VYBERTE SI REGION

Kanadská víza: Česko bojuje, ale zatím samo

Praha - Jeden za všechny, všichni za jednoho. Co platí u tří mušketýrů, zatím neplatí v Evropské unii (EU). Alespoň ne po úterním jednání o kanadských vízech pro Čechy.

15.7.2009 33
SDÍLEJ:

Kanada, zaslíbená země? Od 15. 7. 2009 to už neplatí, čeští občané potřebují víza.Foto: Reuters

Podle takzvané klauzule solidarity by totiž při zavedení víz pro jednu zemi měla evropská sedmadvacítka vystoupit jednotným hlasem a jako odvedu alespoň na měsíc zavést víza pro Kanadu. Jenže včera se tak nestalo.

Evropská komise (EK) oznámila, že odvetná víza pro Kanadu zatím hromadně nezavede. „Evropská komise samozřejmě lituje, že Kanada opět zavedla víza pro české občany,“ řekl mluvčí EK Michele Cercone. Podle něj nyní Česko musí tuto skutečnost oficiálně oznámit EK i Radě EU. „Potom bude EK společně s českými úřady jednat s Kanadou,“ dodal mluvčí.

Musíme přitvrdit

Na domácí půdě se debata o kanadských vízech změnila na otázku fungování samotné EU. Česko se jako členský stát EU paradoxně dostalo do pasti. Samotné nemůže kvůli platným normám zavést odvetná víza pro Kanadu a musí se plně spoléhat na jednání unie.

Pokud ale bruselská administrativa nepomůže, musí se náš stát bránit soudně. U Evropského soudního dvora ve Štrasburku by v krajní variantě museli Češi napadnout klauzuli solidarity, o čemž šéf tuzemské diplomacie Jan Kohout zatím nechce spekulovat. „Komise nás v tom nenechala. Postupuje podle daných pravidel. Jde o proceduru, jež musí být dodržena. Státy EU nemohou okamžitě spustit odvetná opatření. Komise notifikaci posoudí a navrhne, co bude dál,“ řekl Deníku Kohout.

Pokud by Česko muselo sáhnout k žalobě a soud mu dal za pravdu, společná vízová politika EU by se otřásla v základech. I tak ale domácí politici ve shodě žádají, aby Fischerův kabinet v krajním případě neváhal evropskou směrnici napadnout.

„Všechny země unie musí zavést víza, minimálně to musíme striktně žádat. Pokud to neudělají, musí Česko podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru, který by to měl EU nařídit,“ řekl Deníku exministr zahraničních věcí a lidovecký šéf Cyril Svoboda. „Je důležité, abychom apelovali na tu solidaritu, jinak jsou evropské smlouvy jen cáry papíru,“ zdůraznil bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti a senátor ODS Alexandr Vondra.

Podle nejsilnější pravicové strany byl postup ministra Kohouta zmatečný a zavedení víz podcenil. V takovém duchu se v úterý vyjádřil i kanadský velvyslanec v Praze Michael A. Calcott, který pro Aktualne.cz uvedl, že čeští politici věděli o zavedení víz již od 29. června. To ale Kohout popřel.

Na jeho straně je i opozice, která rovněž žádá tvrdý postup. „Ta celá záležitost je testem, zda Evropská unie dokáže táhnout za jeden provaz,“ řekl Deníku šéf zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

„Pomsta“ diplomatů

Fischerova vláda v úterý po obdržení oficiální nóty jako reakci zavedla víza pro kanadské diplomaty a držitele služebních pasů. Navíc jako protest odvolala našeho velvyslance z Ottawy. Tím ale naše momentální možnosti skončily.

Vízová povinnost do Kanady pro Čechy - ikonografika

A pro Čechy, kteří by teď rádi cestovali do Kanady, začíná učiněné martyrium. Pro víza si nyní budou muset jezdit Vídně, posílat poslíčky nebo využívat pražskou podatelnu.

V každém případě ale nepůjde o jednoduchou proceduru: mimo jiné budou lidé prokazovat zaměstnání, studium či pobírání důchodu.

Oficiálním důvodem, proč Kanada vízovou povinnost zavedla, byl zvyšující počet žádostí českých občanů o azyl. V drtivé většině přitom šlo o Romy. Od začátku letošního roku Kanada udělila azyl 132 českým žadatelům. Úředníkům ale leží na stole dalších 2581 žádostí. Česko je teď zemí s druhým největším počtem žádostí o azyl v Kanadě.

Je za odchody Romů práce načerno?

Nedávno odešli za lepším životem a už se vracejí. Řada romských žadatelů o azyl přijíždí z Kanady zpátky do Česka.

„Měli velká očekávání, ta se ale nenaplnila, čeští Romové zjistili, že i v Kanadě je chleba o dvou kůrkách. A jejich trpělivost v procesu čekání na případné udělení azylu došla do nějakého konce,“ uvedl pro Český rozhlas Ivan Veselý z občanského sdružení Dženo.

I když odmítá, že by šlo o masový jev, navrátilců jsou už řádově desítky. Podle českého premiéra Fischera také v červnu poklesl počet žádostí o azyl o plnou čtvrtinu.

Sezonní síla

Stále víc se však ale mluví i o tom, že odchody Romů za moře nejsou jen spontánní reakcí na tuzemské poměry, ale někdo je pomáhá organizovat. Firma staví třicet domů a potřebuje je mít za dva měsíce hotové. Je tu tedy dobře placená práce pro šedesát českých Romů. Komplikací se může zdát, že zatímco firma i práce jsou v Kanadě, potenciální žadatelé ještě sedí v Česku.

To však je podle bývalého ředitele kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity a spoluautora studie o odchodu českých Romů do Kanady Romana Krištofa jen malý problém. „Ve stavebnictví, v restauracích či podobných oborech potřebujete nekvalifikovanou sezonní sílu, lidi pracující načerno. Romové totiž i v Kanadě kopírují způsob života, jakým žili tady – tedy kombinaci živobytí z dávek a práce načerno. Konkrétně to funguje tak, že prospektor z Kanady zavolá nebo pošle mail své kontaktní osobě v Česku: přijeď, máme pro tebe uplatnění a je vysoká pravděpodobnost, že získáš azyl,“ popsal Krištof v rozhovoru pro Lidové noviny, jak funguje příliv Romů do Kanady.

Přidávají se politici

Situaci loni kvůli rozsáhlé studii sledoval na místě mezi romskými žadateli o azyl. Ředitel Romského komunitního centra v Torontu Paul Saint Clair prý Krištofovi dokonce popisoval, jak Romy instruuje, co mají při pohovorech říkat. „Vypráví jim, že mají zveličovat rasistický útlak doma, protože tím v azylovém řízení rostou jejich šance,“ upozornil v rozhovoru Krištof.

O organizovanosti romských odchodů za Atlantik začínají mluvit i čeští politici. „Primárně je romský exodus věcí štědrého azylového systému v Kanadě, celá záležitost ale není úplná náhoda. Podle mých informací se to někdo snaží organizovat,“ naznačil Deníku šéf zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček z ČSSD. Bližší podrobnosti ale nechtěl sdělit.

Už v neděli v Otázkách Václava Moravce stejnou věc naznačil také ministr zahraničních věcí Jan Kohout. „Mám informace, které se mi scházejí a které velmi naznačují, že je to z dost výrazné části organizováno. Jde o věc, která nutně potřebuje policejní spolupráci mezi Českou republikou a Kanadou,“ řekl.

Oslovení romští terénní pracovníci naopak tvrdí, že se s organizováním odchodů Romů za moře v poslední době nesetkali. „O organizování se mluvilo dříve, když odcházely převážně sociálně slabší rodiny. Teď tyto informace nemáme, objevuje se to hlavně v médiích,“ tvrdí vedoucí sociálního programu IQ Roma servis Lenka Maléřová.

JAN KLIČKA, KATEŘINA PERKNEROVÁ, FILIP SUŠANKA

15.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 33
SDÍLEJ:
Americký astronaut českého původu Eugene Cernan v roce 2008 navštívil Českou republiku. V pozadí Cernanova vnučka Ashley.
2 10

Zemřel astronaut Eugene Cernan. Poslední muž, jenž stanul na Měsíci

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
7 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

AKTUALIZOVÁNO

Turecko dopadlo Uzbeka viněného z istanbulského masakru

Istanbul - Turecká policie dopadla dnes večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát, která ho označila za pomstu za tureckou vojenskou intervenci v Sýrii.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies