VYBERTE SI REGION

Kdo nás nejvíc zaujal v roce 2015

Praha – Do přehledu osobností, které zanechaly stopu v historii končícího roku, se pochopitelně nedostanou všichni. Chybí třeba řada vynikajících vědců, kteří jsou hvězdami ve svých laboratořích a šíří dobré jméno České republiky v zahraničí, ale do všeobecného povědomí se kvůli výlučnosti svých oborů nezapsali.

31.12.2015 32
SDÍLEJ:

Miloš ZemanFoto: Deník/Martin Divíšek

Nabízíme vám výběr lidí, jež nešlo přehlédnout, neboť uměli zaujmout, prosadit se, vyvolat emoce, ať už kladné či záporné. Bez nich by byl život nudný, šedivý a nevzrušivý. Takže díky jim i za to, že svými názory a činy vybízejí k diskusi a napomáhají tříbení myšlenek.

Prezidentův rok

Nevlastní žádné médium a novináře nemá rád. Přesto bravurně ovládl veřejný prostor a dokázal to, nač by si před rokem málokdo vsadil pěťák - sjednotit většinu národa. MILOŠ ZEMAN se během dvanácti měsíců stal mluvčím lidí, kteří mají strach z teroristů, radikálního islámu, uprchlíků a vystřídání minisukní burkami. Hlava státu by v této poloze nebyla tak úspěšná, kdyby nešlo o její autentický a dlouhodobý postoj. Po útocích na redakci Charlie Hebdo, na ruské civilní letadlo nad Sinají a teroristických aktech v Tunisu, Mali či Paříži Zemanova jestřábí rétorika našla miliony rezonujících posluchačů ve všech věkových i společenských vrstvách. Byl zapomenut trapný spor o Peroutkův článek, neudělené hradní prověrky, účast na čínské vojenské přehlídce v sousedství diktátorů, ba dokonce albertovský přešlap v podobě sdílení pódia s xenofobním šéfem Bloku proti islámu. Miloš Zeman se profiloval jako silný lídr, hlas národa, který ví to, co jiní ještě ani netuší, nebo vědět nechtějí. Český prezident svá razantní a diplomaticky často nepřijatelná slova adresuje domácímu publiku a příštím voličům. Západ ho vnímá jako extravagantního pána s hůlkou, který nemá významnější politický vliv a jehož vítají hlavně v Kremlu a Pekingu. Jenže to prezidenta, jenž se opírá o 2,4 milionu hlasů v přímé volbě, netrápí. Na domácí scéně získal cenného spojence v osobě šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, takže oba se mohou těšit na velkolepé vítězství ve sněmovních a poté prezidentských volbách. Avšak štěstěna a přízeň lidu jsou vrtkavé proměnné, takže všechno může skončit úplně jinak.

Zamilovaný mluvčí

Zemanova éra zrodila zajímavý fenomén – mluvčího, kterého zná každý. JIŘÍ OVČÁČEK je pro prezidenta tím, čím byl Pátek pro Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.Robinsona, absolutně věrný, vždy po ruce a připravený odrážet nepřátelské hordy. Stále u počítače, na mailu, facebooku či Twitteru, nepřetržitě v pohotovosti a na startovní čáře. Nic z toho ale nedělá z prezidentova mluvčího mimořádný úkaz. Do této kolonky ho zařadilo odhodlání bránit i totální hlouposti, hledat do úmoru nenapsané články, zaměňovat fakta, hájit neobhajitelné. Tak se většinou chovají zamilovaní muži a mám-li popsat proměnu Jiřího Ovčáčka z novináře v oddaného mluvčího, pak myslím, že jde o lásku. A jak známo, tento stav zaslepuje i úplně normální lidi. Naštěstí to po nějakém čase většinou přejde.
Jiří, vydrž!

Primátorka v obklíčení debilů

ADRIANA KRNÁČOVÁ má fakt smůlu. Jako šéfka české pobočky Transparency International byla velmi populární a obdivovaná dáma. Když se objevila na plakátech s prázdným heslem „Prostě to zařídíme", mnozí pozvedli obočí. Jakmile ale začalo být jasné, že na pražském magistrátu nezvládne ani vlastní sekretářku (o e-mailové poště nemluvě), historka o statečné primátorce se začala měnit ve frašku. Debilové z tunelu Blanka jen předznamenali konec fešné Slovenky v čele Prahy.

Muž s lebkou a sonety

Martin HilskýObdivovatelé libozvučné a intelekt provokující češtiny, kteří mají navíc rádi Williama Shakespeara, měli letos důvod k oslavě. Cenu Vlády ČR Česká hlava totiž získal profesor MARTIN HILSKÝ, který přeložil do českého jazyka kompletní dílo velikána alžbětinské doby. Díky tomu se tento jazykový mág stal hostem mnoha televizních a rozhlasových pořadů. Jeho skvostná čeština tak proudila i do domácností, jež Shakespearovy svazky běžně nezdobí. A to je moc dobře, neboť profesor Hilský je moudrý muž, který přemýšlí o významu slov i spodních vrstvách sdělovaných poselství. Budete-li mít v příštím roce nějaký den volna, sáhněte po Sonetech nebo kterékoliv Shakespearově divadelní hře v Hilského překladu. Věřte, nebudete litovat, neboť ačkoli jsou to jen slova, slova, slova, mohou vám odkrýt dosud netušené. Stačí se začíst a porozumět.

Aktivistka do posledního dechu

Když je někomu 27 let a těžce onemocní, nelze mu vyčítat temné myšlenky nebo ztrátu energie a vůle bojovat o každý nový den. LUCIE BITTALOVÁ udělala pravý opak. Desetiměsíční zápas s rakovinou děložního čípku využila k burcování. Jako celoživotní aktivistka snad ani nic jiného udělat nemohla. V minulých letech byla natolik zaujatá věcmi veřejnými, že na sebe zapomněla a nešla na pravidelnou preventivní kontrolu ke gynekologovi. To ji stálo život. Ale než zemřela, stačila s pomocí přátel rozjet kampaň Měsíc raka a další aktivity, jimiž chtěla všem dívkám a ženám sdělit, že i zlá nemoc se dá porazit, když se odhalí včas. Lucie Bittalová zemřela 20. listopadu 2015.

Entomolog v akci

Docent MARTIN KONVIČKA je odborník přes brouky. Zároveň je šéfem Bloku proti islámu, autorem výroků o mletí muslimů do masokostní moučky a jejich posílání do koncentračních táborů, za něž je trestně stíhán. Proslavil se tím, že stál na pódiu vedle prezidenta Miloše Zemana, který 17. listopadu 2015 promlouval na Albertově ke svým příznivcům (včetně těch Konvičkových). Aby paradoxů nebylo málo, Martin Konvička působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, kterou dříve vedl Libor Grubhoffer, který je v Zemanově nemilosti a coby rektor není zván na Pražský hrad. Konvička je synem českého otce a řecké matky, která uprchla ze své rodné země. Jako biolog je odpůrcem zásahů v Národním parku Šumava, takže při jiné demonstraci by v roli zaníceného ekologa mohl klidně stát proti Miloši Zemanovi. Kvůli okrajovému Konvičkovi se opětovně rozhádali prezident a premiér Bohuslav Sobotka. Podle šéfa ČSSD je nepřijatelné, aby hlava českého státu stála vedle xenofobního politika. Prezident ho za to nazval „drzým chlapcem". Mluvčí Ovčáček doplnil, že Sobotka přestal být hlasem národa a stal se „hlasem médií". Tak už zbývá jediná otázka: Chodí docent Konvička do nějaké kavárny? Pokud ano, měl by s tím nešvarem okamžitě přestat.

V rytmu humoru

Výbornou zprávou o stavu humoru v českých hlavách je letošní ročník taneční soutěže Star Dance. Do finále postoupili dva lidé, jež kromě herectví živí vtip, situační komika a chytré pero, totiž MARIE DOLEŽALOVÁ a LUKÁŠ PAVLÁSEK. Zatímco držitelka Křišťálové lupy a ceny Magnesia Litera Doležalová prokázala, že umí nejen čtivě blogovat, ale též skvěle tančit, básník, spisovatel a standupový herec Lukáš Pavlásek bodoval hlavně tím, že mu je rytmus zcela cizí a na parketu by ho v eleganci předčili i Berouskovi medvědi. Co ale nevytočil v kole, to nahradil přesně cílenými glosami („Jsem Che Guevara tanečního parketu" a jiné), na něž se těšili všichni, kdo mu umíněně posílali hlasy. Lukáš Pavlásek se stal blonďatým fantomem sobotních večerů v tom nejlepším slova smyslu. Česká televize měla šťastnou ruku, a pokud se někdo ptá, jak je možné, že došel v taneční soutěži těsně pod vrchol, odpověď je nasnadě. Většina z nás není krásná s puntičkářsky dokonalá jako dvojice Leoš Mareš – Katarína Štumpfová. Daleko víc je mezi námi těch, kdo mají blízko k nemotorovi Pavláskovi.

Jack Sparrow útočí

Jste z města či obce, kde v zastupitelstvu či dokonce radě sedí pohledný mladík s ohonem, bradkou a dredy? Pak jde s největší pravděpodobností o vyslance Pirátů, kteří si získávají stále víc příznivců. V Praze jejich klub sice vede vymydlený a obrýlený JAKUB MICHÁLEK, ale jinak všechny charakteristiky sedí. Říká, co si myslí, o politických protivnících mluví bez servítků a ve svých rozhodnutích se řídí názorem všech členů. Potíž je, že jejich nároky jsou poněkud nemilosrdné, takže po rozpadu koalice by sice do vedení Prahy zasedli, ale nikoliv po boku politiků z ČSSD, ODS a KSČM. V povolební aritmetice to znamená, že právě čtyři Piráti mohou rozhodnout o podobě budoucí rady. Karel Schwarzenberg se možná nestačí divit, kdo že to jeho TOP 09 pomůže do primátorského křesla. I když něco mi říká, že Jacka Sparrowa má v oblibě spíš on než jeho nástupce Miroslav Kalousek.

Car opět v křesle

O loňské anexi Krymského poloostrova se pomalu přestává mluvit a také boje na východní Ukrajině se postupně změnily v zamrzlý Ruský prezident Vladimir Putin.konflikt v podobě vratkého příměří. Před ruským prezidentem VLADIMIREM PUTINEM ale letos vyvstaly nové problémy. Koncem září se ruská armáda zapojila do bojů v Sýrii na straně režimu prezidenta Bašára Asada a následky už země tvrdě pocítila. Říjnové zřícení dopravního letadla plného ruských turistů nad Egyptem bylo podle všeho pomstou islámských teroristů. Listopadové sestřelení ruské stíhačky u syrských hranic tureckou armádou navíc způsobilo, že se Putin rozhádal s Ankarou a přišel tak o důležitého spojence. Mezinárodní scéna nicméně připouští, že bez Ruska se konflikt v Sýrii ani zdolání Islámského státu nezvládne. Historik a prorektor Univerzity Karlovy Martin Kovář tvrdí: „Před rokem a půl byli všichni vyděšeni z toho, jak Rusko postupuje na Krymu, na Ukrajině. Jedním z velkých vítězů uplynulého roku je Vladimir Putin, protože všichni to akceptovali, všichni si na to zvykli." Ruský prezident však bude muset i v příštím roce řešit ekonomickou situaci země, kterou zhoršují pokračující západní sankce i propad cen ropy a zemního plynu.

Žena z titulních stran

Angela Merkelová.Německá kancléřka letos rozhodujícím způsobem ovlivnila dvě nejvážnější evropské krize. V prvním případě neústupným trváním na dodržování pravidel donutila v červenci Řecko přistoupit na tvrdé reformy a smetla ze stolu i návrhy na oddlužení této země. Koncem srpna naopak sama evropská pravidla ohnula, když otevřela Německo všem syrským uprchlíkům, aniž by se museli registrovat v první zemi EU, kam dorazí. Už v listopadu se Německo kvůli množství uprchlíků vrátilo k původní praxi. ANGELA MERKELOVÁ ale stále patří k největším zastáncům povinných uprchlických kvót a aktuálně jedná s Tureckem o dalším přemístění běženců z této země na dobrovolné bázi. „Tato žena vychovaná za železnou oponou svým pohledem na uprchlíky, které vnímá spíše jako oběti hodné záchrany než vetřelce k vyhnání, vsadila na svobodu," napsal časopis Time, který političce udělil titul Osobnost roku. Až čas ukáže, zda se naplní kancléřčino letošní heslo: „Zvládneme to."

Charismatik v rozhalence

Lídr řecké radikálně levicové strany SYRIZA vyhrál lednové volby se slibem, že ukončí éru škrtů vyžadovaných mezinárodními věřiteli. V Alexis Tsiprasčervenci coby premiér předložil Řekům referendum, v němž odmítli podmínky pomoci předložené EU, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou. Pod hrozbou možného vyloučení z eurozóny ale ALEXIS TSIPRAS o pár dní později přistoupil na ještě přísnější podmínky a jeho vláda podala demisi. Část radikálnějších poslanců po tomto obratu jeho stranu opustilo, o přízeň většiny voličů ale Tsipras nepřišel. Další volby v září opět vyhrál a po roce plném turbulencí se pozice nejmladšího řeckého premiéra zdá být silnější než kdy dřív.

Přírodní úkaz č. 68

Drtivá většina jeho hokejových vrstevníků už dávno pověsila brusle na hřebík a místo tréninkové dřiny se potuluje po golfových hřištích nebo si užívá poklidný rodinný život. JAROMÍR JÁGR ale ne. I ve svých bezmála 44 letech brázdí zámořská kluziště a sklízí obdiv fanoušků. Je v tom cosi uklidňujícího – v dnešní zmatené době nejistot je příjemné vědět, že některé věci se prostě nemění. „Voda je mokrá, nebe je modrý a Jágr pořád hraje v NHL," mohla by znít parafráze slavné hlášky z filmu Poslední skaut. Číslo 68 se v uplynulém roce dočkalo bezmála zbožštění – fanatická „jágrománie", která se rozpoutala během květnového mistrovství světa v Praze, připomínala svou skoro až náboženskou extatičností ranou fázi husitství. Z někdejší náladové hokejové hvězdy, která dokázala rozfofrovat za jedinou noc v kasinu miliony korun, se postupem let stala jedna z mála osobností, kterou Češi bez okolků uznávají. Kdyby se Jágr jednoho dne přece jen odhodlal skoncovat s hokejem, cestičku na Hrad má umetenou…

Básnířka mimo šuplíky

Na domácí literární scéně způsobila příjemné pozdvižení. Jmenuje se MARIE ILJAŠENKO a její básnická sbírka Osip míří na jih se letos stala jedním z nejvýraznějších debutů české poezie. V dětství se s rodiči přestěhovala z Kyjeva do Čech, během studií bydlela v pražské Libni, nemoc ji ale na řadu let odstavila na vedlejší kolej. Z pocitů, jež to provázely, se pokusila vypsat v knize, kterou vydalo nakladatelství Host. Psát ji začala před několika lety po usazení v ne tak úhledné a divoké Libni. „Pravda je taková, že cestuju ráda, ale jako básník trochu mystifikuju. Takže si nikdo nemůže být jistý, jestli jsem byla opravdu v Izraeli nebo v Gdaňsku, jak píšu," říká Iljašenko o knize, v níž se dívá na středoevropskou krajinu jako na místo bez hranic a se zcela svébytnou atmosférou. Stylem psaní její dílo vybočuje z rámce domácí literatury, protože se tematicky, obrazovou košatostí ani volbou vyjadřovacích prostředků neblíží ničemu z našich současných básnických děl.

Prokletý bafuňář

Jeho schopnost šikovně čutnout do mičudy je přinejmenším sporná, podobu světového fotbalu ale ovlivnil v mnoha ohledech víc než Pelé, Maradona a Messi dohromady. V dobrém i zlém. SEPP BLATTER je nyní mužem, který symbolizuje odvrácenou tvář nejpopulárnějšího sportu planety. „Všichni mě opustili," posteskl si dlouholetý šéf FIFA, když ho etická komise této organizace nedávno odsoudila k osmiletému zákazu činnosti ve fotbale. Pro bezmála osmdesátiletého Švýcara je to hořký konec – zničehonic se na povrch vyvalilo bahno korupce, jehož existenci mnoho let odmítal byť jen připustit. Na Blatterovi nyní nikdo nenechá nit suchou, pořád tu ale je otázka, nakolik je mazaný funkcionář viníkem a nakolik obětí. Blatter působil v kancelářích FIFA od poloviny sedmdesátých let a krůček po krůčku stoupal až k šéfovskému křeslu. Za tu dobu se natolik sžil s prostředím pochybných kšeftů, politiky „něco za něco" a všudypřítomné korupce, že už zřejmě nedokázal rozlišovat, co v pořádku je a co už ne. V tomhle směru pro něj mějme pochopení – systém dlouhodobě ohýbali a zneužívali i ti, kdo nyní Blattera trestají.

Autor: Kateřina Perknerová, Martin Dohnal, Vojtěch Žižka, Jana Podskalská

31.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 32
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Žloutenka stále řádí. Chybí vakcíny, hlásí nejen lékárny

Vyškov – Jde o agresivní infekci, člověka může zabít za pár hodin od prvních příznaků. Mnoho nakažených se i po vyléčení po celý život potýká s následky, jako jsou třeba amputace končetin nebo hluchota. K nejohroženějším patří děti. Přestože je možné se proti meningokokovi typu B očkovat, vakcíny chybí. Na Vyškovsku podle dětské lékařky Anežky Bahníkové z Vyškova už zhruba čtyři až pět měsíců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies