VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jsou obce připraveny na možné katastrofy?

Opavsko - Jak by se zachovali v případě, že by jejich obec či město postihla živelná pohroma či jiná katastrofa? Mají po ruce preventivní krizový plán, jak se v takovéto situaci zachovat?

28.8.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Deník/ Jan Sedlák

A co tým lidí, kteří by komunikovali s postiženými? S těmito otázkami redakce oslovila zastupitele obcí na Opavsku.

A výsledek? V Ludgeřovicích havarijní plán mají vypracovaný. Potvrdil to tamní starosta Daniel Havlík. „V rámci tohoto havarijního plánu jsou určeny také osoby, které by s postiženými či tiskem komunikovaly. Jedná se o starostu, případně místostarostu a tajemníka obecního úřadu. Samozřejmě předpokládáme, že na určité úrovni by s postiženými komunikovali také další osoby, například hasiči, pracovníci technické čety obce, osoby obsluhující těžkou techniku a podobně,“ uvedl.

Jak dále zmínil, jako starosta obce by se k místu neštěstí určitě dostavil. „V takovém případě to beru jako svou minimálně morální povinnost. Určitě bych lidem řekl základní fakta, pokud bych je znal. Myslím si, že spekulace mohou spíše zhoršit situaci, takže bych se o příčině neštěstí vyjádřil až v okamžiku, kdy by byla známa,“ řekl.

„Co se týká vyjádření politování, tento faktor záleží na okolnostech a situaci. Rozhodně nemám připravenou nějakou řeč předem. Věřím však, že s lidmi komunikovat dokážu na jakékoli úrovni a při jakékoli situaci,“ dodal s tím, že jeho předchozí zaměstnání v pedagogickopsychologické poradně a na odboru sociálních věcí ostatně o komunikaci vždy bylo.

Je to naše práce a povinnost

Krizový plán mají pak vypracován i v Hradci nad Moravicí. „Tým lidí máme přirozeně daný zaměstnanci městského úřadu a zástupci samosprávy,“ informoval místostarosta Hradce nad Moravicí Karel Hanák. „Jako první zasahují profesionální hasiči, kteří dávají pokyn i našim dobrovolným hasičům a rozezvučí sirénu. Pokud není bezprostředně informován starosta nebo já, zjišťujeme příčinu poplachu a podle toho zvažujeme svou přítomnost,“ zdůraznil se slovy, že je samozřejmé, že pokud se to týká bezprostředně jejich občanů zajišťují přítomnost starosty nebo místostarosty, případně jiného odpovědného pracovníka úřadu. „Komunikaci s tiskem je pověřen místostarosta. V minulosti jsme si to již několikrát vyzkoušeli, naposledy při místní záplavě v Žimrovicích před pár týdny,“ upřesnil Karel Hanák.

Ten se dále nechal slyšet, že spekulace při komunikaci se v takových případech nedělá, není vhodná a může velmi poškodit důvěru občanů, proto se hradečtí vždy snaží sdělovat to co vědí, pokud možno ověřené informace. „Postiženým se snažíme vždy nějak pomoci. Naposledy to byla nabídka dočasného ubytování a před tím finanční výpomoc pozůstalým po dopravní nehodě. Bezprostředně po nehodě navštívil starosta rodiny pozůstalých, vyslovil soustrast a nabídl pomoc,“ řekl místostarosta a dodal: „Občané si nás zvolili, dali nám důvěru a to je naše práce a povinnost!“

Krizový plán by měl být hotový na jaře

V Bolaticích, jak uvedl starosta obce Herbert Pavera, mají zpracovaný Povodňový plán. A důvod? „Jelikož u nás čas od času spadne více vody, museli jsme řešit zaplavené komunikace, sklepy či nebezpečí protržení suché retenční hráze,“ vysvětlil. Jak dále zmínil, součástí tohoto plánu je i Povodňová komise. Ta se skládá ze členů rady obce, ředitele Technických služeb, správce vodovodů a kanalizací, velitelů hasičů a zapisovatelky. „Sbor dobrovolných hasičů Bolatice má vypracovaný plán likvidace havárií i katastrof včetně požárů ve významných objektech obce i ve firmách,“ řekl starosta.

„Od jara pracujeme na Krizovém plánu pod vedením pana Viléma Adamce, který v minulosti zpracovával krizové řízení pro kraj i ministerstvo vnitra. Plán by měl být hotový nejpozději do jara příštího roku. Jeho součástí je i řešení vzdělávání zástupců obce i členů krizového řízení,“ upřesnil starosta. Příprava krizového plánu, jak dále uvedl, vychází i ze Strategického plánu rozvoje obce Bolatice. „Pokud by nastala nějaká nenadálá havárie, určitě bychom občany informovali bez důvodu něco zamlčovat, pokud by to nebylo v rozporu s vojenským nebo jiným tajemstvím,“ řekl se slovy, že speciální výcvik pro komunikaci s postiženými mají v tomto ohledu pouze hasiči. „Ale vzhledem k mnohým mým zkušenostem ze školství i z minulých havárií a povodní bychom snad zvládli komunikaci s lidmi,“ podotkl.

Co se týká sdělení informací veřejnosti, k tomu se vyjádřil Herbert Pavera takto: „Spekulace k ničemu nevedou, takže bychom určitě nespekulovali. Byl jsem už přítomen u některých neštěstí, ať to byly povodně nebo požáry a vždy jsem se snažil taktně soucítit s postiženými. Zároveň jsme jim nabízeli pomoc i jako obec.“

Na hledání příčiny by byl čas později

Vítkov jako obec s rozšířenou působností, je povinen podílet se na tvorbě Krizového plánu Moravskoslezského kraje. V praxi to znamená, že má zpracované takzvané Rozpracování krizového plánu Moravskoslezského kraje, což je krizový plán uzpůsobený podmínkám správního obvodu Vítkova. To jsou slova starosty tohoto města Pavla Smolky. Podle uvedeného zákona o krizovém řízení byl starostou Vítkova k 1. březnu roku 2003 zřízen Krizový štáb města Vítkova, jakožto pracovní orgán starosty k řešení mimořádných událostí a krizových situací.

Ke komunikaci s občany postiženými mimořádnou událostí nebo krizovou situací je ve městě určen mimo jiné varovný a informační systém, propojený přes operační středisko Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje na Jednotný systém vyrozumění a varování ČR. „Mimo tento rozsáhlý systém lze využít při lokálních mimořádných událostech městskou policii Vítkov a její technické prostředky, například ozvučený automobil, přenosný výkonový reproduktor a jiné,“ upřesnil starosta. Dalšími možnostmi je podle něj vyslání terénních pracovníků odboru sociálních služeb, nebo využití regionálních rozhlasových stanic a tisku.

„Povinnost informovat obyvatelstvo o vzniku a rozsahu mimořádné události, případně o možnostech záchranných a likvidačních prací, je jednou ze základních povinností starosty každé obce. Stejně jako varování, zajištění evakuace a nouzového ubytování občanům z postižených oblastí,“ podotkl Smolka se slovy, že kdyby taková situace nastala, samozřejmě by se na postižené místo dostavil. „Lidem bychom určitě řekli, co víme. Nejdříve bychom se jim snažili pomoci. Nahledání příčiny by byl jistě čas později, pokud samozřejmě stále netrvá a nezpůsobuje krizovou situaci,“ dodal na závěr.

Martina Němcová

28.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
20 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies