VYBERTE SI REGION

Kdo pohřeb chce, má na něj ušetřeno

Praha - Rozhovor s předsedou Sdružení pohřebnictví v ČR Pavlem Pajzlem.

18.10.2011 16
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Ivan Babej

Jaký způsob pohřbívání je u nás v současnosti nejčastější?

Česká republika je na druhém místě na světě v počtu kremací. Přibližně 76 procent zemřelých je zpopelněno, jen ve 24 procentech se koná pohřeb. Kremace tedy převládají, ale dělají se i s obřadem.

Co nás vede k tomu, že své blízké necháváme spíš zpopelnit než pohřbít?

Máme totiž nejširší síť krematorií. Na deset milionů obyvatel je u nás 27 krematorií, takže jejich dostupnost je opravdu velká. Možná to tedy je i pohodlnost.

V minulosti se zase jenom pohřbívalo. Kdy přišel ten zlom?

Důležitým mezníkem je Druhý vatikánský koncil. V době minulé převládalo pohřbívání do země, protože římskokatolická církev neuznávala pohřeb zpopelněním. Na Druhém vatikánském koncilu v roce 1961 přišla římskokatolická církev s tím, že bude tolerovat pohřbíváním žehem. Tak začali římskokatoličtí duchovní být účastni smutečních obřadů v krematoriu a tím pádem začal rozvoj kremačnictví.

Ovlivňují české pohřbívání i jiné kultury?

Myslím, že moc ne. Jsme obklopeni polskou, německou a slovenskou kulturou a tam všude narozdíl od nás převládá pohřbívání do země. V Rakousku a Slovensku mají v pohřbívání přesně opačný poměr, daleko menší část obyvatel je u nich pohřbívána zpopelněním. Takže okolím ovlivňováni spíš nejsme.

Z hlediska etiky, mají Češi k mrtvým úctu?

Asi moc ne, protože kdybychom měli úctu k mrtvým, tak bychom pohřby dělali. Například kolegové v Praze nebo severních Čechách říkají, že u nich se pohřby nedělají. V Praze je dokonce 80 procent zemřelých zpopelněno bez obřadu. Samozřejmě ale jsou a budou lidé, kteří klasický obřad chtějí. Otázkou však je, jestli statistické počty, které vycházejí, jsou výsledkem přání zemřelého nebo jestli pozůstalí zrovna na pohřeb nemají čas. Někdy také řeknou: „Spalte ho, my si zajdeme jen do restaurace a zapálíme za něj svíčku. Jen nám pak řekněte, který den to bude, a my si vzpomeneme.“

Neubývá pohřbů do země i kvůli ekonomické krizi nebo zrušení pohřebného?

Těžko říci. Sám jsem provozovatelem soukromé pohřebnické služby, proto vím, že ten, kdo pohřeb mít opravdu chce, má částku na pohřeb ušetřenou. Takových zákazníků není zrovna málo. Na druhé straně jsou i takoví lidé, kteří na pohřeb nemají nebo na něj nemysleli, protože nemysleli ani na den dnešní na tož na den po smrti. A v takových případech samozřejmě zrušení pohřebného, ekonomická krize nebo zvýšení DPH nějakým způsobem do pohřebnictví zasáhlo. Je ale pravda, že všichni dnes šetříme, takže i pohřebnictví tím může být poznamenáno.

Historie

Nejstarším způsobem pohřbívání je spalování. První urny s popelem tělesných pozůstatků pocházejí z doby 3000 let před naším letopočtem. V Evropě se spalování uplatnilo až o 1000 až 1500 let později a stalo se jedinou formou pohřbu vůbec. Tento způsob pohřbívání zakázalo křesťanství, potlačovalo totiž víru ve zmrtvýchvstání. (Spalování zakázal v roce 789 dekret Karla Velikého.) Ve středověku se pak upálení rovnalo trestu smrti. S postupnou urbanizací však ubývala místa pro hřbitovy, tak se v 19. století začalo s průmyslovým zpopelňováním zemřelých. Církev na přelomu 19. a 20. století ke kremacím změnila postoj. V Čechách byl pohřeb žehem schválen v roce 1919 za přispění spolku Krematorium, první krematorium vzniklo v roce 1921 v Praze. Dnes je z katolického pohledu kremace varianta rovnocenná pohřbu do země.

Kremace je spalování mrtvého tělo žhavým vzduchem, poté je popel uložen do urny. Urny se ukládají v kolumbáriích, urnových sklípcích nebo hrobech, pozůstalí si ji můžou nechat i doma. Popel se také rozptyluje na rozptylových loučkách nebo zatavuje do památečního skla.

Způsoby pohřbívání

Kremace bez obřadu – zpopelnění bez provedení smutečního obřadu v obřadní síni.

Kremace s obřadem – rozloučení v obřadní síni krematoria nebo kostele s následným zpopelněním.

Pohřeb – ceremoniál, který zahrnuje oznámení úmrtí zvonem, rozloučení s mrtvým u rakve v kostele, smuteční průvod na hřbitov a rozloučení nad hrobem s proslovy.

V České republice ročně zemře přes sto tisíc obyvatel, loni to bylo 106 844

Lidé více volí možnost kremace, ve městech je to až z 90 procent, pohřby do země jsou praktikovány téměř už jen na vesnicích.

Zpopelnění: 76 procent

Pohřeb do země: 24 procent

Darování těla pro vědu, výzkum a výuku

Darování je nezištné, darovaná těla jsou na náklady zdravotnického zařízení po několika letech zpopelněna v krematoriu. Zpravidla je za ně jednou ročně sloužena ekumenická bohoslužba a rekviem.

K darování je potřeba darovací smlouva a písemný souhlas, který může dát i osoba blízká zemřelému. Součástí souhlasu je vymezení účelu použití těla zemřelého.

Pohřebné

Pohřebné ve výši 5 000 korun náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte.

Nárok na placené volno

Na dva dny placeného volna a volno na den pohřbu má nárok ten, komu zemřel manžel, druh nebo družka a dítě.

Na jeden den placeného volna má nárok ten, komu zemřel rodič nebo sourozenec a rodič, sourozenec nebo dítě manžela, další den volna má nárok, pokud obstarává pohřeb.

Nechce-li nikdo vypravit pohřeb, pohřbívací povinnost má obec. Pohřeb je hrazen z rozpočtů obcí.

KATEŘINA CIBOROVÁ

18.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vlevo Lumír Palyza, vpravo Adam Rykala.
7

Ostravská ČSSD páchá harakiri. Uvnitř strany zuří mocenský boj

Z Ferrari 458 Speciale zbyl jen vrak.
5

Poněkud drahý večer. Opilý řidič zdemoloval Ferrari 458 Speciale

Trump: Amerika bude od nynějška na prvním místě

Amerika bude ode dneška na prvním místě, řekl nový prezident Spojených států Donald Trump. Všechna rozhodnutí, která bude vláda přijímat v oblasti obchodu, daní, imigrace či zahraničních vztahů, bude podle Trumpa dělat ve prospěch Američanů a jejich rodin.

AKTUALIZOVÁNO

Nemocných s chřipkou přibylo za jediný týden o deset procent

Počet nemocných, kteří mají chřipku nebo akutní respirační onemocnění, za týden vzrostl o deset procent.

Nejbohatší startupisté v Indii chtějí kapitál, ale ne americkou konkurenci

Zakladatelé největších indických technologických startupových firem Flipkart a Ola, kteří soupeří s americkými konkurenty Amazon a Uber, chtějí, aby byli v zemi ochráněni před americkou konkurencí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies