Pro nadané posluchače neučitelských oborů je bohužel kantořina na základních a středních školách nedostupná. Zákon, který vešel v platnost před třemi roky, totiž zakazuje učit lidem bez pedagogické průpravy. A tak se hledají různé cesty, jak přitáhnout kvalitní absolventy.

Čtěte také: Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

Olga Rusňáková je jednou z nich. Úspěšně dokončila doktorandské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a při akademické dráze se rozhodla zkusit výuku fyziky na Gymnáziu Nad Alejí v Praze 6. „Učím tři třídy na částečný úvazek již druhým rokem. Myslím, že ohlasy mám pozitivní. Letos se mi dokonce podařilo sestavit tým moc šikovných studentů a účastníme se mezinárodní soutěže Turnaj mladých fyziků," sdělila Deníku vědkyně a kantorka zároveň.

Za dva měsíce odchází na mateřskou dovolenou, ale po dohodě s ředitelem Jiřím Bendou se do školy chce vrátit. „V podstatě jediným limitem je pro mě povinné pedagogické vzdělání. Sice se ho snažím dodělat na Pedagogické fakultě UK, ale zoufale mi chybí čas. Popravdě řečeno, zatím v tom nevidím přílišný odborný přínos," říká Rusňáková.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) se debatám o otevření škol neučitelům nevyhýbá, i když její resort zatím souhlasil jen s příchodem mistrů odborných předmětů na SOŠ. Kariérní řád, který bude nyní schvalovat sněmovna, může v tomto směru pomoci. Jednotlivé atestační stupně totiž kladou na učitele značné nároky včetně pedagogických dovedností. Jejich zdolání by v budoucnu mohlo automaticky znamenat, že jsou schopni učit, aniž by na to museli mít formální vzdělání.

Nepřehlédněte: Valachová se pře s gymnázii o termín maturity z matematiky

Pomoc odborníků

Jinou cestu k témuž cíli nabízí nadace ČS Depositum Bonum. Před pěti lety rozjela projekt Tandemy, v němž začínajícím učitelům pomáhali odborníci z technických a přírodovědných fakult. Výuka tím získala jiný náboj a daleko víc bavila jak mladé kantory, tak děti. Loni se Tandemy překlopily do pilotního projektu Učitel naživo. V září do něj nastoupilo šestnáct studentů.

„Jde o unikátní jednoletý výcvik studentů s intenzivní praxí na školách. Trénink je zaměřený na rozvoj osobnosti pedagoga, schopnost vytvářet a udržovat vztahy založené na důvěře a respektu, pedagogiku orientovanou na dítě a reflektivní dovednosti," popisuje Kateřina Šimonová z nadace.

Elixír do škol

„Tento kurs je skutečně velmi intenzivní a užitečný," hodnotí ho Irena Dvořáková z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Není divu, že nadace požádala ministerstvo školství o akreditaci pedagogického minima, které by mohlo absolventy výcviku regulérně vyslat do základních a středních škol.

Pokud v nich skončí, mohou využít další nadační projekt – Elixír do škol. U jeho zrodu stála právě profesorka Dvořáková, která položila základ 21 regionálních center, kde se setkávají učitelé fyziky, aby si vyměnili zkušenosti. V minulém školním roce jich přišlo 287. V dotazníku uvedli, že toto obohacení rozhodně doporučují každému fyzikáři. Díky burze nápadů se jejich výuka částečně změnila ze 75 procent, výrazně pak v osmi procentech. Nejčastěji do ní poté zařazují více pokusů, využívají tipy od kolegů a vlastnoručně vyrobené pomůcky.

Psali jsme: Výzkumníci zjistili: dvacátníci se těžko rozhodují a mají jasno ve vztazích