VYBERTE SI REGION

ÚS: Justice při prodlužování vazby porušila Rathova práva

Brno – Někdejší hejtman Středočeského kraje David Rath měl pravdu, když tvrdil, že ho justice drží za mřížemi protiprávně. Nepřiměřeně dlouho. Na jeho stranu se ve čtvrtek postavil Ústavní soud ČR v Brně. Soudy nepřiměřeným prodlužováním pobytu ve vazbě porušily ústavou garantovaná práva stěžovatele. Nikoliv samotným uvalením vazby, to bylo v pořádku, ale problém představuje její délka. Přesněji: následné prodlužování vazby.

2.1.2014 102 AKTUALIZOVÁNO 2.1.2014
SDÍLEJ:

David RathFoto: ČTK/Vondrouš Roman

Někdejší hejtman, společně s desítkou dalších lidí podezřelý z podílu na korupčním jednání souvisejícím se stavebnímu a zdravotnickými zakázkami Středočeského kraje, opakovaně prohlašoval, že cílem jeho věznění (a vlastně i celé kauzy) je jeho likvidace jako politika, jako nepohodlného levicového oponenta minulé pravicové vlády. K tomu se ústavní soudci nevyjadřovali – dospěli ale k závěru, že při prodlužování Rathovy vazby loni soudy pochybily; porušily základní práva vězněného exhejtmana.

Verdikt nic nemění

To, že ústavní soud nyní na základě stížnosti Rathových obhájců zrušil dvě loňská rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, jímž vyšší instance 10. června a znovu pak 22. srpna potvrdila ponechání Ratha ve vazbě kvůli obavám z možného útěku nebo vyhýbání se soudnímu jednání, nebude mít žádný bezprostřední dopad. Rath, který strávil za mřížemi půl druhého roku (od poloviny předloňského května do loňského 11. listopadu), je nyní už stíhán na svobodě, takže na místu jeho pobytu není co měnit. A na vlastní proces v jeho kauze, který u středočeského krajského soudu běží od srpna a zřejmě potrvá ještě několik měsíců, nemá aktuální rozhodnutí žádný vliv. Rathovi v případě uznání viny hrozí až 12 let vězení. Rath, stejně jako až na jedinou výjimku jeho spoluobžalovaní, vinu odmítá.

Pro budoucnost ale nálezy hodnotící ústavnost rozhodování o dlouhodobé vazbě otevírají možnost podat žádost o odškodnění za měsíce, po které byl ve vazbě neoprávněně. Podle verdiktu Nejvyššího soudu ČR by se při výpočtu finanční satisfakce mělo vycházet z částky v intervalu orientačně vymezeném mezi 500 a 1500 Kč za každý den – přičemž ohled se při tom bere nejen na délku vazby, ale také na závažnost zločinu; velký význam má rovněž posouzení míry narušení soukromí každého jednotlivce. V tomto případě by soudy zřejmě vzaly v úvahu i fakt, že Rathovi i navzdory pobytu za mřížemi běžel poslanecký plat.

Na tyhle debaty ale podle všeho nedojde. Rath, který brněnské rozhodnutí uvítal, totiž podle svých slov neuvažuje o tom, že by o odškodnění od státu žádal. Zdůraznil, že o peníze mu nejde; podstatné prý je, že se soud zabýval „zmanipulovanými důkazy". Na mysli měl policejní předpisy odposlechů, které při rozhodování o vazbě sloužily jako argument – a které podle Rathových tvrzení neodpovídají nahrávkám.

Příklad pro ostatní

Aktuální verdikt chválí i Rathův advokát Adam Černý. „Je to velmi dobře argumentačně podepřené," konstatoval. Lze přitom předpokládat, že nálezy spisových značek I. ÚS 2208/13 a I. ÚS 2665/13 v kauze Rathovy vazby se stanou jednou z velmi často a používaných (a patrně rovněž i zneužívaných) judikatur, na niž se budou i ve zcela nesouvisejících případech odkazovat advokáti snažící se dostat své klienty z vazby. Rozhodnutí týkající se konkrétního případu totiž vyznívá i jako obecný apel na to, aby vazba netrvala déle, než je nezbytně nutné – a aby soudy takto významný zásah do práva na osobní svobodu opravdu důkladně přezkoumávaly a své rozhodování nepojímali spíše jako formalitu.

Noví soudci, nový názor

Ani Ústavní soud ČR ale Rathovi nevyhověl napoprvé. Exhejtman se vazebnímu stíhání bránil podáním nejméně 12 ústavních stížností. Argumentoval tím, že při prodlužování vazby soudy nevzaly v úvahu možnosti nahradit vazební stíhání uplatněním jiných opatření – a podle něj porušily ústavou garantovaná práva na osobní svobodu, soudní ochranu a spravedlivý proces. Předchozí podání však brněnští soudci rovnou odmítli jako zjevně neopodstatněné, případně nepřípustné, aniž by se zabývali jejich projednáním.

Vyhověli až posledním dvěma, které dostali na starost nově jmenovaní ústavní soudci Kateřina Šimáčková a Ludvík David; společně s nimi zasedala v senátu Ivana Janů, která měla názor odlišný. Ač předsedkyně senátu a s letitou praxí, byla přehlasována – a většinové stanovisko je jednoznačné. „Byla porušena základní práva stěžovatele," konstatovala soudkyně-zpravodajka Šimáčková. Ústavní soud dal Rathovi za pravdu v tom, že nedostatečně zvažoval možnost nahrazení vazby jinými opatřeními podle trestního řádu. Pražské soudy také podle Šimáčkové postupovaly v rozporu s principem presumpce neviny. Argumentem pro potvrzení pobytu ve vazbě se totiž stala charakteristika Rathových morálních vlastností vyvozovaná pouze z faktu, že dotyčný je trestně stíhán. I v tom dali ústavní soudci za pravdu předchozím Rathovým slovům. Souzený exhejtman tak možná ještě častěji než dosud bude naznačovat podjatost předsedy senátu Krajského soudu v Praze Roberta Pacovského, jenž vede hlavní líčení v jeho kauze. Právě on byl tím, kdo také rozhodoval o prodloužení vaz­by.

Soudce David poslal do metropole výtku, že při odůvodňování prodloužení pobytu ve vazbě se uplatňovaly tytéž argumenty, v průběhu plynutí času téměř neměnné. „Nelze se omezit jen na zdůvodnění hrozící výší trestu," poznamenal David, jemuž v textech z Prahy chybí podrobnější pojednání o nebezpečí útěku; to je prý spíše naznačováno, než výslovně uvedeno.

Porušení práva na spravedlivý procesDůvodem pro pokračování dlouhotrvající vazby nemůže být jen paušální hrozba vysoké trestní sazby, zdůraznil ve čtvrtek v souvislosti s případem Davida Ratha Vlastimil Göttinger z protokolu Ústavního soudu ČR. Připomněl, že zatímco loni v červnu a poté v srpnu pražský vrchní soud potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v Praze o ponechání obžalovaného a od počátku srpna již také souzeného Ratha ve vazbě, stejný vrchní soud ho pak 11. listopadu z vazby propustil s tím, že reálnost jeho útěku je zpochybněna. „Tím se ovšem zpochybnila i ústavnost usnesení Vrchního soudu v Praze, protože při téměř shodném skutkovém stavu rozhodl v srpnu opačně," konstatoval Göttinger. „V tomto rozhodnutí Ústavní soud ČR shledal porušení práva na spravedlivý proces a porušení principu minimalizace zásahů do osobní svobody," poznamenal.

Autor: Milan Holakovský

2.1.2014 VSTUP DO DISKUSE 102
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies