VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdy rodiny chudnou? Po nástupu do práce

Praha – Kdy se vyplatí nastoupit do práce? Někdy vůbec. Jak si všimla Agentura pro sociální začleňování ve své studii, nízké platy na úrovni minimální mzdy mohou v některých případech vést k tomu, že rodinám poklesnou příjmy oproti situaci, kdyby jejich členové zůstali nezaměstnaní a pobírali sociální dávky. Podnikatelé ovšem upozorňují, že čím déle lidé zůstávají doma, klesá i jejich cena na trhu práce.

12.11.2014 31
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Autoři studie představili pět modelů domácností s různými počty dospělých i dětí a to, jak se mění příjmy těchto domácností po přijetí do zaměstnání. Zaměstnanci si pak měli vydělat od 8500 korun, což je současná minimální mzda, do 14 500 korun.

Z výsledku pak vyplynulo, že pokud osamělý dospělý, který žije v nájemním bytě, začne pracovat za minimální mzdu a jeho náklady na zaměstnání budou měsíčně zhruba dva tisíce korun (dojíždění, pracovní oděv nebo stravování mimo domov), sníží se jeho příjmy o 115 korun.

Reálný pokles příjmů

„Výsledky studie umožňují trochu jiný pohled na problematiku nezaměstnanosti 
a takzvané závislosti na sociálních dávkách, která je často zmiňována veřejností i během předvolebních kampaní," uvedl ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Jenomže už z příkladu vyplývá, že po přijetí nízko placené práce domácnosti hrozí reálný pokles příjmů. Podle Šimáčka tak přijetí často nejistého zaměstnání může pro rodinu znamenat v dlouhodobém výhledu značné riziko.

Ještě větší pokles příjmů se totiž projeví u rodiny se dvěma dospělými a dvěma dětmi. Pokud jeden z dospělých pracuje a druhý nastupuje do zaměstnání za minimální mzdu, přičemž měsíční výdaje na zaměstnání a děti jsou tři tisíce korun, rodině se sníží reálný příjem o 731 korun. „Zajímavé je například sledovat, že tříčlenná domácnost s jedním dítětem zůstává v situaci hmotné nouze až do hrubé mzdy ve výši okolo 18 tisíc korun, tedy i když budou oba rodiče pracovat za minimální mzdu," upřesnila vedoucí expertního oddělení agentury Alena Zieglerová.

Podle šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Havlíčka však nelze přístup zaměstnanců zúžit na pouhou matematiku. „Je to i o ceně zaměstnance na pracovním trhu. Když budete dlouhou dobu stát, ztrácíte cenu na pracovním trhu, protože ztrácíte zkušenosti a podobně," uvedl.

Nízká minimální mzda

Lucie Trlifajová z Multikulturního centra Praha ovšem namítá, že i výše minimální mzdy má na této situaci svůj podíl. Podle ní totiž nejde ani tak o důsledek štědrého sociálního systému, protože domácnosti zaměstnaných na plný úvazek se často pohybují pod hranicí absolutní chudoby. „Svou roli hraje i nízká úroveň minimální mzdy 
v České republice, která patří mezi jednu z nejnižších v zemích OECD," doplnila.

V současné době je minimální mzda 8500 korun. Od ledna 2015 se zvedne na 9200 korun. Havlíček ale tuto výši považuje za špatný politický handl. Minimální mzda se totiž podle něho stala mantrou sociálního dialogu a jde v něm pouze o to, kdo zvítězí. Proto by otázka minimální mzdy neměla být zásadní. Jde spíš 
o to, jak lidi k práci motivovat.

Zieglerová vidí možnost 
v modelu, který funguje v sousedním Rakousku. „Například v Rakousku je součástí aktivní politiky zaměstnanosti též kompenzace prvotních nákladů, které lidé mají při přechodu z nezaměstnanosti do zaměstnání. Úřad práce jim hradí náklady na dojíždění, školkovné či pořízení nezbytného ošacení," přiblížila expertka. Tímto způsobem by podle ní bylo možné posílit motivaci nezaměstnaných přijmout zpočátku i hůře placené místo.

S podobnou motivací souhlasí i Havlíček, který navíc připomněl, že v Rakousku není minimální mzda přímo stanovena stejně jako v dalších sedmi dalších zemích Evropské unie. „Rakouský model je věcně správný a může znamenat určitý stimul. Primárním zájmem lidí by mělo být pracovat," dodal šéf podnikatelské asociace.

Autor: Vilém Janouš

12.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 31
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ondřej Němec.
10

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Náměstek pro zdravotní péči na ministerstvu zdravotnictví Roman Prymula poskytl 20. dubna v Praze rozhovor Deníku.
36 13

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

Zadržovací střediska pro migranty jsou přeplněná. Papež František, který je opakovaně navštívil, je přirovnal ke koncentračním táborům. Vyzval evropské vlády, aby běžence přesunuly do lidštějších podmínek.

Vzpomínky na legendární jízdu Hanzelky a Zikmunda

Oslavy 70. výročí startu slavné cestovatelské výpravy proběhly v centru Zlína. Krátce po 18. hodině přijela kolona historických Tater.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies