VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jesenicko řeší problém s dětskými narkomany

Jesenicko - Počty narkomanů se na Jesenicku zvyšují. Svědčí o tom jak počty klientů, kteří vyhledali pomoc v jesenickém K-centru, tak množství vyměněných stříkaček. Podle odborníků je situace v regionu kritická. Drogy jsou na školách a uživatelé jsou podle odborníků i v té nejmenší obci.

19.10.2008 8
SDÍLEJ:

Šéf jesenického K-centra Radim Siatka u kbelíků s použitými stříkačkami, které v centru vybrali za poslední dva měsíce.Foto: DENÍK/Danuše Krčová

Pomoc K-centra v Jeseníku, které vzniklo prvního ledna loňského roku, už vyhledalo dvě stě padesát klientů a minimálně stejný počet závislých a experimentátorů je podle odborníků v terénu.

„Počet uživatelů je určitě vyšší, ale nepřijdou k nám. Sem se dostanou většinou lidi, kteří jsou na dně. Experimentátoři si problém přiznat nechtějí. Nechtějí patřit do této skupiny,“ řekl Josef Vondrka, předseda sdružení Darmoděj, které na Jesenicku podává pomocnou ruku drogově závislým.

Oficiální číslo udávající počet lidí závislých na drogách je však podle něj alarmující. „V Olomouci mají 389 registrovaných klientů. V Šumperku 153, takže v kontextu větších okresů je to velký problém,“ přiblížil situaci Vondrka.

Problém ještě více ilustruje počet vyměněných stříkaček. „Od začátku fungování K-centra jsme vydali už více jak třiatřicet tisíc stříkaček. Z toho jen za letošní pololetí 9 161 stříkaček a čekám, že loňský rok překročíme minimálně o dva tisíce stříkaček,“ uvedl Vondrka. Nárůst výměn připisuje hlavně tomu, že klienti začínají centru důvěřovat.

Vážnost problému ještě více podtrhuje skutečnost, že drogy užívají stále mladší lidé. „Situace je tak brutální, že si k nám přijdou vyměnit stříkačky děti, a pak jdou klidně do školy. Drogy si píchají i patnáctileté děti,“ prohlásil Vondrka.

Šéf jesenického K-centra Radim Siatka jej doplnil: „Školy jsou plné drog. Jen nevím, jaký na to má vedení škol názor, jestli to chtějí řešit, ale spíš ne. Dokud to pro všechny nebude problém stejně závažný, tak se jej vyřešit nepodaří.“

Jesenicko patří k nejchudším regionům a laik by si mohl myslet, že lidé nemají na drogy peníze. Gram pervitinu, který patří k nejoblíbenějším drogám, stojí na běžném trhu tisíc korun.

Jesenicko je však i v tomto specifické. Sem dealeři nezajíždějí. Pervitin se dá podle Vondrky sehnat i zadarmo nebo za zlomek tržní ceny. „Tady není drogový trh. Skupinky lidí shánějí suroviny na drogy, vyrábějí je a pak společně užívají. Je to specifikum Jesenicka. Tady jde na trh jen malá část uvařeného pervitinu,“ řekl Siatka.

Výroba pervitinu není složitá. Narkomani z Jesenicka došli už tak daleko, že varnu složí i do cestovní tašky. Tím pádem jsou velmi mobilní. Trendem je i přesun výroby na vesnice. „Tím, že jsme tak malý region, tak narkomani mezi sebou komunikují a zdokonalují se. Čistota drogy je tady na vysoké úrovni, což je specifikum Jesenicka. V případě jednoho zatčeného dealera bylo ve dvou a půl gramech zadrženého pervitinu dvaadevadesát procent metamfetaminu,“ řekl Vondrka.

Úkolem sdružení Darmoděj je pomáhat všem, kteří o pomoc stojí. V tomto směru má Jesenicko jednu velkou výhodu. Darmoději se ve spolupráci s léčebnou v Bílé Vodě podařilo vytvořit systém provázaných služeb.

Darmoděj provozuje také nízkoprahové centrum 4-lístek zaměřený na děti. Prostřednictvím K-centra a terénního programu nabízí prevenci a pokouší se přimět klienty k léčbě.

Léčebna v Bílé Vodě má výborné zkušenosti s detoxikační jednotkou, po jejímž absolvování odchází klienti do komunity Fides. Jestli se ani po měsících léčby necítí na zvládání problémů běžného života, mohou využít služeb Restartu, který v Jeseníku provozuje právě Darmoděj.

Fungování bez pomoci státních dotací a kraje by pro Darmoděje nebylo možné. Finanční pomoc však potřebuje i od obcí, které si prozatím neuvědomují vážnost situace. „Nám se daří něco, co jinde ne. Máme důvěru klientů, ale aby systém fungoval, je třeba, aby se připojily i obce. Je neuvěřitelné, že sociální systém je tady tak nepružný. Trvalo řadu let, než to dorostlo do takového stavu a řadu let potrvá, než se z toho okres dostane,“ posteskl si Vondrka.

Autor: Danuše Krčová

19.10.2008 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ondřej Němec.

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Náměstek pro zdravotní péči na ministerstvu zdravotnictví Roman Prymula poskytl 20. dubna v Praze rozhovor Deníku.
29 13

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

Zadržovací střediska pro migranty jsou přeplněná. Papež František, který je opakovaně navštívil, je přirovnal ke koncentračním táborům. Vyzval evropské vlády, aby běžence přesunuly do lidštějších podmínek.

Vzpomínky na legendární jízdu Hanzelky a Zikmunda

Oslavy 70. výročí startu slavné cestovatelské výpravy proběhly v centru Zlína. Krátce po 18. hodině přijela kolona historických Tater.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies