Po třech stupíncích může během devíti let vystoupat až k titulu vynikajícího učitele. Zatímco zdolání prvního atestačního období (dva roky) se předpokládá u všech lidí za katedrou, do druhého (sedm let) se podle odhadů ministerstva školství zapojí asi 30 procent z nich.

Pokud se mladý člověk rozhodne pro kantorskou dráhu, bude muset splnit poměrně dost požadavků, ale nebude na to sám. „Vytváříme funkci uvádějícího učitele, který bude klíčovou osobností. V zákoně chceme absolventům garantovat, že až přijdou na svoji první školu, budou mít mentora, který jim dva roky bude oporou," říká ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Čtěte také: Ředitelka školy: Šikana se musí zachytit hned, než začne bujet

Tímto průvodcem bude moci být jen pedagog, který už dosáhl titulu samostatného učitele. Bude ale jen na řediteli školy, koho do této role vybere. A jak zaznělo na historicky prvním výjezdním zasedání poslanců a senátorů ze školských výborů obou komor ve Štiříně, pro tyto zkušené učitele bude mít k dispozici širší škálu motivačních prvků.

„Velmi nám pomůže, když jim podle situace na škole budeme moci nabídnout kombinaci zkráceného úvazku pro přímou pedagogickou činnost a příplatku. Pokud by zůstala jen fixní částka 3000 korun, mohlo by se mentorů nedostávat, protože na menších školách jsou učitelé hodně vytíženi a na mladé kolegy by nemuseli mít dost času," říká Petr Kořenek, poslanec za ČSSD a ředitel ZŠ Vsetín Luh.

Záruka platového postupu

„Učitelé kariérní řád chtějí a vítají ho. Jen je třeba doladit detaily, aby je neodradila přílišná složitost nebo administrativa," říká šéf senátního školského výboru Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL). Jeho slova potvrzuje i ředitelka MŠ a ZŠ Dolní Loučky Hana Svánovská, která se zúčastnila pondělního kulatého stolu v Brně: „Mnoho mladých lidí s pedagogickým vzděláním odchází do jiných oborů jen proto, že je tam čeká rychlejší postup a lepší finanční ohodnocení jejich práce."

Kromě profesního růstu doprovázeného příplatky ve výši 2000 korun pro samostatné a 5000 pro vynikající učitele se mohou pedagogové těšit i na další novinku. Jde o nárok na půlroční volno pro vlastní vzdělávací nebo tvůrčí činnost po patnácti letech.

S touto úpravou přichází poslankyně TOP 09 Anna Putnová a zdůvodňuje ji právě kariérním řádem, který klade důraz na celoživotní vzdělávání. Zavedení placeného volna, na němž se musí vždy dohodnout ředitel s učitelem, by si vyžádalo přibližně 110 milionů korun ročně. Kantoři nebudou povinni ho vyčerpat celé, ale vždy budou muset zdůvodnit a zdokumentovat jeho náplň. „Tento podnět podporuji, ale kvůli finanční náročnosti navrhnu jeho účinnost až od 1. září 2018, tedy rok po startu kariérního řádu," sdělila Deníku ministryně Valachová.

Čtěte také: Školní psycholožka: Šikana souvisí s vrozeným odporem k odlišnosti

Soustružníci ano, profesoři ne

Nejdéle se debatovalo o tom, zda by na základních a především středních školách mohli učit lidé bez pedagogického minima. Ministerstvo školství souhlasí, aby se toto privilegium týkalo středoškolských učitelů odborných předmětů, praktického vyučování a výcviku, kteří mají minimálně dvacetiletou souvislou praxi v oboru. Šlo by především o mistry na učilištích. Ostatní odborníci, kteří absolvovali magisterský studijní program, by nově mohli být také zaměstnaní na plný úvazek, ale do čtyř let by si museli doplnit pedagogickou kvalifikaci. „Přijde mi nepochopitelné, že jako profesor biochemie mohu učit na univerzitě jakv Česku, tak v Linci, ale na střední školu mě nepustí," divil se poslanec TOP 09 František Vácha.

Na to náměstkyně pro legislativu Dana Prudíková namítla, že v Rakousku mají pravidla pro vyučující na středních a základních školách ještě přísnější než u nás. „Vynikající fyzik, který ohromuje dospělé posluchače vysokých škol, by mohl u puberťáků na průmyslovce narazit, protože o didaktice nic neví," přidala se Marta Semelová (KSČM).

Čtěte také: Učitel ze žehušické školy získal titul Zlatý Ámos

O třináct let zpožděná debata

Senátor a ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze 6 Jiří Růžička ale podotkl, že podobné obavy jsou zbytečné. „V projednávaném kariérním řádu jsou jasně dané podmínky pro profesní postup učitelů, při atestacích budou muset předkládat dokladová portfolia, prokazovat didaktické kompetence, naplňovat profesní standardy. Když toto vše splní, mělo by nám být jedno, jestli to jsou absolventi pedagogické nebo přírodovědecké fakulty, eventuálně UMPRUM."

Ministryně školství Kateřina Valachová se této debatě nebrání, ale připomíná, že měla proběhnout před třinácti lety, kdy byla podmínka pedagogického vzdělání s desetiletou lhůtou do zákona včleněna: „Kdybychom ji teď zrušili, bylo by to nespravedlivé vůči všem, kdo si vzdělání doplnili. Navíc je mojí ambicí, abychom měli všestranně připravené učitele, což zdaleka neznamená jen znalce daného oboru."

Čtěte také: Známky či slova? I odborníci váhají