VYBERTE SI REGION

Jelen Pepa je novou hvězdou internetu

Vimperk - Sledovat jelena krok za krokem se ve volné přírodě podaří jen málokomu. Na internetových stránkách Národního parku Šumava však mohou milovníci přírody vidět, jak daleko a kam chodí několik místních jelenů a rysů.

14.3.2008 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Zvířata opatřená vysílačkami a pojmenovaná konkrétními jmény, sledují místní vědci již od roku 2005. „U rysů dokonce již od poloviny devadesátých let,“ řekl Deníku Pavel Šustr, koordinátor projektu v národním parku. Nedávno začali odborníci výsledky sledování zveřejňovat na internetu. „Údaje o poloze zvířat se tam však objevují s určitým zpožděním, aby zvířata nemohl objevit například pytlák,“ dodala Zdenka Křenová, vedoucí výzkumu a ochrany přírody správy parku´.

Sledování přineslo řadu překvapivých a nových informací. „Třeba myslivecká tradice říká, že srnec celý život tráví na relativně malém území. Naše výsledky říkají, že existuje celá řada zvířat, která migrují na hodně velké vzdálenosti kolem třiceti kilometrů. Rekord máme šedesát kilometrů u srnce, a přes sto kilometrů u jelena,“ zmínil Šustr. Jeleni se podle něj dělí do dvou skupin. Jedna je stále na stejném místě, druhá se přesouvá do vyšších poloh v létě a do nižších nadmořských výšek v zimě.

Některé chování zvířat si vědci nedokáží vysvětlit. Například když srna s malým mládětem přešla v květnu přes hřeben, kde byl v květnu ještě metr sněhu. „Zatím na to nemáme vysvětlení. Může tam hrát roli vyrušení, ať už člověkem nebo dravcem,“ dodal Šustr.

Ke sledování jelenů, srnců, rysů, ale třeba i soviček puštíků chtějí vědci přidat i losa. „Je tam riziko, že nemusíme uspět, protože ta populace je velmi malá,“ dodal Šustr.

Los se zatím nepovedl, říká Zdenka Křenová

Sledování zvířat vysílačkami je podle Zdenky Křenové, vedoucí výzkumu a ochrany přírody správy Národního parku Šumava, jedním z nejúspěšnějších projektů zahraniční spolupráce.

Jak vás napadlo zveřejňovat údaje o pohybu zvířat na internetu?

Přišlo s tím několik kolegůInspirovali jsme se také u našich partnerů v Bavorsku. Zdálo se nám to jako vhodné médium, přes které výsledky výzkumu prezentovat.

Časové zpoždění je kvůli bezpečnosti zvěře, aby nebyla dohledatelná?

Ano, je to přesně tak. Informace přicházejí z vysílaček s určitým zpožděním, a na internet pak jsou někdy úmyslně zpožďované, aby nebyly ta zvířata dohledatelná.

Jaká je finanční náročnost projektu?

Projekt je financován z rozpočtu ministerstva životního prostředí, rozpočet je milion korun.

Chystáte se rozšířit sledování o nějaké další druhy?

Zatím je to zaměřené na jeleny a srnce, a měli jsme touhu oobojkovat také losa. To se nepovedlo. O výskytu malé populace losa, která se vyskytuje v oblasti Lipenska, máme řadu důkazů, ale zatím se to nepodařilo. Kromě těchto kopytníků se projekt telemetrie dávno používá na rysa. Provádí se i telemetrie puštíků, to je druh, který je na Šumavu zpátky reintrodukovaný k podpoře a posílení populace puštíka bělavého. Na to se používají malé vysílačky. Je to analogie mediálně známého projektu sledujícího let čápů s vysílačkami do Afriky.

Je u malých opeřenců, jako jsou puštíci, sledování složitější? Musí být miniaturnější vysílačky?

Hlavní problém je v tom, že největší objem vysílačky je baterka. U puštíka se umísťují lehká zařízení, aby ho to nijak neomezovalo. Dávají se na ocasní pera. Doba, kdy přístroj vysílá informace, je kratší. Maximálně několik měsíců. Zatímco u jelenů to je většinou dvouleté období.

Poté, co skončí životnost vysílaček, je ze zvířat sundáváte nebo mohou dál žít s nimi, aniž by je to omezovalo?

Je to různé, podle toho, který model se zvolí. Je tam možnost, že se obojek sám odepne a vysílá jen speciální signál, aby se dohledal v terénu. My jsme hodně využívali toho, že kolegové měnili baterky nebo vysílačky u jelenů, kteří se vracejí na zimu do obůrek, takže je možnost je kontaktovat. Vysílačky by vždy měly být udělány tak, že zvířatům v pohybu a běžném životě žádným způsobem nepřekáží.

Co vám projekt, kromě vědeckých dat, ještě přinesl?

Sledování zvířat pomocí vysílaček je jeden z našich nejúspěšnějších projektů, co se týká spolupráce s kolegy z Bavorska. Tam běží zrcadlově podobný projekt. Byla to spolupráce opravdu každodenní, kdy jsme nikdy nedeklarovali štosy papírů ve smlouvách o spolupráci, ale prostě to fungovalo. Lidi z Bavorska jezdili sem, lidi ze šumavského parku naopak tam. Společně jsme data vyhodnocovali, prostě jsme sledovali zvířata tak, jak se pohybovala přes hranici. To je asi nejdůležitější moment vzájemné spolupráce.


Autor: Dalibor Dostál

14.3.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies