Gipsy.cz v Chanově: Romové, vzchopte se!

Chánovský kulturní dům, 5. 11.

Sál je plný romských dětí, novinářů, aktivistů a učitelů. Vojtěch Lavička, 33letý člen kapely Gipsy.cz, se ptá deváťáka Davida, zda chce jít po škole studovat. David krčí rezignovaně rameny.

„Přece nebudeš kopat krumpáčem! Ze sociálních dávek také nevyžiješ. To je chyba, říct v patnácti letech: nic neumím, zůstanu doma!“ zvolá do mikrofonu Lavička. Ohromené děti naslouchají jako věřící v kostele. Lavička je nabádá, aby gadžům ukázali, že Romové jsou šikovní a že chtějí pracovat.

Rapper Radoslav Banga jde v burcování ještě dál. Když ho mládež spatří, šílí nadšením. Banga je slavný. Je bohatý. Je hrdinou skutečného příběhu, že Rom z ulice dokáže nemožné. „Můžete to dokázat i vy!“ řekne Banga do mikrofonu. Vypráví o dětství, jak žil v bídě, jak se třásl zimou a měl hlad. A pak zvedá prst. „Je fuk, kdo jste, odkud jste! Chánov, NeChánov, Praha NePraha. Můžete být čímkoliv. Když něco skutečně chcete, tak to dokážete!“ přesvědčuje. Školáci žasnou.

„Nic víc pro Romy udělat nemůžu, než jít sám příkladem,“ vysvětluje Banga venku novinářům.

Pak se Banga vrací do sálu na dopolední workshop pro děti a na soutěž v beatboxu. Vítěz soutěže zazpívá během večerního koncertu.

Provokativní kampaň

Gipsy.cz v Chánově zahájili provokativní kampaň Udělej něco!, která se jako první svého druhu zaměřuje především na obyvatele romských ghett. Cílem kampaně, kterou připravilo občanské sdružení Romea, je vytrhnout Romy z letargie a deprese, v níž se již řadu let nachází.

Hlavními tvářemi kampaně jsou čtyři úspěšní Romové. Na plakátech jsou vlevo zachyceni jako chudáci: gambler, prostitutka, sběrač kovů, nezaměstnaná, vpravo jako uznávané osobnosti: Radek Banga, frontman skupiny Gipsy.cz, Jarmila Balážová,absol­ventka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, novinářka, předsedkyně občanského sdružení Romea, David Beňák, absolvent Vyšší odborné školy sociálně právní a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví na Praze 14, Denisa Demeterová, absolventka oboru sociální vychovatel a herečka (například Indián a sestřička, Zdivočelá země, El paso).

„Podle mě všechny mé úspěchy jsou jistě dosažitelné i pro další Romy, jen musejí mít odvahu využít nabízených příležitostí a zároveň ale musí počítat s tím, že nic není zadarmo,“ uvedl Beňák.

„Tím, že máte doma kvalitní zázemí, máte velkou šanci, že se z vás stane člověk, který se dokáže orientovat a prosadit ve většinové společnosti – tak se vám otevírají dveře do světa,“ dodala Demeterová.

Podle sdružení Romea je bláhové se domnívat, že jedna kampaň povede ke zlepšení špatného stavu mnohých romských lokalit v ČR. „Může však jednotlivce popíchnout, vyprovokovat k zamyšlení a být tak impulsem ke změně,“ uvedlo sdružení.

V celkem šesti městech (Brno, Břeclav, Praha, Přerov, Most, Ústí nad Labem) budou v nejbližších dnech k vidění vizuály kampaně v prostředcích MHD, na odborech sociálních věcí příslušných městských úřadů, spot kampaně pak ve vybraných regionálních televizích a internetových stránkách.

Projekt financuje vláda

Projekt financuje Úřad vlády ČR v rámci Kampaně proti rasismu 2008. „Na kampaň máme necelých půl milionu korun a to není v porovnání s jinými kampaněmi mnoho," sdělil Deníku Zdeněk Ryšavý, výkonný ředitel sdružení Romea.

„Pevně věřím tomu, že to pomůže,“ hodnotí kampaň romský podnikatel Josef Tonka z Obrnic. Nápad vítají i někteří chánovští učitelé. Pedagožka Helena Soukupová z chánovské ZŠ chodí se žáky 8. a 9. ročníku na zkušenou do Integrované střední školy technické v Mostě-Velebudicích. Naděje vkládá hlavně do romských dívek. „Jsou zodpovědnější a cílevědomější než chlapci,“ řekla učitelka Deníku.

Sdružení Romea je nevládním, neziskovým sdružením občanů a právnických osob, které spojuje podpora boje proti rasismu, rozvíjení dodržování lidských práv, napomáhání k rozvoji demokracie a tolerance ve společnosti.

Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách nyní společně s lokálními partnery pracuje ve 12 městech, kde jejím cílem je zejména zlepšení neuspokojivé situace tamních romských obyvatel. Má-li být pomoc zvenčí úspěšná a změna stavu romských obyvatel dlouhodobě udržitelná, je mimo jiné závislá na aktivním přístupu jednotlivých Romů a jejich skutečné motivaci, přičemž mnozí Romové žijící v sociálně vyloučených lokalitách v sobě tuto touhu musí mnohdy znovuobjevit, uvedla Romea.