VYBERTE SI REGION

Jižní Morava povodeň zvládla sama a pomáhala i jinde

Jižní Morava – Povodňová vlna, která se před dvěma týdny převalila korytem řeky Moravy, v kraji způsobila podle posledních odhadů mnohamilionové škody. Pro stovky lidí znamenala probdělé noci a dny plné dřiny. Přesto však velká voda kraj potrápila mnohem méně než severněji položené oblasti Česka. A proto jih Moravy nabídl pomocnou ruku.

1.6.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Michal Burda

Jihomoravský kraj kvůli záplavám zřídil krizovou telefonní linku. Přijímala však především nabídky pomoci. „Víceméně jsme s její pomocí tak koordinovali humanitární pomoc různých organizací i pomoc, s níž přišli obyčejní lidé.

Zprostředkovali jsme tak asi deset různých návrhů, včetně nabídky zvýhodněného prodeje čerpadel nebo třeba dětského tábora. S poděkováním jsme je přeposlali do Moravskoslezského, Zlínského a Olomouckého kraje. Tam totiž byla podpora potřebná mnohem víc,“ vysvětlil koordinátor krizového řízení a bezpečnosti Jihomoravského kraje Radek Šedivý.

Na jižní Moravě voda zaplavila část Rohatce, pak už se ale držela v říčním korytu. „I když se povodeň některých jihomoravských obcí dotkla, situaci zvládaly. Přispěla k tomu vynikající spolupráce se starosty. A také obětavost hasičů,“ řekl Šedivý.

Zpevněná hráz

Nejpernější chvíle hasiči zažili před dvěma týdny na Hodonínsku, kde museli za několik hodin zpevnit bezmála půl kilometru říční hráze. „V noci z pondělka na úterý zasahovalo přes sto lidí, ráno je střídalo dalších sto dvacet. Do odpoledne položili přes dva tisíce pytlů s pískem,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.

Podobně náročný zásah hasiči absolvovali nedávno ve Slavkově, který čelil problémům kvůli přívalovým dešťům. Dobrovolní hasiči, kteří odvedli obrovský kus práce, přitom pomáhají ve svém volném čase, bez nároku na odměnu,“ podotkl Haid.

Do oblastí postižených povodní lidé z jižní Moravy pomoc posílali i prostřednictvím dobročinných akcí. Část z výtěžku tradiční sbírky ke svátku Seslání svatého Ducha věnuje například Diecézní charita Brno.

Minulý týden vyslala čtyři pracovníky do Troubek na Zlínsku, další pomoc ale zřejmě právě na jih Moravy. „Uvažujeme nad tím, že další peníze ze sbírek pošleme právě na pokrytí škod způsobených přívalovými dešti,“ uvedla mluvčí Diecézní charity Brno Diana Tuyet Lan Kosinová.

Geograf Petr Dobrovolný: Počítejte s povodněmi. I suchem

Brno – Ředitel geografického ústavu přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity Petr Dobrovolný je jedním z autorů publikace Historické a současné povodně v České republice. „Extrémních jevů může skutečně přibývat kvůli globálnímu oteplování,“ tvrdí.

Je to klam nebo povodně v poslední době skutečně přicházejí častěji?

Záleží na tom, o jakém časovém měřítku mluvíme. Pokud jde o například o těch několik let, které si člověk za svůj život pamatuje, pak je výskyt povodní v poslední době skutečně častější. Silné deště a lokální povodně jsme zažili například i loni.

Proč to tak je?

Může to například souviset s tím, že na jižní Moravě, ale téměř všude jinde ve světě pozorujeme zvyšování teploty vzduchu. Ta postupně narůstá už od poloviny devatenáctého století, především ale v posledních třech desetiletích. Právě to někteří lidé spojují s pojmem globálního oteplování.

A spojují to správně?

Podle mého názoru ano. Podle dat, která máme k dispozici, se skutečně otepluje.

Jak to souvisí s povodněmi?

Povodně patří do skupiny takzvaných hydrometeorolo­gických extrémů. Podle současných poznatků může globální změna klimatu souviset se zvyšující se extremitou počasí. To znamená, že přibývá jevů, jako jsou extrémní srážky nebo lokální povodně.

Můžeme tedy očekávat, že povodní bude v budoucnu přibývat?

Pokud skutečně platí, že souvisejí s globální změnou klimatu, pak s nimi budeme muset v příštích letech počítat. Samozřejmě to neznamená, že přijdou každoročně.

Platí to i pro území Jihomoravského kraje?

Specifikum jižní Moravy spočívá v tom, že leží v rámci České republiky v poměrně teplé oblasti. A protože teplota dlouhodobě vzrůstá, ale zároveň se příliš nemění průměrné množství srážek, vzniká paradoxně ještě jiné nebezpečí. V některých letech budeme na rozdíl od povodní řešit problém sucha.

Vše o květnových povodních čtěte zde

Autor: Lucie Hrabcová

1.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies