VYBERTE SI REGION

Kaplického blob: rozhodující bude cena

PRAHA - Cena, za kterou by měla být postavena Národní knihovna podle vítězného projektu Jana Kaplického, může ovlivnit rozhodování, zda se vůbec zrealizuje či nikoliv. V rozhovoru pro Deník to připustil generální ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek.

27.11.2007 1
SDÍLEJ:

VÍTĚZNÝ MODEL. O návrhu Jana Kaplického se bude ještě dlouho jednat.Foto: Vizualizace NK

Dodal nicméně přesvědčení, že právě peníze by limitujícím prvkem být neměly. „Role Národní knihovny je všude ve světě naprosto jedinečná a její výstavba je prostě otázkou stanovení priorit pro stát.“

Reálný odhad

Právě cena, za kterou by podle jen velmi hrubých odhadů měla být postavena Národní knihovna tak, jak ji navrhuje vítězný projekt „chobotnice“ Jana Kaplického, je terčem časté kritiky. Vlastimil Ježek hovoří o třech miliardách, ale přiznává, že nárůst cen stavebních prací do roku 2009, kdy by se s výstavbou mělo začít, může záměr značně prodražit. „Reálný odhad můžeme udělat až po studii proveditelnosti, kterou musíme zadat vítěznému ateliéru Future Systems Jana Kaplického. Tuto studii přitom můžeme zadat teprve tehdy, až budeme vědět, v jaké podobě a kde ta knihovna bude stát,“ vysvětlil Ježek.

„Myslím si, že když si někdo staví rodinný domek, tak si nejdříve stanoví, kolik na to má a pak začne hledat, co a jak postavit. Tady je to ale přesně naopak,“ uvedl pro Deník generální ředitel Národního památkového ústavu Pavel Jerie. Narážel tak na odhady, které uvádějí, že knihovna by mohla nakonec stát až pět miliard korun.

S ním souhlasí i architekt Radek Martišek, který je častým kritikem vítězného projektu. „Ta budova má tolik úskalí, že si to laik nedokáže představit a neskutečně se podle mě prodraží i provoz budovy,“ dodal Martišek. To Vlastimil Ježek odmítá. „Míra investic je nepřímo úměrná míře provozních nákladů. A jednou z našich podmínek v architektonické soutěži byla i podmínka co nejlevnějšího provozu.“

Právě náklady a technická proveditelnost Kaplického návrhu bude předmětem jednání expertní komise architektů při pracovním týmu Národní knihovna, který má celý projekt posoudit. Celý pracovní tým se sejde právě dnes. Zítra by pak měl Jan Kaplický představit projekt knihovny pražským zastupitelům.

-ROZHOVOR-

Národního památkového ústavu se nikdo neptal

Ředitel Národního památkového ústavu Pavel Jerie říká, že Letná je pro Národní knihovnu nevhodné místo.

Jakou roli hraje Národní památkový úřad ve schvalovacích procesech k výstavbě?

Od magistrátního odboru památkové péče musí mít žadatel rozhodnutí a oni, aby je mohli vydat, si musejí vyžádat odborný posudek Národního památkového ústavu.

Měla vás Národní knihovna oslovit při vypisování architektonické soutěže na novou budovu?

Ano. Národní knihovna měla přes magistrát žádat o specifikaci podmínek, protože Letná se v místě uvažované výstavby nachází v ochranném pásmu památkové rezervace. To ovšem neučinila.

V expertní komisi pracovního týmu Národní knihovna má ale váš ústav dva zástupce.

Naši zástupci jsou v té expertní komisi jen jako osoby, nikoliv za ústav, ale samozřejmě názor a požadavky ústavu tam budou tlumočit.

To znamená, že i když expertní komise vyjádří souhlas s projektem Jana Kaplického, případné povolení bude váš ústav schvalovat nanovo?

Ano, pak se musí procedura, kterou jsem popsal, absolvovat stejně, protože jakási expertní komise nemůže, byť za účasti našich lidí, suplovat funkci a závěry Národního památkového ústavu.Ovšem je nutné si říci, že v takovém případně jsme jen jedním z účastníků řízení a naše stanoviskomápředevším váhu jako odborné doporučení.

Jakými kritérii se budete zabývat?

Mimojiné jde o zachování panoramatu. Problém u projektu Jana Kaplického spočívá v tom, že není soulad mezi jednotlivými výkresy a vizualizacemi. Napříkladu řezu budovou je psána výška knihovny 48 metrů, ale když je pak budova zakreslena do pohledu, tak je to stejně vysoké jako mnohemnižší domy. Což je věc, kterou považuji za dost zvláštní.

A jaký je váš soukromý názor na tento projekt?

Soukromě si myslím, že z důvodů urbanistických a dopravních je Letná místo nevhodné. Není tam možný ani rozvoj té knihovny, pokud knihovnou nechceme v budoucnosti zastavět Letnou. Knihovna by měla být u výstupu z metra.

(ova)

Jsou to dva gripeny

Generální ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek tvrdí, že odhady ceny jsou ošidné.

Nakolik jsou směrodatné výsledky pracovního týmu Národní knihovna pro vás, potažmo pro magistrát?

Nepředpokládám, že bychom sestavili jakousi společnou komisi a pak se nesnažili společně prosadit výsledek, ke kterému pracovní tým dojde. Ale právně závazný jistě nebude.

Často se poukazuje na vysokou cenu knihovny: tři až pět miliard korun. Jsou tyto odhady fundované?

Jakýkoliv odhad je v tuto chvíli ošidný. Původní odhad byl v cenách roku 2004 a nikdo nemohl počítat s extrémním růstem cen stavebních prací, k němuž došlo a ještě asi dojde. Dnes jsme zhruba na třech miliardách korun, ale kolik to bude, lze s jistotou říci až po zpřesněnémodhadu. A ten zase můžeme udělat až po studii proveditelnosti, kterou musíme zadat vítěznému Future Systems Jana Kaplického. Tuto studii přitom můžeme zadat teprve tehdy, až budeme vědět, v jaké podobě a kde ta knihovna bude stát.

Nemůže být právě finální cena bariérou, na jejímž základě se řekne knihovně Jana Kaplického ne?

Vliv na rozhodování asi mít bude. Na druhé straně si myslím, že jakoukoli částku nelze posuzovat izolovaně. Jde o to, jaké priority si tento stát určí. Tři miliardy jsou tři kilometry dálnic nebo pronájem dvou stíhaček Gripen na deset let. Amy mluvíme o jedné Národní knihovně, kterou si tento stát nepostavil nikdy. Stačí se podívat třeba do Francie, kde stavba knihovny stála neuvěřitelných 44 miliard korun a přitom prostory nejsou o mnoho větší než uvažované naše.

(ova)

Čtenáři napsali

Nevím, kdo vybíral tuto stavbu, ale vzhledem k tomu, že bylo v zadání, že by měla stát na Letné, měl k našemu hlavnímu městu a jeho historickým památkám malý vztah. Na Letnou se tato „podivná“ stavba opravdu nehodí. Myslím, že vyjádřím názor většiny soudných lidí (tedy hlavně Pražanů), když napíšu, že stavba jako taková je zajímavá a nic proti ní nemám, ale pokud bude stát mimo historickou část Prahy. Nedávno jsem slyšela, že se na Strahově mají studentské koleje bourat a místo nich stavět luxusní byty. Myslím, že kdyby se místo těch luxusních bytů (většina normálních lidí na ně stejně nemá) postavila knihovna v této podobě právě tam, nebyl by nesouhlas s ní tak velký. Navíc je to i dopravně dobře přístupné místo. Nebo na Jižním Městě by tato stavba jistě oživila šeď panelákového městečka. Většina mých známých, stejně jako já, proti stavbě nic nemám, ale proti tomu, aby byla na Letné.

Procházková, Praha 6

Přeji si, aby Letná zůstala nezastavěná, případně byl na ní rozšířen park. Nepřeji si tedy, aby na Letné byly tyto objekty: Národní knihovna navržená Kaplickým, Národní stadion, ani objekt obřího akvária. Tyto objekty, speciálně knihovna a stadion hmotně neúnosně utlačují okolí, mimo jiné i areál Hradu. Nelze je srovnávat s Tančícím domem, který je zajímavý (byť nefunkční), odlišuje se od okolní architektury, ale respektuje ji.

Kaplického knihovna sice vyhrála soutěž u poroty (ponechme stranou jisté nesrovnalosti), ale to není u nás ani jinde ve světě závazné pro investora. Ten může klidně realizovat x–tý projekt v pořadí, v jakém ho shledá účelnějším a levnějším. Nelze proto toto vítězství prezentovat jako automatický závazek pro město Prahu tuto stavbu realizovat.

J.Valečka, Praha 5

27.11.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies