VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Katolická církev čeká na smlouvu s Vatikánem

Praha – Římskokatolická církev, ke které se hlásí přibližně třetina Čechů, čeká i 20 let po pádu komunistického režimu na definitivní úpravu svého vztahu ke státu.

13.2.2010 9
SDÍLEJ:

Kardinál Miloslav Vlk.Foto: Deník/Jan Jelínek

Před více než sedmi lety sice již byla smlouva s Vatikánem, která měla postavení katolíků definovat, podepsána, odmítli ji ale poslanci a výhrady k jejímu obsahu měl i prezident Václav Klaus. Pražský arcibiskup Miloslav Vlk ale na vyjednaném znění vždy trval.

Další osud smlouvy Vlk v polovině loňského roku spojil s dlouho chystaným i odkládaným majetkovým vyrovnáním, koncem září ale představitelé církve řekli, že s ohledem na ekonomickou krizi není vyrovnání prioritou. Tyto dvě otázky tak bude muset nejspíše řešit i nový český metropolita, jehož jméno papež Benedikt XVI. podle všeho oznámí v sobotu. Nový pražský arcibiskup, který vystřídá v úřadu po téměř 19 letech Vlka, se ale bude muset potýkat i s dalšími problémy.

Nerozhodnutá je vedle majetkového vyrovnání – které má vyřešit i současnou závislost církve na státním příspěvku – například otázka vlastnictví katedrály svatého Víta. Podle některých expertů ale právě nekončící spory o majetek poněkud snižují kredit církve v očích veřejnosti.

Její obraz však během Vlkova úřadování poškodily i další věci. Téměř deset let například trvalo, než se podařilo vyřešit situaci na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Škola pod vedením Václava Wolfa byla v 90. letech předmětem kritiky církevních i akademických kruhů. Výtky sklízela za nízkou úroveň, konzervativnost a uzavřenost, dokonce jí hrozilo odebrání akreditace. Situace se uklidnila až začátkem tohoto desetiletí poté, co se děkanem stal Ludwig Armbruster.

Nový církevní zákon

Velké úsilí věnovala katolická církev pod Vlkovým vedením také otázce nového církevního zákona. Norma, která byla přijata v roce 2001 přes veto prezidenta a jež například nově zavedla dvojí stupeň registrace náboženských společností, skončila až u Ústavního osudu. Církvím se totiž nelíbilo, že by musely své charitativní a další organizace registrovat u státu jako právní subjekty; ÚS nakonec tato ustanovení zrušil. Před čtyřmi lety sněmovna pozměněnou úpravu přijala znovu, tentokrát ale podání u Ústavního soudu již neuspělo.

Podobně jako ostatní velká křesťanská společenství v ČR se i katolická církev potýká s odlivem věřících. Zatímco v roce 1991 se k ní přihlásilo téměř 40 procent obyvatel, o deset let později podíl klesl o více než deset procentních bodů. Lidí, kteří pravidelně navštěvují bohoslužby, je pak ještě výrazně méně. Jednoduchá není ani situace s kněžími – na jednu stranu se úspěšně zavedli vojenští kaplani (nejen z katolické církve), zároveň se ale církev potýká s nedostatkem mladých farářů a v řadě farností tak vypomáhají kněží z Polska či Německa.

Charita a vzdělání

Přesto se ale katolická církev po listopadu 1989 výrazně prosadila na poli charity a také vzdělávání. Podle údajů České biskupské konference provozuje církev 39 mateřských a základních škol, které navštěvuje přes 5000 dětí, dále 33 škol středních s více než 8000 studenty. Další 2000 studentů navštěvuje vyšší odborné a vysoké školy, spadající pod katolickou církev. Církevní charita, která se výrazně prosadila například při povodních, pak pomáhá lidem nejen v ČR.

Církevní život v ČR, označované za nejateističtější zemi Evropy, výrazně ovlivnil i vznik dvou nových římskokatolických diecézí, a to v roce 1993 v Plzni a v roce 1996 v Ostravě. Během Vlkova úřadování, v květnu 1995, také přibyli na seznam katolických svatých dva světci spjatí s Čechami a Moravou. Zatímco blahořečení Zdislavy z Lemberka se všeobecně setkalo s kladným přijetím, stejný krok papeže Jana Pavla II. vzbudil rozruch v případě kněze Jana Sarkandera, kterého ostatní církve považují za reprezentanta násilné rekatolizace.

Autor: ČTK

13.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úsměvy a objímání jen pro fotografy. Mayová s Junckerem se ještě mnohokrát střetnou kvůli brexitu a bude to zřejmě tvrdé.
8

Brexit: Mayová odmítla striktní pravidla EU, pro Brity chce volný pohyb

Ilustrační foto.
8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

V Německu zatkli švýcarského špióna. Mohl sledovat daňové vyšetřovatele

Německá policie zadržela ve Frankfurtu nad Mohanem špiona. Státní zástupce uvedl, že občan Švýcarska je podezřelý z toho, že od „roku 2012 pracoval pro zpravodajskou službu cizí země".

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies