VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kandidáty známe. Co nás ovlivní nejvíc?

Praha – Letošní předvolební kampaň bude nezvykle krátká. Na studium programů i detailní znalost jednotlivých kandidátů zůstává 46 dní. O to víc bude záležet na dalších faktorech - sympatiích, mediální přízni, rétorických schopnostech lídrů v televizních debatách, ale také přesnosti předvolebních průzkumů.

9.9.2013 55
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Divíšek Martin

Před třemi roky se agentury pro výzkum veřejného mínění právě v tomto ohledu příliš netrefily. Regionální deník zajímalo i to, co nejvíc ovlivňuje mladé lidi, kteří letos půjdou volit poprvé.

Sociolog a politolog Daniel Kunštát řekl Deníku:Sociolog a politolog Daniel Kunštát

Bude to pokračování prezidentské volby, jen v jiném formátu

Praha – Podle odborníka na průzkumy volebních preferencí z Centra pro výzkum veřejného mínění při Akademii věd ČR Daniela Kunštáta odhady volebních výsledků voliče příliš neovlivňují. Většina lidí, co chodí 
k volbám, je už rozhodnuta. Upozorňuje ale, že společnost je po prezidentských volbách stále rozdělena na dva tábory.

Nechávají se lidé ovlivňovat předvolebními výzkumy veřejného mínění?

Takové ovlivnění není ve všech segmentech společnosti stejné. Nejde ani tak o sociální hledisko jako věk, míru vzdělání a sociální status, ale spíš o zájem o politiku. Průzkumy preferencí se většinou nechávají ovlivnit lidé, kteří se o politiku nezajímají nebo jen málo, nečtou politické zpravodajství a obecně jsou v téhle oblasti méně aktivní. Tito lidé jen namátkově zaznamenají, která strana je silná nebo slabá. Z našich průzkumů vychází, že takových voličů je až 15 procent. Není to ale konečné číslo, ne každý se přizná. Celkem se může nechat ovlivnit i třetina všech voličů.

Jak tedy mohou volební modely voličův názor měnit?

Průzkumy mají u voličů dvojí efekt. U některých stran znamenají mobilizaci příznivců, kteří mohou navýšit potenciál strany. U jiných stran naopak průzkumy mohou odradit od jejich volby. Pokud průzkum straně přisuzuje jen tři procenta preferencí, někdo může získat pocit, že by hlas takové straně jen vyhodil z okna. Raději tedy zvolí jinou stranu, která je té původní ideologicky blízká, má ale větší šanci dostat se do sněmovny. Pokud by ale volič chtěl volit stranu, které průzkum přisuzuje vítězství, může uvažovat i tak, že strana vyhraje i bez jeho hlasu. Takže buď nepůjde k volbám, nebo podpoří jinou stranu, která mu je také sympatická. U silné strany může vzniknout také tzv. bandwagon effect: lidé se k ní nakonec přikloní, protože chtějí být mezi těmi, co vyhrají. Chtějí se svézt na vlně úspěchu.

Čím se tedy lidé nechávají před volbami nejvíce ovlivnit, politickými debatami?

Má se za to, že jádro voličů politických stran své preference na základě politické debaty nezmění. Pokud se předsedovi ČSSD nějaká debata nepovede, neznamená to, že by jeho voliči ihned začali přemýšlet nad jinou volbou. Politické debaty mají vliv na podobnou část populace jako volební průzkumy. Navíc tito lidé nejsou definovaní ani hodnotově nebo ideologicky, nedokážou třeba odpovědět, jestli jsou spíš levicoví, nebo pravicoví. Jsou to tzv. středoví voliči, kteří se rozhodují na základě aktuální popularity politika, výkonů lídra v předvolebních debatách nebo dobré kampaně strany. K volbám chodí pravidelně, ale pokaždé volí někoho jiného. V odborné literatuře se jim říká těkaví voliči. V 60 procentech lidí, co 
k volbám chodí, jich je kolem deseti procent.

Ubývá těch, kteří už dlouho dopředu vědí, komu dají svůj hlas?

Ano, to jsme viděli například v prezidentské volbě. Pokud jde o klasické volby, už od roku 2010 platí, že zhruba třetina voličů se rozhoduje až v posledních dvou týdnech, nebo dokonce dnech. Neznamená to však, že tato třetina hromadně zvolí jednu konkrétní stranu, většinou má tato skupina relativně jasný politický profil. Například vědí, že chtějí volit pravici, jen ještě nevědí, jakou stranu. Nelze ani říct, že by inklinovali k určitému směru, zhruba kopírují profil těch, kteří už rozhodnuti jsou. Obecně platí, že drtivá většina lidí, kteří k volbám chodí, má v politice jasno.

V prezidentských volbách jsme nevybírali mezi stranami, ale mezi osobnostmi. Necháme se touto zkušeností inspirovat i ve volbách do sněmovny?

Situace bude velmi podobná. Už volby v roce 2006 byly založené na osobnostech, jednalo se o spor mezi Mirkem Topolánkem a Jiřím Paroubkem. Tehdy ale obě strany měly velký potenciál. V roce 2010 se tento osobnostní prvek také objevil, spíš to ale byla volba pro a proti Jiřímu Paroubkovi. Dnes je situace jiná, po několika měsících to bude opět volba mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem. V rozhodování bude hrát velkou roli pokračování polarizace společnosti. Prezidentský duel zahnal voliče do chumlu za dvěma kandidáty. Za Zemanem je volba ČSSD, komunistů a zemanovců, za Schwarzenbergem je volba ODS, TOP 09 nebo zelených. Ale spíš než o Schwarzenberga půjde o Zemana a antizemana. Prezidentské volby tedy budou pokračovat, ale v jiném formátu.

Předvolební průzkumy.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA OBRÁZEK

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

9.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 55
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies