VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdo chce maturitu, bude muset k přijímačkám

Praha – Jako v časové smyčce si museli připadat rodiče dětí školou povinných. Mnozí z nich si pamatují dobu, kdy nebylo snadné dostat se na vysněnou střední školu zakončenou maturitní zkouškou. Na přijímačky se museli žáci devátých tříd připravovat velmi poctivě a testy z matematiky a českého jazyka bývaly poměrně obtížné.

4.8.2014 15 AKTUALIZOVÁNO 4.8.2014
SDÍLEJ:

Ministr školství Marcel Chládek.Foto: ČTK

Po zrušení osnov a rozvolnění výuky se situace dramaticky změnila. Střední školy rostly jako houby po dešti, vedle státních vznikly desítky škol soukromých a církevních. Každá z nich měla jiné požadavky na uchazeče a až na žádaná víceletá gymnázia spíš usilovaly o to, aby třídy vůbec naplnily.

Učební obory s maturitou, střední odborné školy, a dokonce i čtyřletá gymnázia postupně přestaly zájemce testovat. Žáci byli přijímáni na základě výsledků ze základní školy. Mnohdy i trojkaři.

To se rozhodl postupně změnit ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). „Musíme umět zjistit předpoklady žáků pro studium maturitních oborů, přijímací zkoušky budou povinné bez rozdílu zřizovatele, tedy včetně církevních 
a soukromých škol, které čerpají státní dotace," konstatoval dnes ministr.

Nanečisto už za rok

Pilotní projekt zkoušek z českého jazyka a matematiky bude spuštěn už příští rok, vyjde na sedm milionů korun a bude ho mít na starosti Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Testy se budou konat 16. dubna 2015 na víceletých gymnáziích a 20. dubna na čtyřletých oborech. „Zhruba polovina otázek v testech bude široce otevřených. Tím se eliminuje statistická úspěšnost, k níž dochází při pouhém zaškrtávání výběrem 
z odpovědí," upřesnil Jiří Zíka, ředitel Cermat.

Ministr školství ujistil, že státní nabídka úloh je jen podpůrná, ředitelé škol jsou nadále pány nad přijímacím řízením a testy si mohou upravit podle svých potřeb, například zařadit těžší zadání, přidat další předměty nebo otestovat studijní předpoklady. Šéf resortu též připomněl, že jednotné přijímačky již nyní využívá osm krajů. Radní pro školství tuto centrální úpravu dlouhodobě podporují. Stěžují si totiž na pokles kvality budoucích maturantů a poloprázdné třídy. Souhlasí tedy 
s ministrem školství, že je nezbytné stanovit určitou minimální hranici znalostí pro vstup na střední školu s maturitou. Jejich pohledu dává za pravdu i aktuální šetření České školní inspekce. Jak uvedl její ředitel Tomáš Zatloukal, povinné přijímačky vítá 94 procent ředitelů základních a 76 procent ředitelů středních škol. Na druhou stranu 82 procent z nich je přesvědčeno, že o přijetí posluchače by měla rozhodovat i další kritéria, například účast na olympiádách a zájem 
o obor. Jednotné zadání přijímaček by si přálo 61 procent ředitelů SŠ.

Je to scestné?

Opozice přijala Chládkovo rozhodnutí s rozpaky. „Školy mají právo si vybrat své studenty samy dle svých kritérií. Nemusí být ve školství vše jednotné. Co přijde příště? Jednotný nábor kantorů přes krajský úřad?" ptá se stínový ministr školství za ODS Václav Klaus ml.

Poslankyně Anna Putnová 
z TOP 09 upozorňuje na problém středních odborných škol. „Způsob, jakým chce ministr řešit studijní předpoklady, považuji za scestný. Nejdříve jsme prosadili diverzitu středoškolského vzdělání a teď budou všichni dělat stejné zkoušky. Cesta musí být obrácená, řekněme, co od středních škol očekáváme, 
a pak přistupme k vstupnímu testování," míní místopředsedkyně školského sněmovního výboru Anna Putnová.

Hrozí, že školy, které se doslova perou o každého žáka, po zavedení povinných přijímaček mohou přijít i o stávající zájemce. Předseda Asociace středních průmyslových škol Jiří Zajíček ministerský nápad sice označil za „krok správným směrem", ale také on upozorňuje na nutnost jeho propojení se změnou financování regionálního školství. Otázku učebních oborů s maturitou nejspíš vyřeší další podnět z dílny Marcela Chládka, jímž je zavedení mistrovské zkoušky. Ta by měla do tří let nahradit státní maturitu na čtyřletých učilištích.

Autor: Kateřina Perknerová

4.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:
Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Ženy podezřelé ze smrti Kim Čong-nama budou obviněny z vraždy

Malajsijský prokurátor dnes oznámil, že dvě ženy zadržené kvůli smrti bratra severokorejského prezidenta Kim Čong-nama budou ve středu obviněny z vraždy. Kim Čong-nama 13. února zabil na letišti v Kuala Lumpouru nervový plyn VX.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies