VYBERTE SI REGION

Jiří Kuhn: Není důvod státní maturitu rušit ani odložit

Praha – Matematik Jiří Kuhn má zkušenosti za katedrou i v čele sborovny nymburského gymnázia. Nyní je sbírá i jako předseda Asociace ředitelů gymnázií ČR. Myslí si, že testování znalostí na základních školách je správné. Stejně tak je pro spuštění státních maturit.

31.7.2010 23
SDÍLEJ:

Jiří KuhnFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Když nastoupí ministr školství z jakékoli strany, v prvním projevu řekne, že školství potřebuje reformu. Co se tedy dělalo dvacet let, když pořád není zreformované?
Školství radikální změny potřebuje, protože stávající pokus o reformu nebyl dotažen do konce.

Proč jen pokus?
Protože zatím doklopýtal přes rámcové vzdělávací programy do školních programů, ale při výrazné omezování finančních prostředků hrozí, že zůstanou zavřené v šuplících ředitelen.

Rámcové a školní vzdělávací programy, to je ta kýžená změna, která má přivést české žactvo na cestu ke hvězdám?
Dobré školy se skutečně snaží, aby učivo, jež dříve směřovalo výlučně ke znalostem, se přeorientovalo ke kompetencím.

Poslední dobou ale slýchám, že někde se to přepísklo a poněkud bezradní učitelé místo suchého výkladu přeskočili jen na projektovou výuku, internetové vyhledání, týmové hrátky a žáci hloupnou.
To by byl velmi zjednodušené pochopení kurikulární reformy jako takové. V ní nejde o opuštění znalostí, ale o to, že se k nim dochází jinými cestami. Hlavním cílem je dostat se k nim jinak a taky s nimi jinak zacházet.

Naučí je to na pedagogických fakultách?
Přínos pedagogických fakult ke kvalitě absolventů je velmi slabý.

A s jakou výbavou přicházejí do sboroven?
Maturanti odcházejí studovat na pedagogické fakulty jako nám dobře známí lidé. Po pěti letech se vracejí buď jako vynikajícím způsobem připravení začínající učitelé nebo jako naprosto nepoužitelní kantoři. Z toho usuzuji, že program vysokých škol s nimi pracuje jen málo. Nadaného absolventa SŠ naučí metodiku, obsah látky a vyšlou ho do světa, kde se časem stane dobrým pedagogem. Pracují-li se špatným maturantem, nejsou schopny ho na dobrého kantora přetvořit.

Není to proto, že jako z člověka bez hudebního sluchu žádná škola neudělá operního pěvce, ani z pedagogicky netalentovaného mladíka nelze vychovat Komenského?
Je pravda, že člověk bez talentu k práci za katedrou nikdy nedosáhne pedagogického mistrovství a nebude kantorem, na nějž se vzpomíná i po třiceti letech. Může z něj být ale velmi dobrý učitel. Učitelství se skládá jednak z obsahu předmětu, jednal z postupů, které pedagog musí zvládnout, aby byl relativně úspěšný a děti látku zvládly. A právě ty postupy jsou zásadně jiné než v době, kdy jsme studovali my.

V čem jsou tak jiné?
Když já jsem chodil v 70. letech minulého století na gymnázium, byla to vlastně frontální výuka, poslouchali jsme výklad a memorovali jsme látku z učebnic. Kantoři nás samozřejmě vedli k přemýšlení o obsahu, ale interakce mezi žákem a učitelem byla nastavená jednostranně. Objevování látky spočívalo v tom, že jsem se ji dozvěděl z výkladu. Dnes žáci znalosti v podstatě mají a naším úkolem je s informacemi účinně pracovat. Pokud jako matematik naučím žáka dobře klást otázky, správně zareagovat v průběhu řešení, když dospěl k chybě, vnímat signály vedoucí k chybnému výpočtu, pak jsem dosáhl cíle.

ZNÁMKOVÁNÍ JE HLOUPĚ NASTAVENÉ

Když to schopný pedagog umí, měl by dokázat přivést každého gymnazistu k dobré známce i z matematiky?
Známka s tím až tolik nesouvisí. Známkování je totiž nastaveno dost hloupě. Je jednoduché jím ověřovat znalosti žáků, ale hrozně komplikované postihnout vše ostatní, tedy schopnost přemýšlet, uvědomit si chybu, ověřit a aplikovat výsledek.

Není chybou, že umíme oznámkovat to, co vůbec není důležité?
Je to zásadní otázka. Proto mě vždycky zajímalo, jak se mají hodnotit kompetence, k nimž podle reformy máme žáky dovádět.

A dopídil jste se odpovědi? Pokud totiž ne, není mi úplně jasné, kde a jak se má protnout reforma se státní maturitou.
To je momentálně nejsložitější věc, která s novou maturitou souvisí. Existuje tam totiž nesoulad termínu mezi startem státní zkoušky a ukončením čtvrtých ročníků středních škol podle školních vzdělávacích programů. Naši druháci jsou první reformovaní, ale čtvrťáci už by měli skládat příští rok novou maturitu. Čili i ta má dva roky na to, aby se změnila od testování znalostí ke kompetenčnímu zkoušení. To všichni chápou, ale nikdo neví, jak to udělat.

Pochopila jsem ale správně, že přes všechny otazníky jste pro spuštění státních maturit na jaře příštího roku?
Určitě. Školy dostaly velikou volnost a stát, který dává hlavní směr výuky i peníze, musí umět ověřit, zda školy jeho zadání plní. Když byly společné osnovy, nutnost takového kroku nebyla až tak velká, protože úroveň výstupů byla více méně shodná.

Z UČILIŠŤ BEZ MATURITY

Pak se ale nabízí otázka, zda by absolventi učebních čtyřletých učebních oborů vůbec měli dosáhnout na státní maturitu?
Neměli. Tahle diskuse nás provází po celou dobu přípravy státní maturity. Pokud by byla skutečně jednotná, pak by se testování žáků gymnázií, středních odborných škol a učilišť muselo nastavit na nejnižší možnou úroveň tak, aby ji zvládli všichni. Proto je nyní maturita koncipována jako dvouúrovňová. Tu základní by měli splnit skutečně všichni úspěšní absolventi čtvrtých ročníků. Hasiči, zdravotní sestry, policisté, ti všichni se musí prokázat dokumentem o dosažení úplně středního vzdělání, takže pochopitelně maturitu mít mají. Pak tu ale jsou učebních oborů a logicky mnozí jejich posluchači to nedokáží.

A neměly by naopak vysoké školy limitovat možnost přijetí složením státní maturity ve vyšší úrovni?
O tom vedeme debatu s vysokými školami. Zatím váhají, zda mohou maturitu jako jedno z kritérií přijímacích řízení zohlednit. Jistě si dovedu velmi snadno představit, že jednotlivé fakulty nastaví přijímačky tak, že vyšší úroveň maturity bude podmínkou nejen přijetí, ale vůbec přihlášky na VŠ. Určitě by se tím zbavily i složitého přijímacího řízení a spolupráce se soukromou firmou, která připravuje národní srovnávací zkoušku.

A jak jste na podobný proces připraveni vy na středních školách? Ministr školství Josef Dobeš už jasně řekl, že se zavedou srovnávací testy v 5. a 9. třídách ZŠ. Budou jejich výsledky pro vás vodítkem pro přijetí na gymnázium?
Jednoznačně. Po tomto principu dlouho voláme. Chceme, aby tento nahradil přijímací řízení.

Jak to bude fungovat v praxi?
Gymnázium řekne všem úspěšným absolventům těchto testů, že o ně má zájem. Zároveň stejný žák 9. třídy nás klidně může odmítnout, protože dosáhl tak dobrého výsledku, že si vybere podle jeho názoru třeba kvalitnější nebo jinak zaměřenou školu. Vlastně to přirozeně a okamžitě nahradí současný model tří přihlášek. Navíc takové zkoušky by se mohly dělat na konci června, protože přijímací řízení by bylo velmi jednoduché a krátké.

Čili by bylo víc času na výuku a v květnu by se normálně učilo?
Jistě. V současnosti po přijetí na SŠ už deváťáci nic nedělají a udržet jejich pozornost je velmi náročné.

Navíc mnozí učitelé se možná ani nesnaží. Pokud berou 14 700 korun hrubého měsíčně, ani se nedivím. Pomůže jim Dobešův záměr zvýšit mzdy začínajícím kantorům aspoň na 20 tisíc?
Musí se ještě o tom hodně diskutovat. My máme pedagogy, kteří učí pátým rokem a nejsou na tom o moc lépe. Není důvod, aby jejich nový kolega najednou měl na výplatní pásce totožnou sumu, ačkoli ještě nic nepředvedl. Věkový automat není příliš motivující a popírá základní poučku, že za stejně odvedenou práci by měla být stejná odměna, ať už je někomu pětadvacet nebo padesát.

ANI LEVÉ, ANI PRAVÉ, ŠKOLSTVÍ MÁ BÝT DOBRÉ

Ono vlastně není ještě moc o čem debatovat. Nakonec se totiž kvůli škrtům Dobešův plán nemusí uskutečnit.
Podle mne není dál únosné, aby mezi vysokoškoláky byli učitelé nejhůře placenou skupinou. Všechny vlády tvrdí, že školství je pro ně prioritou. Žádná ale nedokázala změnit odměňování nositelů vzdělání. Pak se nemohou divit, že na pedagogické fakulty odchází buď skuteční fandové tohoto povolání, nebo ti, kteří jinde neuspěli.

Jaký je ten poměr?
Jedna ku dvěma třetinám. A to nemluvím o tom, že s nenormálním růstem počtu vysokých škol se snižuje kvalita vyučujících, tudíž i požadavků na posluchače.

Střední školy zřizují kraje. Máte jejich podporu?
Dnes je na SŠ dvakrát tolik volných míst než žáků. Je jasné, že prázdných židlí ve třídách přibývá, tudíž nějaká redukce je nutná. Existuje Bílá kniha pro střední školství, která jasně říká, jaké jsou cíle sekundárního vzdělání, které obory podporovat.

Gymnázia k nim asi nepatří, že?
Na celostátní úrovni má všeobecné vzdělání zelenou. Ve zmiňovaném dokumentu se předpokládá, že v roce 2020 by se měl poměr přijatých žáků do oborů všeobecného vzdělávání zvýšit na 40 procent z populačního ročníku. Česko má totiž nyní v mezinárodním porovnání jednoznačně nejvyšší podíl odborného vzdělávání, dnes činí 80 procent proti 55 procentům v zemích EU.

Ale krajští představitelé se na to dívají jinak. Když se ruší třídy, tak právě gymnaziální. Zdůvodňují to hlavně těžkostmi při uplatňování absolventů.
To je nesmysl. Na úřadech práce máme nejméně abonentů, na rozdíl od mnoha absolventů učebních oborů. Když se náš maturant nedostane na vysokou školu, většinou si doplní kvalifikaci na jazykové škole, odjede do zahraničí. Časem se každý velmi dobře uplatní. Je pravda, že v krajích se na to dívají jinak. Třeba v Karlovarském se zredukuje počet prvních ročníků víceletých gymnázií z dvanácti na tři, což je šílené okleštění. Podle mne je za tím i ekonomický kalkul. Když páťák zůstane na základní škole, platí jeho normativ obec, pokud by odešel na gymnázium, už to jde z krajské kasy.

Není problém třeba v tom, že dnes máme socialistické kraje a pravicovou vládu?
Školství nesmí poznat, jestli vládne pravice nebo levice. Pohled na to, kam má směřovat, se nemůže měnit každé čtyři roky podle složení sněmovny.

Samozřejmě že se podle toho mění, dokonce radikálně.
Bohužel. Tím, že všichni poslanci chodili do školy, mají pocit, že tomu rozumějí. Jenže to není pravda. Jinak by nemohl školský zákon vznikat patnáct let.

Možná je to dané i tím, že tlak veřejnosti je minimální, když děti denně chodí do školy a jakž takž prosperují, rodiče to prostě netrápí.
To je pravda, i když my na gymnáziu máme rodiče, kteří už umí říct, tohle se mi nelíbí, představuji si změnu v tom a v tom.

Pak nezbývá než blahopřát. Obecně spíš platí, že rodiče se bojí jakkoli si stěžovat, aby to jejich potomek neodnesl a učitel si na něj nezasedl.
Nedovedu si představit, že by to u nás takhle fungovalo. My rodiče skutečně bereme jako partnery.

A jako s takovými by se s nimi měla uzavírat také smlouva, v níž by na sebe vzali díl odpovědnosti za nevhodné chování svých dětí?
Kázeňské problémy pochopitelně na školách jsou. Děti dřív dospívají a velmi razantně uplatňují svá skutečná či domnělá práva. Nicméně učitel to má umět zvládnout. Problém je, že absolventi pedagogických škol posun v chování dětí vůbec nezaznamenali. Vysoké školy připravují češtináře nebo biology, ale daleko méně psychology. Přitom pedagog by měl umět s dětmi jednat, vycházet s nimi, argumentovat. Tenhle typ pedagogické práce nabývá čím dál většího významu.

Změna přístupu na fakultách připravujících učitele by tedy pomohla víc než jakási obecná smlouva s rodiči?
Mělo by to jít ruku v ruce. Učitel musí být dobře připraven a také vybaven většími pravomocemi než je ředitelská důtka. A samozřejmě rodiče by měli být přesvědčeni, že to s jejich dětmi myslíme dobře. Žák, rodič i učitel totiž mají stejný cíl.

Autor: Kateřina Perknerová

31.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 23
SDÍLEJ:

Policie vyšetřuje učitele, který se ve škole zamykal s žáky

Šumperk – Nestandardní chování pedagoga v Základní škole Sluneční v Šumperku vyšetřují kriminalisté. Učitel se koncem minulého týdne zamkl s několika žáky čtvrté třídy v jedné z učeben. Co se za zavřenými dveřmi dělo, je nyní předmětem dohadů. Údajně si kantor na mobilní telefon fotografoval hochy vysvlečené v prádle. Později měl učitel vysvětlovat, že se jednalo o projekt do hodin anglického jazyka.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku. Zeman zároveň Trumpa pozval na návštěvu České republiky, americký prezident pozvání přijal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies