VYBERTE SI REGION

Kamiony objíždějí mýto. Stát by to mohl zakázat

Praha /INFOGRAFIKA/ - Pro desítky obcí, které každodenně trápí kamiony objíždějící zpoplatněné úseky, svítá drobná naděje na změnu k lepšímu. Ministerstvo dopravy poslalo do připomínkového řízení novelu zákona o pozemních komunikacích, podle níž by ministerstvo mohlo zakázat jízdu kamionů v problematických úsecích.

17.7.2014 40
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK / Archiv

„Hledáme cesty, jak tento problém vyřešit, jedna z těch změn v novele zákona o pozemních komunikacích je to, aby ministerstvo dopravy mohlo zakázat jízdu aut nad 12 tun na určených komunikacích za předpokladu, že existuje náhradní trasa," řekl včera regionálnímu Deníku ministr dopravy Antonín Prachař (ANO). „Nezachrání to všechny obce, ale je to jedna z variant, aby tam, kde existuje normální trasa, nejezdily kamiony přes náves," říká ministr dopravy. Právě jemu na konci června poslalo otevřený dopis přes sedmdesát starostů měst 
a obcí postižených těžkou nákladní dopravou. Společně 
s Dopravní federací ho žádají, aby stát po roce 2016 rozšířil mýto také na exponované silnice nižších tříd, kudy kamiony jezdí, aby neplatily mýto.

Těžká volba

Ministerstvo dopravy v současnosti hledá projektovou firmu, která by za cenu až 100 milionů korun navrhla a spočítala, jak by Česko mělo vybírat mýto po roce 2016. Tehdy skončí smlouva na provozování stávajícího systému založeného na pevných branách. Možností je přechod na satelitní mýto, které by si kamiony ohlídalo téměř všude. Náklady na takový systém ale mohou být vysoké.

„Starostové říkají, chceme zpoplatnit všechny silnice, ovšem oni vidí jenom tu příjmovou stránku, nikoliv náklady, které to může přinést. Když porovnáme intenzitu dopravy a náklady na mýto, paradoxně bychom na provozování mýta mohli ještě doplácet," upozorňuje Antonín Prachař, který před nástupem do funkce působil v autodopravě, mimo jiné i v předsednictvu sdružení autodopravců Česmad Bohemia. Podle ministra navíc není snaha ušetřit za mýto jedinou či hlavní motivací, proč kamiony jedou po silnicích nižších tříd. „Z ekonomického hlediska se firmě jízda po dálnici vyplatí i proto, že je rychlejší, a protože řidiči musejí dodržovat povinné přestávky, jde o čas. Dopravce 
k použití silnic nižších tříd může motivovat i to, že tam není tak častá kontrola dodržování tachografu jako na velkých tazích," varuje Antonín Prachař s tím, že se to týká hlavně řidičů kamionů z východu. „Policie by se na to měla zaměřit a zvýšit četnost kontrol na těchto typech silnic," dodává.

Situaci s kamiony by mohl 
v budoucnu zhoršit i plán německé vlády na plošné zpoplatnění všech typů silnic. Pro auta by bylo výhodnější déle zůstat na území Česka. Nárůst osobní a možná i nákladní dopravy by pak čekal třeba úsek pod Krušnými horami, typicky známou silnici I/13, která se táhne od Karlových Varů až 
k hranici s Polskem.

Podle dopravního odborníka Roberta Šťastného je ohledně vytěsnění kamionů ze silnic nižších tříd třeba jednat podobně jako v Rakousku, kde si řidiči kvůli postihům objíždění nedovolí. „To není jen otázka mýta. Máme podobný mýtný systém jako v Rakousku. Pokud teď budeme debatovat jen o dalším osudu mýta, ztratíme tím další čas. Problém objíždění kamionů se dá vyřešit daleko rychleji, a to přísnějším postupem," uzavírá Šťastný.

Odborný poradce Dopravní federace Aleš KutákOdborný poradce Dopravní federace Aleš Kuták říká v rozhovoru pro regionální Deník: Nikdo nepojede po silnici třetí třídy drahé jako dálnice

Vybudovat mýtný systém po celém území České republiky lze do roku 2017 stihnout, říká Aleš Kuták 
z Dopravní federace. Problém vidí v tom, že stát pořádně neví, proč před sedmi lety některé silnice zpoplatnil ani jak s mýtem dál naložit. Rady odborníků prý zástupci ministerstva dopravy odbývají.

Mýtné se na českých silnicích vybírá od roku 2007. Splnil tento systém očekávání, která do něj byla vkládána?
Ona ta očekávání nebyla nikdy příliš jasně formulovaná a stát si na začátku neřekl, co od mýtného systému chce – jestli to má být jen kasička na peníze, anebo jestli má mýtné mít i nějakou regulační funkci, která by směřovala dopravu na silnice vybavené pro provoz těžkých nákladních vozidel. Dá se soudit, že primární byla ta funkce finanční, protože stát zavedl mýtné pouze na těch nejvíce zatížených komunikacích. Bohužel z toho plynou problémy. Ačkoli po prvním roce fungování systému neklesl celkový objem nákladní silniční dopravy, tak klesl na dálnicích. Z toho je evidentní, že doprava se musela někam přelít, a to zřejmě na nezpoplatněné silnice I . a II. třídy. Z dalších let nemáme plošné průzkumy, ale z postižených obcí jsou slyšet hlasy, že se situace zhoršuje. Rozhodně to není tak, že by objížděli všichni. Malé části dopravců se ale objíždění vyplácí.
Vybíráme pomocí mýtných bran, proč bychom měli uvažovat o nějaké změně, například 
o výběru přes satelit?
Pokud bychom zvětšili rozsah sítě, tak bychom nemohli použít mikrovlnnou technologii. To by znamenalo, že na každé křižovatce, kde může vozidlo vyjet, by musela stát mýtná brána. To samozřejmě lze na dálnici, ale ne na silnicích první třídy, kde je křižovatka co dva kilometry. To by vyžadovalo obrovské množství bran. Navíc nejde jen o samotnou stavbu. K bráně se musejí natáhnout kabely. V takovém případě je třeba systém, který není na branách závislý.

V posledních dnech se diskutuje o tom, že by Němci mohli zpoplatnit veškeré silnice na svém území. Pomohlo by podobné opatření vyřešit problém objíždění zpoplatněných úseků?
Rozhodně, ale je nezbytné ten návrh posoudit na základě nějakých nabídek ve vážně míněném výběrovém řízení. Existuje studie, která říká, že pokud stát systém nepoptá na nějaký rozsah, tak je zbytečné se bavit o tom, jestli bude stát deset miliard nebo dvacet. Obojí je možné. Co se týče samotného problému objíždění, tak ten by se tím samozřejmě vyřešil, protože nikdo nepojede po silnici třetí třídy, aby objel dálnici, když zaplatí úplně stejně. 
Ve Švýcarsku, které tenhle systém má, problém ekonomicky motivovaného objíždění dálnic neznají.

Kdy by bylo možné plošné zpoplatnění v České republice zavést?
Do roku 2017 se to stihnout dá, ale znamená to začít dělat. Podle zkušeností z roku 2007 zabere nejméně půl roku výběrové řízení a dalšího půl roku firma systém buduje. 
I pokud by se měly zpoplatnit všechny komunikace, tak si to ale představit lze. Základem systému satelitního sledování je software. Nemusí se budovat velké množství bran. Upřímně řečeno, kdyby se systém nepodařilo spustit úplně na celém rozsahu sítě, tak se to může udělat ve dvou krocích. V roce 2017 mohou být zpoplatněny všechny silnice první třídy a vybrané silnice druhé třídy, kde jsou problémy s objížděním. Za další rok se může udělat zbytek.

Věříte, že je ministerstvo schopné mýtný systém zprovoznit, ať už bude jeho podoba jakákoli?
Nic jiného jim nezbude. Stát nějaký systém po bohatých letech, kdy jsme dostávali velké evropské peníze 
a rozestavěli spoustu nejrůznějších rychlostních silnic, mít musí. Teď peníze vyschly. Dostáváme méně z mezinárodních zdrojů i z evropského rozpočtu, protože už jsme vzhledem k průměru Evropské unie poměrně bohatší. V této situaci si stát prostě nemůže dovolit přestat vybírat mýtné, protože osm miliard za rok nejsou malé peníze. Já bych spíše než o schopnosti mluvil o ochotě. Obávám se, že za současného ministra ochota jít nad rámec nynějšího rozsahu zpoplatnění příliš není. Rád bych se ale mýlil.

Kde se platí a kudy si řidiči krátí cestu?

Jan Klička, Štěpán Žádník

Autor: Redakce

17.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 40
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies