Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Katolická církev čeká na smlouvu s Vatikánem

Praha – Římskokatolická církev, ke které se hlásí přibližně třetina Čechů, čeká i 20 let po pádu komunistického režimu na definitivní úpravu svého vztahu ke státu.

13.2.2010 9
SDÍLEJ:

Kardinál Miloslav Vlk.Foto: Deník/Jan Jelínek

Před více než sedmi lety sice již byla smlouva s Vatikánem, která měla postavení katolíků definovat, podepsána, odmítli ji ale poslanci a výhrady k jejímu obsahu měl i prezident Václav Klaus. Pražský arcibiskup Miloslav Vlk ale na vyjednaném znění vždy trval.

Další osud smlouvy Vlk v polovině loňského roku spojil s dlouho chystaným i odkládaným majetkovým vyrovnáním, koncem září ale představitelé církve řekli, že s ohledem na ekonomickou krizi není vyrovnání prioritou. Tyto dvě otázky tak bude muset nejspíše řešit i nový český metropolita, jehož jméno papež Benedikt XVI. podle všeho oznámí v sobotu. Nový pražský arcibiskup, který vystřídá v úřadu po téměř 19 letech Vlka, se ale bude muset potýkat i s dalšími problémy.

Nerozhodnutá je vedle majetkového vyrovnání – které má vyřešit i současnou závislost církve na státním příspěvku – například otázka vlastnictví katedrály svatého Víta. Podle některých expertů ale právě nekončící spory o majetek poněkud snižují kredit církve v očích veřejnosti.

Její obraz však během Vlkova úřadování poškodily i další věci. Téměř deset let například trvalo, než se podařilo vyřešit situaci na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Škola pod vedením Václava Wolfa byla v 90. letech předmětem kritiky církevních i akademických kruhů. Výtky sklízela za nízkou úroveň, konzervativnost a uzavřenost, dokonce jí hrozilo odebrání akreditace. Situace se uklidnila až začátkem tohoto desetiletí poté, co se děkanem stal Ludwig Armbruster.

Nový církevní zákon

Velké úsilí věnovala katolická církev pod Vlkovým vedením také otázce nového církevního zákona. Norma, která byla přijata v roce 2001 přes veto prezidenta a jež například nově zavedla dvojí stupeň registrace náboženských společností, skončila až u Ústavního osudu. Církvím se totiž nelíbilo, že by musely své charitativní a další organizace registrovat u státu jako právní subjekty; ÚS nakonec tato ustanovení zrušil. Před čtyřmi lety sněmovna pozměněnou úpravu přijala znovu, tentokrát ale podání u Ústavního soudu již neuspělo.

Podobně jako ostatní velká křesťanská společenství v ČR se i katolická církev potýká s odlivem věřících. Zatímco v roce 1991 se k ní přihlásilo téměř 40 procent obyvatel, o deset let později podíl klesl o více než deset procentních bodů. Lidí, kteří pravidelně navštěvují bohoslužby, je pak ještě výrazně méně. Jednoduchá není ani situace s kněžími – na jednu stranu se úspěšně zavedli vojenští kaplani (nejen z katolické církve), zároveň se ale církev potýká s nedostatkem mladých farářů a v řadě farností tak vypomáhají kněží z Polska či Německa.

Charita a vzdělání

Přesto se ale katolická církev po listopadu 1989 výrazně prosadila na poli charity a také vzdělávání. Podle údajů České biskupské konference provozuje církev 39 mateřských a základních škol, které navštěvuje přes 5000 dětí, dále 33 škol středních s více než 8000 studenty. Další 2000 studentů navštěvuje vyšší odborné a vysoké školy, spadající pod katolickou církev. Církevní charita, která se výrazně prosadila například při povodních, pak pomáhá lidem nejen v ČR.

Církevní život v ČR, označované za nejateističtější zemi Evropy, výrazně ovlivnil i vznik dvou nových římskokatolických diecézí, a to v roce 1993 v Plzni a v roce 1996 v Ostravě. Během Vlkova úřadování, v květnu 1995, také přibyli na seznam katolických svatých dva světci spjatí s Čechami a Moravou. Zatímco blahořečení Zdislavy z Lemberka se všeobecně setkalo s kladným přijetím, stejný krok papeže Jana Pavla II. vzbudil rozruch v případě kněze Jana Sarkandera, kterého ostatní církve považují za reprezentanta násilné rekatolizace.

Autor: ČTK

13.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Aleš Juchelka dnes.
5 9

Aleš Juchelka o Kalouskovi a Babišovi: Jsou si podobní, mají buldočí povahy

Nabíjení elektromobilů Tesla. Ilustrační foto.
12

Norsku začínají vadit velké elektromobily, země zavádí daň za Teslu

AKTUALIZOVÁNO

Jiří Hynek získal potřebnou podporu poslanců, kandiduje na prezidenta

/ANKETA/ Jiří Hynek podal u ministerstva vnitra kandidaturu na prezidenta republiky. Podpořilo ho 22 poslanců z pěti politických stran, řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Nejvíce poslanců je podle něj ze sněmovního branného výboru. Hynek na Hrad kandiduje s podporou Realistů. Stal se prvním prezidentským kandidátem, který oznámil, že kandidaturu u ministerstva vnitra podal.

DOTYK.CZ

Kulka ze samopalu zasáhla koleno, se sportem byl nadobro konec

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. Dnešní příběh věnujeme Petře Erbanové, která doufala, že Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“ přinese svobodu. Přišli ale sovětští okupanti a ti jí „darovali“ kulku do nohy.

Novinářské eso zabila bomba v autě. Galiziová šetřila kauzu Panama Papers

/VIDEO/ Malta je v šoku. Ostrov známý svým poklidnou, až rodinnou atmosférou, se vzpamatovává z vraždy investigativní novinářky Daphne Caruana Galiziové. K neštěstí došlo v úterý večer, krátce poté co oběť nastartovala svůj vůz. Galiziová, tvrdá kritička maltského premiéra Josepha Muscata si před nedávnem stěžovala na výhrůžky smrtí. 

Herečka Gabriela Mikulková: Baví mě udržet "poker face"

/ROZHOVOR/ Dělat rozhovor s herečkou Gabrielou Mikulkovou je potěšení. Nevykrucuje se, netaktizuje, odpovídá upřímně na každou otázku a nebojí se mluvit i o věcech velmi osobních.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení