VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kabinet projedná podobu takzvaného kurzarbeitu a výši příspěvku pro firmy

Praha – O podobě takzvaného kurzarbeitu v Česku se v pondělí chystá jednat vláda. Rozhodovat by měla o pravidlech a o státním příspěvku pro firmy, který má zabránit propouštění. Podle dosavadního návrhu by podporu mohly dostat podniky, které kvůli krizi či přírodní katastrofě budou mít pro své lidi práci jen na čtyři či tři dny v týdnu. Zaměstnanci by za dobu výpadku dostávali 60 procent mzdy – dvě třetiny by platili zaměstnavatelé a třetinu stát.

2.11.2014 9
SDÍLEJ:

Předseda vlády Bohuslav Sobotka (vpravo) a ministr financí Andrej Babiš.Foto: ČTK/Vondrouš Roman

Kurzarbeit čili zkrácená pracovní doba ve firmách v tísni v ČR funguje léta, stát zaměstnavatelům ale nic neposkytuje. Kvůli krizi této takzvané částečné nezaměstnanosti využily stovky podniků. Na část pracovní doby poslaly zaměstnance domů a za čas, kdy pro ně neměly práci, jim platily 60 procent mzdy. V některých firmách si odbory domluvily vyšší částku.

Jen v Ostravě v krizi na konci prosince 2009 úřad práce evidoval 71 rozhodnutí o částečné nezaměstnanosti. Krácenou pracovní dobu a mzdu mělo 3148 zaměstnanců. V lednu 2010 vydal ostravský úřad 56 rozhodnutí pro 2435 pracovníků. Týkalo se to ale jen podniků, kde nebyly odbory. Ani ty už několik let zkrácení pracovní doby hlásit nemusejí. Není tedy jasné, kolik zaměstnavatelů v zemi dosavadní kurzarbeit vlastně zavedlo.

Státní příspěvek

Po státním příspěvku v částečné nezaměstnanosti volají zaměstnavatelé a odboráři už dlouho. Tato podpora se vyplácí například v Německu či Rakousku. Debatu teď oživily sankce kvůli ukrajinské krizi, které dopadly na odbyt českých firem. Tripartitní pracovní skupina navrhla, že by podporu mohly dostávat podniky, které budou muset kvůli krizi či přírodní pohromě zkrátit pracovní dobu o 20 až 40 procent. Zaměstnancům by firma platila za výpadek 60 procent jejich průměrného výdělku, stát by dodal dalších 20 procent. Maximálně by však poskytl desetinu či 15 procent průměrné mzdy. Příspěvek by úřady dávaly maximálně šest měsíců, ale i opakovaně. Podmínkou by bylo vzdělávání pracovníků.

Vedení vládní koalice se minulý týden prozatím ale dohodlo na tom, že by stát platil 20 procent a zaměstnavatelé 40 procent mzdy. Pracovník by tedy jako dosud dostal 60 procent výdělku. Příspěvek má firmy motivovat k tomu, aby lidi nepropustily. Odbory s tímto modelem nesouhlasí. Podle nich je pak už lepší nynější úprava, kdy si odboráři mohou dohodnout lepší sumu. Předáci původně navrhovali, aby zaměstnanec dostával 90 procent mzdy – 45 procent od firmy a 45 procent od státu. Dodávali, že by to podnikatele vyšlo levněji než dnes, stát by ušetřil na podporách v nezaměstnanosti.

Podle propočtu ministerstva práce při výpadku výroby dva dny v týdnu by stát na pracovníka s průměrnou mzdou poskytl 1984 korun měsíčně. Pokud by částečná nezaměstnanost trvala půl roku, bylo by to 11.904 korun. Kdyby v krizi přešlo na takový kurzarbeit 5000 pracovníků s průměrnou mzdou, úřad práce by jim vyplatil 59,52 milionu korun. Náklady na nezaměstnaného, který je bez práce pět měsíců, by podle resortu činily 109.000 korun. Pro 5000 lidí by dosáhly 545 milionů korun. Je to o 485,48 milionu víc než za kurzarbeit, uvedlo ministerstvo. Příspěvek na pracovníka v kurzarbeitu by dosáhl maximálně 2481 či 3721 Kč, tedy deset či 15 procent průměrné mzdy.

Autor: ČTK

2.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
V Rusku probíhají demonstrace proti korupci.
AKTUALIZUJEME
3 6

V Moskvě tisíce lidí protestují proti korupci. Šéf opozice byl zatčen

Předseda hnutí STAN Petr Gazdík (vlevo) a první místopředseda Vít Rakušan.
AKTUALIZOVÁNO
4 5

Jeden program, jedno logo! Hnutí STAN půjde do voleb v koalici s lidovci

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

AKTUALIZOVÁNO

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Před kasárnymi zasahovala policie

Konvoj americké a britské armády pokračuje druhým dnem v cestě přes české území. Celkem 125 vozidel a 550 lidí se přesouvá z Německa do Polska, kde by vojáci měli působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů. První kolona vyrazila dnes kolem 07:00 z kasáren ve Staré Boleslavi u Prahy, kde vojáci přečkali noc, a míří na hraniční přechod v Náchodě. 

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies