VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jesle podle EU? Česko by stály desítky miliard

Praha - Ministr práce a sociálních věcí Nečas budování nových zařízení odmítá. Podle něj není v Česku po jeslích skutečná poptávka.

20.2.2009 52
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Taneček

Pouhé jedno procento českých dětí dnes navštěvuje jesle. Je jeslí málo a mělo by jich být více? To je téma mnoha debat souvisejících s plněním tzv. Barcelonských cílů. Ty Česku ukládají vytvořit podmínky k tomu, aby v roce 2010 mohla být třetina dětí do tří let umístěna v podobném typu zařízení.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) však budování nových zařízení odmítá. Podle něj není v Česku po jeslích skutečná poptávka a výstavba nových by byla neúnosně drahá. Situaci chce řešit nabídkou nových služeb péče o děti v menších kolektivech jako jsou miniškolky či rodičovské školky. Zároveň pro maminkyse počítá se zvýhodněnými částečnými pracovními úvazky.

„Náklady na výstavbu a vybavení těchto zařízení by se pohybovaly mezi 20 až 30 miliardami korun,“ říká mluvčí ministra práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Roční provoz nových jeslí by vyšel na dalších 18 miliard. V Česku by splnění unijního závazku znamenalo zřídit jesle pro zhruba 100 tisíc dětí.

„V zemích, kde je vysoké procento nejmenších dětí v těchto zařízeních, je vykoupeno velmi krátkou rodičovskou dovolenou. Maminky jsou tedy nuceny vracet se do práce i touto zákonnou motivací,“ dodává Sezemský.

Pohled z druhého břehu

Opozice nebo ženské organizace ale nesouhlasí. „Argument ohledně nezájmu je prý nepravdivý. Kde jesle existují, tam je na ně fronta,“ říká stínová ministryně ČSSD pro rodinu Anna Čurdová.

Podle zastánců jeslí není moderní typ jeslí pro děti nevhodný jako to bylo v zařízeních komunistické éry. Rodiny navíc zpravidla potřebují ke svému zajištění dva platy. Ani to ale nemá být podle pediatrů důvod pro odložení dětí do jeslí. „Strávit toto období péčí o dítě se vyplatí i za cenu uskrovnění, omezení další spotřeby a odložení kariérního postupu. Nepřijde mi ani tak tragické, pokud rodina například nepojede pět či osm let na zahraniční dovolenou,“ říká Toms.

„Dnes však neexistuje dostatečná nabídka zařízení péče o děti, která by umožnila rodičům vrátit se na trh práce dříve než po třech letech. Zmiňovaná svoboda rodiny tudíž neexistuje, protože možnost využít dvouletou rodičovskou dovolenou a vrátit se do práce dříve než po třech letech existuje jen pro bohaté rodiny, které si mohou dovolit soukromou péči, například chůvu,“ uvádí Kateřina Dušková z Gender Studies.

Ani experti se neshodnou

Kolektivní zařízení typu jesle nejsou podle řady pediatrů a psychologů pro vývoj dětí vhodné. „Děti v takovém kolektivu nejsou zdravé. Matky jsou kvůli povinnosti být v práci ve stresu, a proto jsou děti v jeslích i v různých fázích nemoci a nebyly doléčené,“ říká pediatr Miroslav Toms. Navíc podle něj děti v jeslích trpí nezdravým vývojem, zvýšenou frustrací z odloučení od rodičů či jinými vývojovými defekty.

Ani odborníci se v hodnocení jeslí ale neshodnou. „V zemích jako Norsko, Švédsko či Dánsko psychologové a psycholožky poukazují, že neexistuje žádný předpoklad, že by takto malé děti nemohly navazovat a také by nenavazovaly vztahy se svými vrstevníky, pokud k tomu dostanou příležitost,“ uvádí psycholog Lukáš Sedláček.

V ČR neexistuje žádný významný výzkum, prokazující, že děti v jeslích trpí nezdravým vývojem, frustrací z odloučení od rodičů či jinými vývojovými defekty.

EU jesle

Jesle jsou krokem zpátky

Stát by měl podpořit rodiče, aby mohli zůstávat s dětmi do tří let doma, říká pediatr Miroslav Toms.

Jak se díváte na diskusi o tzv. Barcelonských cílech, podle nichž by stát měl do roku 2010 zajistit místa v jeslích pro 33 procent dětí do tří let?

Velmi se mi to nelíbí, považuji to za krok zpátky. Pro mně není vzorem, že některé evropské země mají v takových zařízeních až 90 procent dětí. Sám jsem jesle zažil. Děti v takovém kolektivu nejsou zdravé. Matky jsou kvůli povinnosti být v práci ve stresu, a proto jsou děti v jeslích i v různých fázích nemoci a nebývají doléčeny.

Nejsou ale současné jesle, které jsou například ve Skandinávii, přeci jen něco odlišného od zařízení známých z ČSSR v 70. letech?

Nevím, v čem se to může lišit. Princip, kdy je dítě odtrháváno od matky zůstává. Pro mě jako pro otce a pediatra je to nepřijatelné. Matka by si měla mateřství užívat. První tři roky života dítěte jsou zcela unikátní a neopakovatelné. Rozumím tomu, že matky potřebují občas od dítěte odejít a vyřídit nezbytné povinnosti. K takovému účelu zřízené minijesle v domácím prostředí bych ještě chápal.

Některé rodiny ale pro zajištění svého chodu potřebují dva příjmy…

To je jen otázka pohledu na konzumní společnost. Strávit toto období péčí o dítě se vyplatí i za cenu uskrovnění, omezení další spotřeby a odložení kariérního postupu. Nepřijde mi ani tak tragické, pokud rodina například nepojede pět či osm let na zahraniční dovolenou.

Rodiče si ale někdy stěžují, že zde není žádná alternativa…

Pokud stát zaplatí vytvoření volných kapacit v jeslích pro třetinu dětí, tak si jistě najde páky, jak děti do těchto zařízení dostat. Ty páky měl již v éře komunismu. Ptám se ale, proč? Nápomoc státu by měla být spíše taková, aby rodiče mohli být se svými dětmi do tří let doma. Neměl by je naopak motivovat k jejich odkládání.

Děti potřebují sociální kontakty

Kde jesle existují, tam je na ně fronta, říká stínová ministryně ČSSD pro ženu a rodinu Anna Čurdová.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí není v Česku po místech v jeslích poptávka. Souhlasíte s tím?

Argument ohledně nezájmu je nepravdivý. Kde jesle existují, tam je na ně fronta. Ministr Nečas by nyní v rámci krize měl dobrou příležitost subvencovat jejich vznik a umožnit, aby byly moderní a reagovaly na potřebu rodičů i dětí. Problém je v tom, že v 90. letech, kdy se dělaly první kroky takzvané prorodinné politiky, tak místo toho, aby se politici poradili se sociology a nechali vypracovat demografické odhady, se šlo obrácenou cestou. Místo vytváření prorodinných služeb, jako jsou jesle či jiné alternativy k nim, se naprosto neúměrně prodloužila rodičovská dovolená.

Jesle ale podle odborníků nejsou pro děti vhodné…

To se často tvrdí, je to líbivé, ale zcestné. Ukazuje se, že děti potřebují mít sociální kontakty. Rozdíl je totiž i v tom, že dříve měly rodiny běžně dvě tři i více dětí. Dnes mají mnohé rodiny jedno dítě, které potřebuje komunikovat s jinými dětmi a potřebuje se naučit navazovat se svými vrstevníky sociální vazby. Tam se psychologové shodují, že pokud je první sociální vazba odsunuta třeba až do věku šesti let, tak komunikují špatně.

Budování nových jeslí podle požadavků Barcelonských cílů by údajně vyšlo na desítky miliard korun…

Barcelonské cíle nejsou nastavené tak, že by muselo jít 33 procent dětí konkrétně do zařízení typu jeslí. Musí být vytvořena státem garantovaná místa, ale může jít například o církevní či charitní zařízení, případně i sousedské hlídání, pokud bude nějak ošetřeno. V době hospodářské krize je navíc budování podobných zařízení cestou, jak pomoci například stavebnímu průmyslu.

Autor: Štěpán Plaček

20.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 52
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
9

Učitelé nechtějí kariéru s papíry

Věčný oheň. Ilustrační foto.
8

Nedůstojná pohřební praxe dál pokvete. Hromadný svoz nebožtíků neskončí

Zneužití osobních dat? Pokuta půl miliardy

Lidé budou moci snáze požadovat vymazání informací, které by je poškodily. Za rok jim to umožní nové nařízení EU.

Zpěvačka Špinarová byla uvedena do Síně slávy cen Anděl

Do Síně slávy hudebních cen Anděl byla dnes in memoriam uvedena zpěvačka Věra Špinarová. Majitelka nenapodobitelného hlasu zemřela letos v březnu ve věku 65 let. 

Slovenský symbol okupace 1968 vyjde na známce

Muž, který si před hlavní sovětského okupačního tanku v centru Bratislavy odhaluje hruď a kterého zachytil fotograf Ladislav Bielik, se objeví na známce i na pamětní minci. Příští rok se známka, kterou vydá Slovenská pošta, objeví pro zájemce přesně 21. srpna 2018 při 50. výročí srpnové invaze do Československa.

Čeští politici vyjadřují soustrast obětem exploze v Manchesteru

Premiér Bohuslav Sobotka i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) vyjádřili soustrast pozůstalým po obětech noční exploze v anglickém v Manchesteru. Věří tomu, že se podaří brzo dopadnout a potrestat pachatele. Při útoku během koncertu v manchesterské multifunkční aréně zemřelo 19 lidí a několik desítek utrpělo zranění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies