i už těch zahájených. Jako příklad pro možné zastavení zmínil projekty domácího vězení, datových schránek a státní pokladny. Sám by dal přednost diferencovanému přístupu seškrtání nákladů před plošnými, ale není si jistý, zda to bude průchozí.

Ministerstvo financí podle něj přichystalo transparentní systém opatření pro udržení schodku rozpočtu. Konkrétní opatření by měl ale zveřejnit nový ministr.

Platy vládních činitelů

Vyjednavači rodící se koalice David Vodrážka (ODS), Petr Gazdík (TOP 09) a Vít Bárta (Věci Veřejné) se v pořadu České televize shodli, že by vláda mohla snížit platy ústavních činitelů o pět procent. „Snížení platů o jedno procento činí řádově 1,5 miliardy korun,“ řekl Janota.

Zástupci ODS, TOP 09 a Věcí Veřejných také připustili, že by se počet státních zaměstnanců v rámci úspor mohl snížit o deset procent. Podle ministra financí je to reálné, ale jejich agendu by musely převzít jiné subjekty, včetně soukromých.

Rozpočet České republiky na letošní rok počítá s příjmy zhruba 1,022 bilionu a výdaji 1,185 bilionu korun. Loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun. Poslanecká sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 162,7 miliardy korun, což odpovídá podílu 5,3 procenta na HDP. Schodek by ale mohlo zvýšit například vydání povodňových dluhopisů za tři miliardy korun. Ministerstva musela také na začátku roku oželet zhruba pět miliard korun, které plánovala letos utratit.

Takzvaný konvergenční program počítá s podílem deficitu na HDP 4,8 procenta pro příští rok a 4,2 procenta pro rok 2012. V roce 2013 by se země měla vrátit pod tříprocentní hranici, jež vyžaduje Evropská unie.

Ušetřit se musí 62 miliard

Pro udržení deficitu na 4,8 procenta HDP musí Česko v příštím roce ušetřit zhruba 62 miliard korun. Podle Janoty se ale tuto částku nepodaří ušetřit pouze na výdajích. „Byl bych rád, kdyby se ze dvou třetin podařilo deficit zlepšit snižováním výdajů a z jedné třetiny navyšováním daní,“ řekl ministr. Ke zvyšování příjmů státu by podle Janoty přispěla například opatření v oblasti nepřímých daní, zvýšení snížené desetiprocentní sazby DPH na 12 procent či zdaňování dividend.

„Nejsem proti smysluplnému zvyšování daní. Jestli se ale bude více škrtat nebo se budou více zvyšovat daně, to bych už nechal na svém nástupci,“ dodal Janota. Zvyšování přímých daní by podle něho nebylo vhodným řešením.

Podle místopředsedy ODS Davida Vodrážky by prioritou snižování deficitu mělo být především hledání úspor, určité zvyšování nepřímých daní ale nevyloučil. „Neumím si však představit zvyšování daní přímých,“ uvedl.

„V případě, že se nenajde dostatek úspor na straně výdajů, budeme muset přistoupit k drobnému zvyšování daní. Také ale preferujeme zvyšování daní nepřímých,“ doplnil Gazdík z TOP 09.

ČSSD nesouhlasí

„Zásadně odmítáme zvýšení dolní sazby DPH z deseti na 12 procent tak, jak akceptovali představitelé ODS, TOP 09 a VV,“ reagoval na nedělní debatu v ČT místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „ODS, TOP 09 a VV na jedné straně podporují princip zvyšování nepřímých daní, který dopadne primárně na nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny obyvatel, aniž by na druhé straně zvyšovaly daně přímé pro vysokopříjmové skupiny obyvatel.“

Janota také uvedl, že u reformy penzijního systému by se přiklonil ke druhé, menšinové variantě vypracované expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí. Ta počítá s odvodem tří procent platu na individuální penzijní účet, ale nepovinně a nad rámec 23 procent. Každému, kdo by si dobrovolně ukládal, by stát přidal další tři procenta. „Tato varianta je finančně náročnější ale schůdnější,“ uvedl Janota.

Podle první, většinové varianty by lidé do čtyřiceti let místo současných 28 procent z hrubé mzdy odváděli státu pouze 20 procent. Další tři procenta by si posílali na individuální penzijní účet. Tento návrh by ovšem vedl k výpadku v rozpočtu, který by překračoval 50 miliard korun, což Janota považuje za problematické.

Autor: ČTK

6.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 27
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies