VYBERTE SI REGION

Velký pátek předznamenává nejen příchod Velikonoc, ale zároveň také konec půstu

Domažlicko – Velký pátek. Den, který připadá právě na dnešek, nám umožňuje vstoupit do svátků jara – Velikonoc.

3.4.2015
SDÍLEJ:

CHODSKÉ STRAKY patří neodmyslitelně k symbolům Velikonoc, říká ředitel Muzea Chodska Josef Nejdl.Foto: Deník/Milena Cibulková

„Velký pátek je v životě křesťanů významný den. My, neboť jsme konzervativní společnost, jej tolik nepreferujeme. Jiné je to u našich bavorských sousedů, kde mají svátek, radují se samozřejmě i naše děti, protože mají velikonoční prázdniny. Pravda je, že některé restaurace mají v tento den v nabídce bezmasé pokrmy, takže určitě přítomnost Velkého pátku alespoň takto vnímáme. Pokud se někde drží Velký pátek, je to spíše výraz tradice než upřímné víry. I když na Domažlicku, zejména v konzervativních vesnicích, je víra dosud silná," říká ředitel Muzea Chodska Josef Nejdl s tím, že jak u nás v republice ustupuje intenzita víry, dostává se do pozadí i význam Velkého pátku.

„Velikonoce dnes vnímají hlavně rodiče díky dětským obchůzkám, tedy drkáčům, kteří obcházejí vesnice, což je vlastně už trochu vzácný fenomén. Velikonoce si pak všeobecně nejvíce uvědomujeme až v pondělí při pomlázce," doplňuje Nejdl.

„V křesťanském kalendáři je předvelikonoční období úplně stejné jako předvánoční. Před Vánocemi je advent, nyní je období půstu. Chodské ženy v tuto dobu oblékaly a některé dosud oblékají kroje tmavých barev. To byla v podstatě příprava na Velikonoce, kdy si křesťanský svět připomíná umučení, ale hlavně zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoce z tohoto hlediska přesahují význam Vánoc," upozorňuje Nejdl.

Velikonoce však podle jeho slov mají svůj prvopočátek v pohanské době. „Jsou v nich zaneseny i prvky z předkřesťanské doby, vyznačující se symboly oslav přicházejícího jara. V podstatě začíná nový zemědělský rok, k němuž se váže řada rituálů. Tím klasickým je pomlázka, jarní zeleň, symbol plodnosti. Stejně tak jako vajíčka, která jsou chápána jako příchod života. Z nich se líhnou kuřata – nový život. Kult jarních svátků, kdy se vzývaly jarní živly, vsadila křesťanská církev do svého kalendáře," vysvětluje Nejdl.

Co se jídávalo

„Na Chodsku nejsme v případě Velikonoc něčím specifičtí. Určitě bych zmínil velikonoční nádivku a mazance. V nádivce lze opět spatřovat zmíněnou symboliku. Užívají se do ní mladé kopřivy a také popenec, tedy čerstvé bylinky, s nimiž je spojena symbolika kultu plodnosti. Dnes v nádivce nikdo onu symboliku nehledá, přestože do ní tyto bylinky dává, neboť tak činily babička i maminka," popisuje ředitel Muzea Chodska.

Na Chodsku se také peče nejtypičtější velikonoční pečivo, tedy mazance – bochánky, bez nichž si mnozí nedokáží svátky jara představit.

Kde má však původ velikonoční beránek? „Beránek také představuje kult plodnosti. Na jaře se rodí jehňata, kůzlata, vzniká nový život. A zase jsme u předkřesťanské tradice," odpovídá Nejdl.

Zajímalo nás, zda něco k dnešním Velikonocům přibylo. „Poslední dobou se objevuje také velikonoční kapr, což je novodobá záležitost. Ryba byla vždy vnímána jako postní jídlo, strava chudých a jedla se v adventu. Lze však rybu o Velikonocích vnímat jako symbol křesťanství," říká.

Dodržuje velikonoční náležitosti?

Ředitel Muzea Chodska Josef Nejdl.Nedalo nezeptat se, co ředitel Nejdl o Velikonocích skutečně dodržuje.

„Jako kluk jsem býval vášnivý drkáč, Dokonce si vzpomínám, že nás tehdy pouštěli kvůli drkání ze školy dříve, přestože jsme se při něm modlívali u křížků, což nebylo za vlády komunistů úplně košer, ale tady na Chodsku se tak mohlo dít. Samozřejmě doma pečeme nádivku, v níž nesmí chybět popenec a kopřivy. Určitě dodržujeme malování vajíček. Na Chodsku sice máme slavné straky – vajíčka zdobená nejprve voskem, který se z nich po obarvení odstraní, ale neboť jsme v lidovém prostředí, lidé si vajíčka odjakživa barvili podle svého. ´Trestných výprav´, tedy šupání, se již neúčastním (smích). Už bych to asi nevydržel, neboť při něm byla spousta zastavení a každé znamenalo štamprličku; rum, fernet, slivovici, vajíčko, obložený chlebíček a to vše pořád dokola. Dokážete si vůbec představit, jak pak člověk musel vypadat? Vzpomínám si, že jsem se kolikrát musel dávat po Velikonočním pondělí dva tři dny dohromady," zakončil úsměvnou vzpomínkou ředitel Nejdl.

Velikonoční nádivka

Ingredience: 8 rohlíků, 300 g vařeného uzeného masa, 6 žloutků, 3 bílky, 1 lžíce másla, 1 cibule, nasekaná pažitka, petrželka, či mladé kopřivy a popenec obecný (nebo břečťanolistý), sůl, pepř. Kdo chce nádivku pikantnější, může přidat i trochu česneku a muškátového oříšku.

Postup: Vařené maso nakrájíme na kostičky. Rohlíky nakrájené na kostky necháme máčet v mléce a osmahneme si zatím nadrobno nakrájenou cibulku. Rohlíky asi po 10 min. vyjmeme a vymačkáme. Vše smícháme v míse s nasekanými bylinkami, přidáme žloutky, sůl i pepř a vše promícháme, nakonec lehce vmícháme sníh z bílků. Poté vložíme do vymazané formy a dáme do vyhřáté trouby upéct do zlatova.

Mazanec

Suroviny: 1/2 kg polohrubé mouky, 120 g cukru, 1/4 litru mléka, 100 g rozpuštěného másla, 2 žloutky, 30 g droždí, 1 vanilkový cukr, citronová kůra, sůl, rozinky a mandle na ozdobu

Postup: Ze surovin vypracujeme těsto, které necháme cca 1 hodinu kynout. Z něj vytvoříme mazanec a necháme znovu dokynout. Posypeme mandlemi, potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme zpočátku v předehřáté troubě (180 °C) a poté pomalu za vyšší teploty dopékáme.

Co s vařenými vajíčky po Velikonocích

Na vaječný aspik potřebujeme: 4 na tvrdo uvařená vejce, 250 g měkkého salámu, 1 cibuli, 2 malé majolky (celkem 200 g), 1 zeleninovou směs Moravanka, 30 g želatiny, 1 masox, 2 dl vody.

Postup: Svaříme želatinu s masoxem a vodou. Do mírně vychladlého vývaru vložíme zcezenou Moravanku, přidáme na drobno nakrájenou cibuli, na kostičky nakrájená vejce a salám. nakonec opatrně vmícháme majolku. Směsí naplníme misky případně tlačenková ´střeva´ a dáme do lednice ztuhnout.

Autor: Milena Cibulková

3.4.2015
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies