VYBERTE SI REGION

Kandidáty známe. Co nás ovlivní nejvíc?

Praha – Letošní předvolební kampaň bude nezvykle krátká. Na studium programů i detailní znalost jednotlivých kandidátů zůstává 46 dní. O to víc bude záležet na dalších faktorech - sympatiích, mediální přízni, rétorických schopnostech lídrů v televizních debatách, ale také přesnosti předvolebních průzkumů.

9.9.2013 55
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Divíšek Martin

Před třemi roky se agentury pro výzkum veřejného mínění právě v tomto ohledu příliš netrefily. Regionální deník zajímalo i to, co nejvíc ovlivňuje mladé lidi, kteří letos půjdou volit poprvé.

Sociolog a politolog Daniel Kunštát řekl Deníku:Sociolog a politolog Daniel Kunštát

Bude to pokračování prezidentské volby, jen v jiném formátu

Praha – Podle odborníka na průzkumy volebních preferencí z Centra pro výzkum veřejného mínění při Akademii věd ČR Daniela Kunštáta odhady volebních výsledků voliče příliš neovlivňují. Většina lidí, co chodí 
k volbám, je už rozhodnuta. Upozorňuje ale, že společnost je po prezidentských volbách stále rozdělena na dva tábory.

Nechávají se lidé ovlivňovat předvolebními výzkumy veřejného mínění?

Takové ovlivnění není ve všech segmentech společnosti stejné. Nejde ani tak o sociální hledisko jako věk, míru vzdělání a sociální status, ale spíš o zájem o politiku. Průzkumy preferencí se většinou nechávají ovlivnit lidé, kteří se o politiku nezajímají nebo jen málo, nečtou politické zpravodajství a obecně jsou v téhle oblasti méně aktivní. Tito lidé jen namátkově zaznamenají, která strana je silná nebo slabá. Z našich průzkumů vychází, že takových voličů je až 15 procent. Není to ale konečné číslo, ne každý se přizná. Celkem se může nechat ovlivnit i třetina všech voličů.

Jak tedy mohou volební modely voličův názor měnit?

Průzkumy mají u voličů dvojí efekt. U některých stran znamenají mobilizaci příznivců, kteří mohou navýšit potenciál strany. U jiných stran naopak průzkumy mohou odradit od jejich volby. Pokud průzkum straně přisuzuje jen tři procenta preferencí, někdo může získat pocit, že by hlas takové straně jen vyhodil z okna. Raději tedy zvolí jinou stranu, která je té původní ideologicky blízká, má ale větší šanci dostat se do sněmovny. Pokud by ale volič chtěl volit stranu, které průzkum přisuzuje vítězství, může uvažovat i tak, že strana vyhraje i bez jeho hlasu. Takže buď nepůjde k volbám, nebo podpoří jinou stranu, která mu je také sympatická. U silné strany může vzniknout také tzv. bandwagon effect: lidé se k ní nakonec přikloní, protože chtějí být mezi těmi, co vyhrají. Chtějí se svézt na vlně úspěchu.

Čím se tedy lidé nechávají před volbami nejvíce ovlivnit, politickými debatami?

Má se za to, že jádro voličů politických stran své preference na základě politické debaty nezmění. Pokud se předsedovi ČSSD nějaká debata nepovede, neznamená to, že by jeho voliči ihned začali přemýšlet nad jinou volbou. Politické debaty mají vliv na podobnou část populace jako volební průzkumy. Navíc tito lidé nejsou definovaní ani hodnotově nebo ideologicky, nedokážou třeba odpovědět, jestli jsou spíš levicoví, nebo pravicoví. Jsou to tzv. středoví voliči, kteří se rozhodují na základě aktuální popularity politika, výkonů lídra v předvolebních debatách nebo dobré kampaně strany. K volbám chodí pravidelně, ale pokaždé volí někoho jiného. V odborné literatuře se jim říká těkaví voliči. V 60 procentech lidí, co 
k volbám chodí, jich je kolem deseti procent.

Ubývá těch, kteří už dlouho dopředu vědí, komu dají svůj hlas?

Ano, to jsme viděli například v prezidentské volbě. Pokud jde o klasické volby, už od roku 2010 platí, že zhruba třetina voličů se rozhoduje až v posledních dvou týdnech, nebo dokonce dnech. Neznamená to však, že tato třetina hromadně zvolí jednu konkrétní stranu, většinou má tato skupina relativně jasný politický profil. Například vědí, že chtějí volit pravici, jen ještě nevědí, jakou stranu. Nelze ani říct, že by inklinovali k určitému směru, zhruba kopírují profil těch, kteří už rozhodnuti jsou. Obecně platí, že drtivá většina lidí, kteří k volbám chodí, má v politice jasno.

V prezidentských volbách jsme nevybírali mezi stranami, ale mezi osobnostmi. Necháme se touto zkušeností inspirovat i ve volbách do sněmovny?

Situace bude velmi podobná. Už volby v roce 2006 byly založené na osobnostech, jednalo se o spor mezi Mirkem Topolánkem a Jiřím Paroubkem. Tehdy ale obě strany měly velký potenciál. V roce 2010 se tento osobnostní prvek také objevil, spíš to ale byla volba pro a proti Jiřímu Paroubkovi. Dnes je situace jiná, po několika měsících to bude opět volba mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem. V rozhodování bude hrát velkou roli pokračování polarizace společnosti. Prezidentský duel zahnal voliče do chumlu za dvěma kandidáty. Za Zemanem je volba ČSSD, komunistů a zemanovců, za Schwarzenbergem je volba ODS, TOP 09 nebo zelených. Ale spíš než o Schwarzenberga půjde o Zemana a antizemana. Prezidentské volby tedy budou pokračovat, ale v jiném formátu.

Předvolební průzkumy.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA OBRÁZEK

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

9.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 55
SDÍLEJ:
Donald Trump.
AKTUALIZOVÁNO
18 22

S Trumpem začínají nebezpečné roky, píše polský list

Ilustrační foto
10

Mrznout bude do konce ledna, pak se oteplí

Konec twitteru na vnitru. Zaměstnanci retweetnuli nelichotivé foto z inaugurace

Americké ministerstvo vnitra dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty poté, co na jednom z nich jeho zaměstnanci retweetnuli nelichotivé porovnání fotek z inaugurace exprezidenta Baracka Obamy a nynějšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. 

AKTUALIZOVÁNO

Le Penová: Každá země musí mít možnost opustit euro

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že každá země musí mít možnost opustit euro, pokud si to bude přát. Vyjádřila se tak na konferenci evropské krajní pravice v Koblenci, jíž se účastní také nizozemský nacionalista Geert Wilders a vedoucí představitelé Alternativy pro Německo (AfD). Ve všech třech zemích se letos konají volby a zástupci tamějších krajně pravicových proudů tak den po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, s nímž sympatizují, využili příležitosti, jak se sami rovněž zviditelnit. Proti konferenci demonstrovalo ve městě podle německé policie asi 3000 lidí.

AKTUALIZOVÁNO

Ze zavaleného hotelu v Itálii se zachránilo 11 lidí, pět zahynulo

Z trosek lavinou zasypaného hotelu ve střední Itálii záchranáři v noci na dnešek vyprostili další čtyři živé lidi. Podle čerstvé bilance se tak zachránilo 11 lidí, potvrzeno je pět mrtvých. Úřady provincie Pescara dnes oznámily, že nejméně 23 lidí se stále pohřešuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies