VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Katolická církev čeká na smlouvu s Vatikánem

Praha – Římskokatolická církev, ke které se hlásí přibližně třetina Čechů, čeká i 20 let po pádu komunistického režimu na definitivní úpravu svého vztahu ke státu.

13.2.2010 9
SDÍLEJ:

Kardinál Miloslav Vlk.Foto: Deník/Jan Jelínek

Před více než sedmi lety sice již byla smlouva s Vatikánem, která měla postavení katolíků definovat, podepsána, odmítli ji ale poslanci a výhrady k jejímu obsahu měl i prezident Václav Klaus. Pražský arcibiskup Miloslav Vlk ale na vyjednaném znění vždy trval.

Další osud smlouvy Vlk v polovině loňského roku spojil s dlouho chystaným i odkládaným majetkovým vyrovnáním, koncem září ale představitelé církve řekli, že s ohledem na ekonomickou krizi není vyrovnání prioritou. Tyto dvě otázky tak bude muset nejspíše řešit i nový český metropolita, jehož jméno papež Benedikt XVI. podle všeho oznámí v sobotu. Nový pražský arcibiskup, který vystřídá v úřadu po téměř 19 letech Vlka, se ale bude muset potýkat i s dalšími problémy.

Nerozhodnutá je vedle majetkového vyrovnání – které má vyřešit i současnou závislost církve na státním příspěvku – například otázka vlastnictví katedrály svatého Víta. Podle některých expertů ale právě nekončící spory o majetek poněkud snižují kredit církve v očích veřejnosti.

Její obraz však během Vlkova úřadování poškodily i další věci. Téměř deset let například trvalo, než se podařilo vyřešit situaci na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Škola pod vedením Václava Wolfa byla v 90. letech předmětem kritiky církevních i akademických kruhů. Výtky sklízela za nízkou úroveň, konzervativnost a uzavřenost, dokonce jí hrozilo odebrání akreditace. Situace se uklidnila až začátkem tohoto desetiletí poté, co se děkanem stal Ludwig Armbruster.

Nový církevní zákon

Velké úsilí věnovala katolická církev pod Vlkovým vedením také otázce nového církevního zákona. Norma, která byla přijata v roce 2001 přes veto prezidenta a jež například nově zavedla dvojí stupeň registrace náboženských společností, skončila až u Ústavního osudu. Církvím se totiž nelíbilo, že by musely své charitativní a další organizace registrovat u státu jako právní subjekty; ÚS nakonec tato ustanovení zrušil. Před čtyřmi lety sněmovna pozměněnou úpravu přijala znovu, tentokrát ale podání u Ústavního soudu již neuspělo.

Podobně jako ostatní velká křesťanská společenství v ČR se i katolická církev potýká s odlivem věřících. Zatímco v roce 1991 se k ní přihlásilo téměř 40 procent obyvatel, o deset let později podíl klesl o více než deset procentních bodů. Lidí, kteří pravidelně navštěvují bohoslužby, je pak ještě výrazně méně. Jednoduchá není ani situace s kněžími – na jednu stranu se úspěšně zavedli vojenští kaplani (nejen z katolické církve), zároveň se ale církev potýká s nedostatkem mladých farářů a v řadě farností tak vypomáhají kněží z Polska či Německa.

Charita a vzdělání

Přesto se ale katolická církev po listopadu 1989 výrazně prosadila na poli charity a také vzdělávání. Podle údajů České biskupské konference provozuje církev 39 mateřských a základních škol, které navštěvuje přes 5000 dětí, dále 33 škol středních s více než 8000 studenty. Další 2000 studentů navštěvuje vyšší odborné a vysoké školy, spadající pod katolickou církev. Církevní charita, která se výrazně prosadila například při povodních, pak pomáhá lidem nejen v ČR.

Církevní život v ČR, označované za nejateističtější zemi Evropy, výrazně ovlivnil i vznik dvou nových římskokatolických diecézí, a to v roce 1993 v Plzni a v roce 1996 v Ostravě. Během Vlkova úřadování, v květnu 1995, také přibyli na seznam katolických svatých dva světci spjatí s Čechami a Moravou. Zatímco blahořečení Zdislavy z Lemberka se všeobecně setkalo s kladným přijetím, stejný krok papeže Jana Pavla II. vzbudil rozruch v případě kněze Jana Sarkandera, kterého ostatní církve považují za reprezentanta násilné rekatolizace.

Autor: ČTK

13.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bydlení. Ilustrační foto.
3

Byty pro chudé v Brně: Projekt je překvapivě úspěšný, hodnotí opozice

Ilustrační foto.
29

Provozovatel kiosku u Pekla skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Poslední rozhovor Věry Špinarové pro Deník: Stále miluji živá vystoupení

/ROZHOVOR/ Připomeňte si spolu s námi Věru Špinarovou v posledním velkém rozhovoru, který poskytla Deníku loni v prosinci - tři dny před svými půlkulatými narozeninami. Rozjímala tehdy například nad vánoční svátky, které měla moc ráda. Jen se jí nelíbil ten shon a nakupování…

DOTYK.CZ

Zbloudilé kulky v Riu: Násilí v brazilských ulicích má čím dál více obětí

Jedné letní noci šla brazilská rodina do restaurace v Iraja, v severní části Ria de Janeira. Pár nechal svoji dvouletou dceru Sofii hrát si na venkovním hřišti. Prostor byl chráněn od ulice bránou, takže se zdál ve městě s šokující mírou kriminality ještě relativně bezpečný. Bezpečí je v Riu stále jedním z hlavních témat. Iraja, kde bydlí hlavně příslušníci střední třídy, je obklopena nejvíce násilnými oblastmi a zločinci jsou tam poměrně aktivní.

Sexuální asistentky poskytly postiženým zatím 250 asistencí

Pětice sexuálních asistentek, jejichž služby využívají lidé s postižením či senioři, poskytla za téměř rok a půl svého působení na 250 asistencí. Na speciálně vyškolené pracovnice se obracejí nejen přímo klienti, ale také jejich příbuzní i zařízení pro handicapované. Společnost počítá do budoucna s vyškolením dalších asistentek, ale také asistentů.

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstaloval na jeho počítač v Lánech, na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neobrátil. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že daný počítač zřejmě nespadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Povinnost obrátit se na úřad tak Hrad neměl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies