Inkluzivní vzdělávání, tedy začleňování co nejvíce dětí do hlavního vzdělávacího proudu, dozná na podzim změn. Ministr školství Robert Plaga (ANO) chystá vyhlášku, která by měla částečně revidovat jeho rozsah a také finanční náročnost. Rozpočet na příští rok počítá na inkluzi se zhruba čtyřmi miliardami korun.

Chytré úspory

Společné vzdělávání se netýká jen dětí se zdravotním handicapem, ale také s poruchami učení a chování (těch je v dané skupině vůbec nejvíc) a sociálně znevýhodněných. Odborníci jednoznačně potvrzují, že čím víc péče bude společnost věnovat klukům a děvčatům v raném věku, tím méně problémů bude muset řešit později ve škole. A také se sníží požadavky na státní rozpočet.

Rodiče by měli dětem více číst.
Školáci neumějí mluvit. Na vině jsou rodiče, málo dětem čtou

V tomto směru udělala důležitý krok minulá Sobotkova vláda, která prosadila poslední rok předškolního vzdělávání jako povinný. Toto opatření začalo platit loni v září. A letos v červnu ve sněmovně neprošel návrh ODS na jeho zrušení.

Podle nedávného průzkumu společnosti Median si 78,5 procenta obyvatel myslí, že roční povinná předškolní příprava je správný krok. Organizace Člověk v tísni (ČvT) nyní přichází s dalšími zajímavými daty.

Vztah s vrstevníky

Její hloubková sonda mezi učitelkami a rodiči totiž ukázala, že posunutí povinné školní docházky do pátého roku dítěte v sociálně vyloučených lokalitách nestačí. Podle Agentury pro sociální začleňování v Česku žije 115 tisíc obyvatel asi v 606 sociálně vyloučených lokalitách ve 297 městech a obcích. „Děti, které zahájily předškolní docházku až v rámci povinného předškolního roku, se na prostředí mateřské školy adaptují výrazně déle než děti, které již předtím navštěvovaly nějaký typ vzdělávacího zařízení, například předškolní klub,“ uvádí Zuzana Ramajzlová z ČvT.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Maláčová: Rodičovská by se měla zvýšit od července příštího roku

Tříletým až pětiletým dětem z tohoto prostředí chybí především vztah s vrstevníky z většinové společnosti, řečové a sociální dovednosti. „Hůře si zvykají na pravidla, na denní režim, který je velice odlišný od jejich domácího prostředí. Nevyhledávají společnost svých vrstevníků, nezapojují se do společných, řízených činností. Čas, který by učitelky MŠ měly věnovat pedagogické práci s dítětem, musí věnovat jeho osamostatňování a socializaci,“ uvádí se ve zprávě ČvT.

Předškolní kluby

Rodiče sociálně znevýhodněných dětí nemají dostatečné informace o tom, jaké nároky budou na jejich děti kladeny při zápisu do MŠ, nebo se o tyto informace nezajímají, nerozumí instrukcím, požadavkům ze strany mateřské školy. Důležitým výstupem je i zjištění, že mnozí z nich nejsou zvyklí na komunikaci se školním prostředím pomocí písemných sdělení, ať už na nástěnce, dopisem nebo na webových stránkách školky. O to větší nároky to klade na učitelky mateřských škol.

Závěry průzkumu ČvT se shodují s doporučeními České školní inspekce, k nimž patří včasná práce s dětmi ohroženými sociálním vyloučením a komplexní podpora rodin. Jednou z prověřených cest je docházka do předškolních klubů, kde se děti nenásilně a v kamarádském prostředí učí zvykat na pravidelnější režim.

V MŠ pak jde o působení asistentů pedagoga, individuální vzdělávací plán odpovídající specifickým potřebám dítěte a práci v menších skupinách.

Ilustrační foto
Za třídnictví by mohli učitelé dostat až o dva tisíce víc