Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnští Romové utíkají do Kanady

Brno - První Romové odlétli z Brna do Kanady. Chtějí tam požádat o azyl. Další romské rodiny letí už na začátku příštího týdne.

25.7.2008
SDÍLEJ:

První romské rodiny už opustily Brno a odletěly do Kanady. Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Najít zemi zaslíbenou daleko za oceánem se rozhodlo devět romských rodin z Brna. Deník Rovnost před několika dny o plánech Romů informoval. A ted vyšlo najevo, že první rodiny už odletěly.

„Tady ti lidé bydleli a už jsou pryč. Nechali v bytech ale všechny věci včetně nábytku,“ ukazovali včera Romové z domu ve Vranovské ulici na rozbité dveře přepásané řetězem. Jejich sousedé prý patří k prvním rodinám mířícím do Kanady.

„Vím minimálně o devíti rodinách,“ poznamenala romská poradkyně brněnského magistrátu Helena Krištofová. Podle trafikanta z ulice Cejl Jindřicha Kotrby odletí další rodiny za moře z vídeňského letiště už na začátku příštího týdne. „Romové se mi s tím svěřují,“ uvedl Kotrba.

Wheil Kazaal z IQ Roma Servisu potvrzuje, že se o odjezdu do Kanady mezi Romy hodně mluví. „Vidí to jako řešení jejich tíživé situace,“ uvedl Kazaal.

Oslovení Romové však odmítli o svých plánech mluvit.

Podle ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamily Stehlíkové většina rodin za mořem nezůstane a vrátí se. „Azylové řízení trvá v Kanadě půl roku a pokud tamní úřady žádost odmítnou, tak neúspěšné uchazeče okamžitě vyhostí. V tom jsou Kanaďané velmi tvrdí,“ upozornila Stehlíková.

I pouhých šest měsíců v severní Americe však může být pro brněnské Romy dostatečným lákadlem. „Životní standard žadatelů o azyl je v Kanadě velmi vysoký. Tamní politici už dokonce zvažují, že by ho výrazně snížili. Romské rodiny přesto na vysoký příspěvek od kanadského státu spoléhají a počítají s ním,“ uvedla Stehlíková, podle které nemají důvod Romové za moře odlétat.

Romské rodiny do země javorového listu odcházely hromadně už před deseti lety. Tehdy kvůli tomu Kanada zavedla pro Čechy víza a zrušila je až teprve loni v listopadu. Teď by k tomuto kroku mohla opět přistoupit.

„Zemím, které nesplní podmínky pro výjimku, můžeme víza zase zavést,“ uvedla Magdalena Fiřtová z kanadské ambasády. Od znovuobnovení bezvízového styku až do konce letošního května eviduje ambasáda už 449 žádostí. Limit je přitom 580.

Kanadská ministryně pro občanství a imigraci Dianne Finleyová proto přijela do Prahy na setkání s českým ministrem Karlem Schwarzenbergem. „Dali nám výstrahu, ale o zavedení víz zatím Kanaďané neuvažují. Zatím vyčkávají. Možná však nastanou nějaké změny po příjezdu brněnské skupiny,“ vzkázala pracovnice tiskového odboru ministerstva zahraničí.

Romové nemají důvod odcházet

Romové nemají důvod hledat v cizině azyl. Tvrdí to ředitel brněnského střediska Drom Miroslav Zima. Podle něj do Kanady nyní odchází pouze ty rodiny, které tam už mají příbuzné.

Romská poradkyně brněnského magistrátu Helena Krištofová tento týden prohlásila, že se až devět romských rodin z Brna chystá odejít do Kanady a požádat tam o azyl. Co na tento exodus říkáte?

Myslím, že jde o individuální případy. Odjíždějí tam spíš za příbuznými a známými, kteří v Kanadě už jsou. Že by se chystali i další, o tom nic nevím.

Nemohou tyhle rodiny dát příklad ostatním?

Devět rodin není moc. Impuls k hromadným odchodům proto nejspíš nedají.

Co podle vás za jejich rozhodnutím odejít stojí?

Především ekonomické zájmy. Mají představu, že se jim tam povede lépe. Vlna hromadných odchodů do zahraničí však už odpadla. Spousta Romů za hranicemi bylo a zkušenosti s tím mají vlastní. Už to pro ně není tak atraktivní jako dřív.

Největší vlna odchodu Romů do Kanady byla před deseti lety. Máte představu, kolik lidí takhle opustilo Brno?

To se nedá takhle říct, odcházeli odtud nejen do Kanady, ale i do dalších zemí. Navíc žádná statistika s přesnými čísly neexistuje.

Je možné, že se emigrační vlna po deseti letech vrátí?

Spíše ne. už to není tak atraktivní jako kdysi. Tehdy Romové odcházeli s vidinou, že se budou mít o sto procent lépe než tady. Ukázalo se ale, že tak to vůbec není.

Někteří Romové si přesto stěžují, že se mají pořád stejně špatně.

To je individuální. Celá řada našich klientů se sociálně propadla, mnoho jiných si ale zase naopak polepšilo. Nelze tedy jednoznačně říct, že by se situace zlepšila nebo zhoršila.

Rodiny žádající v zahraničí o azyl tvrdí, že jsou v Česku diskriminované. Je to oprávněné?

Nemyslím si to. Celá řada věcí se napravila. Na trhu práce je úplně jiná situace než před deseti lety. Kvůli nedostatku pracovní síly najímají firmy i lidi ze zahraničí. I Romové proto mají větší šanci na práci. Spousta firem má zájem o pracovníky i bez vzdělání, samy si je zaškolí. Diskriminace v tomto směru není.

Přetrvávají ještě nějaké problémy, které je nutné řešit?

V každé oblasti by se dalo něco najít, ale už je toho mnohem méně, než před těmi deseti lety.

Mají tedy Romové důvod žádat v zahraničí o azyl?

V žádném případě ne.

Autor: Filip Sušanka

25.7.2008
SDÍLEJ:
Starobylé amfory, podobné těm, které byly nalezeny na Sicílii
11

Archeologové našli 6 tisíc let staré víno. Vinařství je starší, než se myslelo

Soud s bývalou modelkou.

Modelce, která chtěla dobýt svět, hrozí mnohaletý žalář

Přejetý Vendelín a policisté jako chuligáni: nejlepší videa z 20. září

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 20. září 2017.

Poslanci debatovali o přijetí eura. Neshodli se

/INFOGRAFIKA/ Poslanci z evropského výboru se při dnešní debatě o dokumentu EU o prohloubení hospodářské a měnové unie neshodovali v tom, zda by Česko mělo vstoupit co nejdříve do eurozóny, nebo ne. Například místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová varovala před tím, že Česko by se mohlo dostat na periferii EU. Jihočeský volební lídr ODS Jan Zahradník naopak soudí, že česká vláda by měla vyjednat výjimku.

KLDR nazvala Trumpa psem. Od Jižní Koreje dostane humanitární injekci

Soul dnes uvedl, že obnoví humanitární pomoc KLDR. Jedná se o osm milionu dolarů, jež v podobě potravin a vakcín poputují k severokorejským dětem a těhotným ženám. Rozhodnutí přišlo dva dny poté, co Pchjongjang nazval Donalda Trumpa "štěkajícím psem". 

AUTOMIX.CZ

Kolik stojí vlastnictví McLarenu F1? Tohoto majitele náklady donutily vůz prodat

Je jasné, že vlastnictví vzácného supersportu nepřináší jen radost. Péče o automobilový klenot totiž vyžaduje také spoustu peněz. Slavný McLaren F1 není výjimkou, což potvrzuje americký podnikatel, sběratel aut a dnes už bývalý majitel právě McLarenu F1, který prozradil, jaké náklady si tento vůz vyžádal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení