Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kde vzít na penze? Politici opět hledají miliardy

Praha /INFOGRAFIKA/ - Znovu a lépe. Tak by mohlo znít motto nové penzijní komise, která po ustavení vlády Bohuslava Sobotky už zítra poprvé zasedne nad nejpalčivějším problémem poslední doby. Deset let poté, co v Česku začala pracovat takzvaná Bezděkova důchodová komise a proběhla i penzijní reforma, začnou politici a experti znovu počítat, jak zajistit fungování penzí desítky let dopředu.

12.5.2014 74
SDÍLEJ:

Předseda vlády Bohuslav Sobotka (vpravo) a ministr financí Andrej Babiš.Foto: ČTK/Vondrouš Roman

Kvůli stárnutí populace je stávající systém bez úprav neudržitelný. Předloni jsme si na penze museli vypůjčit skoro 49,4 miliardy korun, škrt Nečasovy vlády loni výdaje na penze udržel jen o 300 milionů vyšší. Ambicí současné vlády je však vrátit klasickou valorizaci penzí, což bude stát až sedm miliard korun.

Nová komise měla řešit šest základních úkolů. „Mojí ambicí je vnést do penzí selský rozum, aby fungovaly také na základě rodinné pospolitosti," říká člen komise ekonom Patrik Nacher. Naráží tím na oživení dřívějšího nápadu, aby lidé mohli z odvodů přispět vlastním rodičům v penzi.

Jen to ale stačit nebude. Podle Nachera je nutné zajistit zásluhovost penzí, kterou koneckonců svým rozsudkem nařídil i Ústavní soud. Pokud jde o komerční nabídku, podle Nachera je vhodnější podporovat osvědčené produkty z III. pilíře než vymýšlet nové systémy, jakým byl II. pilíř vzniklý za Nečasovy vlády. Právě II. pilíř by měl 
i na základě jednání nové komise v roce 2016 skončit. Tak lehké to ale nebude. „Zatím jsme nedostali žádný konkrétní návrh na řešení situace ohledně druhého pilíře.

Pokud by se vláda chystala II. pilíř skutečně rušit, určitě bychom v komisi chtěli otevřít téma kompenzace nákladů," řekl Deníku prezident Asociace penzijních společností ČR Vladimír Bezděk. „Penzijní společnosti investovaly do zavedení druhého pilíře několik stovek milionů korun, není možné, aby každých pár let s takovými náklady měnily nabídku spoření na stáří, otázka kompenzace nás proto v případě zrušení II. pilíře bude zajímat," uzavírá Bezděk.

Důchody

Profesor Martin Potůček, expert ČSSD a nový šéf vládní penzijní komise: První věc: musíme se zaměřit na vyšší odvody OSVČ

Musíme dát lidem jistotu, že dožijí-li se obvyklého průměrného věku, dostanou šanci si důchod trochu užít, říká 
Martin Potůček, profesor veřejné a sociální politiky z Fakulty sociálních věd UK a šéf nové vládní penzijní komise.

Profesor Univerzity Karlovy Martin Potůček

Rozsudek Ústavního soudu „odsoudil" už Nečasovu vládu 
k provedení takzvané malé penzijní reformy – vláda musela zvýšit zásluhovost penzí. Jak by podle vás měla vypadat ideální míra zásluhovosti?
Zásluhovost by se neměla odvíjet pouze od výše příspěvků na sociální pojištění, ale třeba i od toho, zda a kolik dětí, které budou v budoucnu do prvního pilíře přispívat, daná osoba vychovala. Dále je důležité, jak „štědří" dokážou být politici k prvnímu (veřejnému) pilíři. Tam, kde neškudlí, může být zásluhovost větší, tam, kde šetří, kde se dá, se zásluhovosti moc nedaří.

Stávající penzijní reforma mimo jiné přinesla možnost neomezeného posouvání věku odchodu do penze. Chcete to změnit? Kde by podle vás mohl být absolutní strop – například pro dnešní třicátníky?
Dnešní třicátníci by si na odchod do důchodu podle platného zákona museli počkat až do svých více než 68 let a dnešní dvacátníci až do sedmdesátky. To není rozumné. Měli bychom dát lidem jistotu, že dožijí-li se obvyklého průměrného věku, dostanou možnost si důchodu alespoň trochu užít.

Lze vůbec provozovat průběžný systém penzí, aniž by se do budoucna zvyšovaly také odvody na sociální pojištění pro zaměstnance?
Problematika financování prvního pilíře je složitější. 
Na pořadu dne budou hlavně vyšší odvody osob samostatně výdělečně činných, které 
v posledním desetiletí radikálně poklesly – a dnes už jsou s odvody zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů nesouměřitelné. Není bez zajímavosti, že v sousedním Německu do budoucna počítají sice s pomalým, ale stálým růstem odvodů všech pojištěnců.

Měl by penzijní systém zohledňovat počet vychovaných dětí?
Současný penzijní systém znevýhodňuje partnery, kteří mají ve společné domácnosti nižší pracovní příjem (což jsou většinou ženy), a rodiče pečující o nezaopatřené děti. Náprava těchto znevýhodnění bude jistě jedním z důležitých témat práce naší komise.

Češi spoří ve III. pilíři penzí, ale naspořené částky jsou poměrně nízké. Jak je motivovat 
k tomu, aby spořili více? Dnes je nejvyšší příspěvek státu 230 Kč. Zvýšíte ho?
Nejde jen o vyšší motivaci 
k úsporám, ale i o to, aby je lidé užívali skutečně až jako přilepšení k důchodu z prvního pilíře – a ne jako způsob krátkodobého spoření s výhodným úrokem. Těch změn bude více a budoucí podoba státní podpory účastníků 
III. pilíře bude jedním z dalších důležitých témat práce naší komise.

Součástí komise je také utlumení II. pilíře – neobáváte se, že penzijní fondy budou žádat kompenzace za zmařenou investici?
Druhý pilíř považuji za mrtvě narozené dítě – 
a nejsem s tímto názorem zdaleka osamocen. Je důsledkem zbrklé politiky bývalé vládní koalice, která navíc své nedomyšlené představy prosadila přes odpor opozice i významné části odborné veřejnosti silou.
Věřím, že nalezneme vhodný způsob, jak druhý pilíř bez větších konfliktů do konce příštího roku ukončit. 
I proto byli představitelé Asociace penzijních společností ČR a České asociace pojistitelů pozváni, aby se na práci komise spolupodíleli.

Budete se vy sám inspirovat v zahraničí?
V sociálním zabezpečení je studium zahraničních zkušeností klíčové.
Už proto, že neuvážené experimenty (jako byl ten náš 
s II. pilířem) mohou nakonec vést na scestí. Každý národní systém je ale originál, který vychází z historických a kulturních tradic a očekávání obyvatel.
Takže i ten náš systém musíme vyvíjet s vědomím dobrých i špatných zkušeností ze zahraničí, nicméně tak, aby co nejlépe odpovídal právě a jen našim potřebám a podmínkám.

Autor: Jan Klička

12.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 74
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Americký torpédoborec byl schopen plout po srážce vlastní silou.

Americký torpédoborec se srazil s ropným tankerem. Deset námořníků se pohřešuje

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Kam s ní, respektive kam s nimi? Na vypůjčenou otázku od klasika se hledá odpověď těžko. Zvláště když jde o docela choulostivou záležitost „ženskosti“. Na nedávném atletickém šampionátu se opět probírala Jihoafričanka Caster Semenyaová, ale i další atletky, které mají k zažitému ideálu něžného pohlaví daleko.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení