VYBERTE SI REGION

Jiří Janeček: Preferuji pohádky. Horory mám kolem sebe denně

Praha - Deník přináší předsváteční rozhovor s generálním ředitelem České televize Jiřím Janečkem.

18.12.2010 18
SDÍLEJ:

Jiří JanečekFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Prodírám se závějemi, které zasypaly Kavčí hory, a mám v hlavě nápad: 21 let svobodného vysílání, 21 štědrovečerních pohádek a jeden netradiční rozhovor. S generálním ředitelem České televize Jiřím Janečkem.

1989 Mahulena, zlatá panna: království sužuje Zlatovlad, který nutí krále odevzdávat mu všechno zlato. Když jsme u toho zlata, každý, kdo platí koncesionářské poplatky, se na webu bude moci podívat, jak hospodaříte. Zveřejněny mají být i nformace o výběrových řízeních. Myslíte, že to utiší kritiku?
Samozřejmě že ne. Každá veřejná televize ji bude vždy přitahovat. Naším posláním je zajišťovat program pro všechny, a tak když dojde na vysílání, je menšina uspokojena a většina naštvána. Zveřejnění všech smluv a nákladů ČT považuji za zásadní. A to včetně smluv na výrobu pořadů, na údržbu areálu, smluv s autory a podobně. Veřejnost ani netuší, že původní česká tvorba ve všech žánrech není nákladově zanedbatelná a že pokud ji bude divák chtít i v budoucnu, že ho to bude něco stát. Jedině otevřenost v oblasti výdajů může udržet věrohodnost ČT.

1990 O Janovi a podivuhodném příteli: tento film dokazuje, že každá pohádka je v podstatě horor. Kdy si v práci nejčastěji říkáte: tohle je horor? A jakému z těchto žánrů dáváte přednost?
Když pracujete ve veřejné televizi, horory máte na programu denně. Takže zákonitě jako divák preferuji pohádky.

1991 Dva lidi v zoo: od zoologa Montelíka se odstěhovala žena a na návštěvu se chystají vnuci – dvojčata. Vánoce budou prostě „veselé“. Jak vzpomínáte na svoje Vánoce?
Byly skromné, protože jsem ze čtyř dětí a všechny nás živila pouze maminka, která si v JZD moc nevydělala. Ale mně to bylo jedno, protože jsme si svátky dokázali i tak užít a hlavně – pod stromečkem byly vždycky knihy a z těch jsem měl velikou radost.

1992 O zapomnětlivém černokněžníkovi: Maruška byla na exkurzi ve filmových ateliérech, kde s kamarádem získali kouzelnou kouli… Kdyby vám nějaký černokněžník nabídl kouzelnou kouli, jak byste s takovou příležitostí naložil?
Vzal bych si tu kouli. Poděkoval. Došel k nejbližšímu zatopenému lomu a tam ji zahodil. Měl bych hrůzu ze světa, kde by existovaly kouzelné koule. Víte, kolik je různých zájmů, přání jednotlivců a kolik je mezi nimi animozit, závisti, zloby. Kdyby se všechna přání vyplnila, byla by Země bez lidí. Na životě je krásné, že můžete mít sny, které se ani nemusí vyplnit. Pro které musíte i něco dělat. Uspokojení z výsledku vlastního snažení kouzla nenahradí.

1993 Sedmero krkavců: docela depresivní pohádka spíše pro dospělé. Sedmero krkavců, sedmero let. Tedy v čele ČT. A tudíž také sedmero Vánoc, během nichž se lidé snaží zapomenout na starosti. Propadl jste někdy za ta léta pocitu „deprese“?
Nikdy. Až se to stane, budu muset skončit. Deprese je s funkcí ředitele televize neslučitelná. Televizní perpetuum mobile by vás semlelo.

1994 Princezna ze mlejna: v jihočeské vísce žije mládenec, který se vydá do světa vysvobodit princeznu. Nakonec ale všechno dopadne jinak. Když jste kdysi začínal v místních novinách v jihočeské nikoli vísce, ale v Táboře, napadlo vás, že vše nakonec dopadne jinak? Měnil byste?
Vždycky všechno dopadne jinak. To je zákon. A je skvělý. Může to totiž vždy dopadnout lépe, než očekáváte, a to je fajn. Neměnil bych nic.

1995 Nesmrtelná teta: komedie o chasníkovi, který pro lásku musí svést boj s nesmrtelnou tetou Závistí. Pomocí Rozumu a Štěstí uspěje. Závist, rozum, štěstí. Jistě je denně potkáváte. Jak s nimi vycházíte?
Závist je všudypřítomná, a co je horší, je součástí marketingového mixu. Když je potřeba někoho napadnout, přes závist to jde docela dobře. Proti mně je tento marketingový trik využíván již několik let. Ale mám rozum, aby mě to nerozhodilo, a mám štěstí, že i moji nejbližší to zatím snášejí. Takže, jak vidíte, se závistí, rozumem i štěstím vycházím uspokojivě.

1996 Jak si zasloužit princeznu: Miroslav zachrání krále z propasti a stane se jeho rádcem… A co vaši „rádci“, respektive „radní“? Miliardové výběrové řízení na správu a výběr koncesionářských poplatků jste na jejich žádost pozastavil, po kontrole dozorčí komise má být ukončeno v lednu. Jak náročný rok vás čeká?
Složitější než letošní, protože bude třeba do praxe zavést navržené změny. A opět bude okolo ČT řada virtuálních kauz. Vždy když probíhají změny, tak se takové pohádky pro dospělé objeví. Ale s tím si musím poradit a také mám řadu spolupracovníků, kteří mi umí pomoci.

1997 RumplCimprCampr: v pohádkovém kraji leží malé, nepříliš bohaté, ale milé královstvíčko. Však je to také království české – Velký Titěrákov se tam říká… Myslíte si, že Česká republika je mezi zeměmi EU Velkým Titěrákovem?
Z pohledu médií Titěrákovem jsme. Vysíláme pro 3,5 milionu domácností. To je z globálního pohledu regionální televize a my přitom jsme produkční televizí. Děláme dramatiku, pro děti, dokumenty. Z pohledu ambicí, tvůrčích cílů a někdy i nereálných představ tvůrců Titěrákovem nejsme. Zato ekonomicky rozhodně. Sedmimiliardový rozpočet ČT je pro některé Čechy astronomický, ale pro Evropu je to 294 mil. eur a rázem jste mezi nízkorozpočtovými televizemi. Rozhodně nemusíme klečet na kolenou a naříkat nad tím, jakým Titěrákovem jsme, ale nesmíme na to při svých plánech zapomínat. Musíme zůstat stát pevně na zemi.

1998 Lotrando a Zubejda: s dřevorubcem Drncem se bývalý loupežník Lotrando dostane do Solimánie. Tam shánějí člověka s ltitulem Dr… Jsou pro vás tituly důležité? Loupežníky si nechám na později.
Tituly ne, vzdělání ano. Znám mnoho vzdělaných a chytrých lidí bez titulů a mnoho hlupáků s titulem. Vzdělání umožňuje člověku orientaci v okolí. Albert Einstein říkal, že ze školy by měl vycházet člověk jako harmonická osobnost, nikoli jako specialista. Specialistou se totiž musí stát v praxi a v tom mu vzdělání pomůže. Titul ne.

1999 Císař a tambor: císař Maxmilián se v utajení spřátelí se s tamborem. Společníci jsou neprávem obviněni z pomoci loupežníkům… …a je to tu – je politika v přeneseném slova smyslu plná „loupežníků“? Jak toto vnímáte z pozice šéfa veřejnoprávního média?
Politika je boj o moc, o možnost určovat běh věcí. V každém politikovi tak bojují dvě osobnosti: filantrop a loupežník. Jeden chce lidem sloužit, druhý vládnout. A nikdo předem neví, který postoj v něm nakonec zvítězí.

2000 Král sokolů: pod hradem mocného Baladora žije chlapec, který má schopnost rozumět řeči zvířat. Když mu zemře otec, dědeček se vydá na hrad prosit o práci. Bojíte se někdy, že přijdete o svou práci?
Myslíte, že kdybych rozuměl řeči zvířat, že by mi mohla signalizovat nebezpečí ztráty mé pozice? A že bych tomu mohl zabránit? Jakmile se jakýkoli manažer začne bát o své křeslo, je s ním konec. Nakonec vynakládá veškerou svou energii jen na udržení pozice. A stejně nakonec padne. Jestli je něco v manažerském životě jisté, tak je to odchod z funkce. Takže jaký má smysl bát se něčeho, co nutně musí přijít. Ne, nebojím se, protože se tím nezabývám.

2001 Princezna ze mlejna II: čertík se vrací a s ním i snaha o zachování staré dobré české pohádky. Kterou „starou dobrou českou pohádku“ máte nejraději vy?
Hrátky s čertem. Tahle pohádka má svou poetiku a je v ní plejáda skvělých herců.

2002 Královský slib: dávný slib musí být naplněn, princ se musí oženit. Jenže se mu nechce. A nezmění to ani krásná princezna. Oba se chtějí královskému slibu vzepřít. Splnil jste vždy to, co jste slíbil?
Každý, kdo si sáhne do svědomí, najde sliby, které nesplnil. Platí to i pro mne. Ale myslím, že jsem nikdy vědomě nedal slib, o kterém jsem předem věděl, že ho nesplním.

2003 O svatební krajce: o princezně, které se přestala lepit smůla na paty, když pochopila, že je sama strůjcem svého osudu. Byl jste vždy strůjcem svého osudu?
Vždy jsem se o to snažil. Ale když něčeho chcete dosáhnout, musíte mít vedle cílevědomosti, píle, schopností a vůle i štěstí. Takže 70 procent mého snažení a 30 procent štěstí? Nějak tak to bude.

2004 Čert ví proč: pohádka o království, kde slušnost a úctu k lidem nahradila láska k moci a penězům. Jak chutná moc? Patříte mezi nejlépe placené české manažery – máte rád drahé dárky?
Žádný ředitel nemá moc. Je námezdní silou, stejně jako řadový zaměstnanec. Bertold Brecht jednou řekl, že moc má ten, kdo platí. Takže jak chutná moc, nevím, protože jsem ji nikdy neměl. A drahé dárky? Když řeknu, že cena není rozhodující, tak potom, co o mně a mých hodinkách psal bulvár, mi to nikdo věřit nebude. Mám rád hezké věci a rád je dávám svým blízkým. A díky mým příjmům mohou být i drahé, ale není to podstatné. Až příjmy nebudou, najdu hezké věci, které drahé nejsou. Dělám to i dnes.

2005 Království potoků: o lásce, tajemné princezně a dvou čtverácích. Při těch „dvou čtverácích“ se mi při troše fantazie vybaví moderátorská dvojice. Byl jste oblíbeným moderátorem. Vnímáte dnes ČT jinak? Nestýská se vám po moderování?
ČT je dnes absolutně jiná. Hlavní zpravodajská relace je jednou z mnoha. Naší vlajkovou zpravodajskou lodí je teď celá ČT24. Ani tempo se nedá srovnat. Je mnohonásobně více informací, ale často povrchních, neúplných, anebo i zavádějících. Je obtížnější se orientovat. Máme ale výborné redaktory a moderátory, kteří to zvládají, a já jim tam rozhodně nechybím. A moderování zase nechybí mě. Bylo to hezké, ale bylo toho dost.

2006 Anděl Páně: anděl Petronel je za trest poslán na Zemi, aby napravil jediného hříšníka, jinak na Štědrý den skončí jako padlý anděl v pekle. Skončíte v pekle, nebo v nebi?
Já? Jednoznačně v pekle. Je tam teplo a smrádek. A já mám teplo rád a smrádek nějak přežiju. Ostatně bulvár už ze mě pekelníka udělal, a tak jim nemůžu kazit koncept.

2007 Tři životy: mít ještě tři životy navíc, kdo z nás by pohrdnul? Co vy na to?
Děkuji, nechci. Člověk žije ve společnosti ostatních. Je mezi přáteli i nepřáteli, spolupracovníky i oponenty. To dává životu barvu. Přežít vlastní smrt by znamenalo nekonečnou samotu. A já sám být nechci. Jak říkal Jan Werich, život se musí dožít, protože se s ním nic jiného holt dělat nedá. A je to dobře.

2008 Kouzla králů: byla, nebyla dvě království. Jednomu vládl hodný král Dobromil, druhému zlý Vladan. Jenomže ani dobrým králům se nedějí samé dobré věci. V posledních měsících čelíte velké kritice radních, odborů. Umělci píšou politikům dopis, podle nich je ČT v hluboké morální a profesní krizi… A co sledovanost?
Klesá. A pokud budeme důsledně plnit veřejnou službu, tak ještě klesat bude. Komerce účinně aplikuje schéma bavit, bavit a bavit. Veřejná televize je založena na heslu BBC informovat, vzdělávat a bavit. A co bychom si nalhávali, seriózní informování a vzdělávání k popukání není. Snažíme se vyvažovat onu zábavnou a vážnou složku, a tím se vystavujeme kritice. Komerční divák nás považuje za příliš vážné, paternalistické a samozřejmě nezábavné a říká, proč mám platit něco, co mi nedává to, co potřebuji – zábavu. No a na druhé straně se hovoří o plytké zábavě, která je nehodná poslání veřejné televize. A za optimální pořad se považuje nejlépe čtyřhodinová diskuse například na téma současné filozofie. Pokaždé když se v ČT dělají změny, tak se objevují dopisy zastánců programových koncepcí, a jak už to u tvůrčích lidí bývá, je v nich hodně emocí a málo použitelných faktů. Tak to v ČT vždy bylo a myslím, že tomu tak i bude.

2009 Láska rohatá: příběh o životních hodnotách a o jejich hierarchii. Pohádka, která stojí na straně zdravého rozumu a moudrosti. Na přelomu roku bilancujeme. Změnil jste priority? Říkal jste si někdy o někom, že „ztratil rozum“?
Když je člověk mladý, vnímá život jako nekonečný prostor, jak stárne, prostor se scvrkává. Začnete registrovat, že součástí života je i konec. A že k tomu, aby přišel co nejpozději, potřebujete zdraví. A ke zdraví patří i zdravý rozum, ale zatímco ztrátu zdraví zaregistrujete, ztrátu rozumu zaregistrovat nemusíte. Pár takových lidí znám.

2010 Peklo s princeznou: Princezna se nechce vdávat. A tak král zalže, že se o ni uchází Lucifer. Netuší, že vyvolá hněv pekla a hlavně žárlivé nevěsty samotného Lucifera… Tuhle pohádku uvidíme až příští pátek, tedy na Štědrý den. Jaký bude ten váš? Díváte se na pohádky?
Budu aktivně lenošit. A to si pište, že se budu na naši pohádku dívat, však se také podívejte, je fakt pěkná.

Mgr. Jiří Janeček

Autor: Jana Heřmánková

18.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies