Kolik je v Česku takových volných prostor, nyní ozřejmila studie Katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle ní je v současné době v celé republice přes 650 tisíc neobývaných bytů, což představuje téměř 14 procent ze všech. „Okolo sociálního bydlení se operuje pouze s tím, že je u nás velké množství bytů. Cílem studie tedy bylo podívat se hlouběji, které byty jsou trvale neobydlené," vysvětlil autor materiálu Roman Matoušek. Podle něho by potenciálně 
k sociálnímu bydlení mohlo sloužit až 140 tisíc z nich.

Výsledky mohou leckoho překvapit, nicméně ne všechny tyto byty by bylo možné pro sociální bydlení použít. Velká část z nich je totiž využívána třeba k rekreaci. „Studie ale zjistila, že 30 tisíc trvale neobývaných bytů je ve vlastnictví obcí nebo státu. To je potenciál, který by mohl být pro sociální bydlení využit," upřesnil Matoušek.

Odhaduje se, že v současné době v různých podmínkách na ubytovnách přežívá 20 tisíc lidí. Zhruba sto tisíc lidí žije v takové situaci, že jim z různých důvodů hrozí ztráta střechy nad hlavou. Z tohoto pohledu není neobývaných bytů málo. „Samozřejmě záleží na tom, jak je chtějí jejich majitelé využít," doplnil Matoušek.

Očekávaný zákon

Zanedlouho by se sociálním bydlením měla zabývat i vláda, která bude posuzovat materiál, který připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Na jejím základě by pak měl být vypracován dlouho očekávaný zákon o sociálním bydlení, o němž se předpokládá, že by měl platit od ledna 2017. „To ale neznamená, že se od té chvíle lidé začnou do sociálních bytů stěhovat. Zákon jenom vytvoří podmínky," vysvětlil Václav Zeman z Agentury pro sociální začleňování při úřadu vlády, která na studii spolupracovala.

Důležité je, že značná část volných bytů je ve vlastnictví státu nebo jednotlivých obcí, přičemž nejvíce jich je v Praze, Moravskoslezském a Ústeckém kraji, což je podle autorů studie důsledek rozsáhlé bytové výstavby před rokem 1989. Řada takových bytů se také nachází v sociálně vyloučených lokalitách.

Mluvčí Svazu měst a obcí ČR Štěpánka Filipová ale upozornila, že města a obce musejí mít určitý počet bytů vyčleněný pro krizové situace, jako jsou například povodně nebo rozsáhlé požáry. Navíc sociální bydlení není v současné době definováno. „Ani nevládne shoda na návrh definice sociálního bydlení," tvrdí mluvčí.

Startovací bydlení

Přesto některá města na zákon o sociálním bydlení nečekají. Například Pardubice chtějí podle ČTK do podzimu zpracovat dvě koncepce startovacího a dostupného bydlení. Město má v současné době na různých místech 233 nevyužitelných bytů, které jsou většinou v nevyhovujícím stavu. Zatímco startovací byty by byly určeny pro mladé lidi 
a rodiny do 30 let, byty pro dostupné bydlení budou podle náměstka primátora Jakuba Rychteckého určeny pro ty, kteří svůj byt nemají nebo jim hrozí ztráta střechy nad hlavou. Dosáhnout by na něj mohli i ti, kteří žijí v nevyhovujících podmínkách, jsou bez domova nebo jsou omezeni zdravotním postižením.

Do poskytování sociálních bytů se ve větší míře chystá zapojit i katolická církev. Ta už loni na podzim uvedla, že do sociálního bydlení chce v budoucnu investovat desítky až stovky milionů korun ročně. „Výše příspěvku bude ovšem záviset především na stanovených legislativních podmínkách a strategii jednotlivých diecézí," řekl tehdy generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Sociální nebo startovací byty Charita ČR už otevřela například v Ostravě nebo 
v Praze. „Smyslem sociálního bydlení je nabídnout finančně dostupné byty, kde mohou lidé opět nastartovat svůj život, do kterého jim zasáhla ztráta zaměstnání, exekuce či pobyt ve vězení," uvedl nedávno ředitel charity Lukáš Curylo. Zároveň však doplnil, že sociální bydlení není pro každého. „Je určeno pro lidi, kteří se dostali do svízelné životní situace a mají snahu ji řešit," upřesnil.

Ignorace ubytoven

Sociální bydlení se v příštích měsících může stát ještě aktuálnějším kvůli změnám pravidel ve vyplácení dávek v hmotné nouzi. Ty by totiž mohly zasáhnout zejména lidi žijící na ubytovnách. Jejich provozovatelé musejí do konce letošního března vypracovat nebo doplnit provozní řády, které pak musejí předložit krajským hygienickým stanicím.

Zdá se přitom, že se do předložení těchto dokumentů příliš nehrnou. Dosud to podle Kateřiny Sadílkové, která je pověřená řízením Úřadu práce ČR, udělalo jen nepatrné procento z nich. „Provozovatelé, kteří tuto povinnost nesplní, vědomě ohrozí příjemce dávek 
v hmotné nouzi. Úřad práce ČR totiž bude od května 2015 v rámci žádosti o dávky přihlížet k tomu, zda jejich ubytovací zařízení splňuje či nesplňuje takzvané hygienické standardy dlouhodobých ubytovacích zařízení," varovala včera Sadílková.

Loni stát na dávkách na bydlení vyplatil dvanáct miliard korun, což bylo o téměř pět miliard více než v roce 2012. Podle úřadu práce za tímto nárůstem stál zvyšující se počet nezaměstnaných a zhoršování situace rodin. Podle neziskových organizací za to ale může i takzvaný byznys s chudobou, protože peníze z dávek často končí v kapsách provozovatelů předražených a nevyhovujících ubytoven.

Volné byty.