VYBERTE SI REGION

Když to jde na králíkovi, netestujme léky na opicích

Praha /INFOGRAFIKA/ – Denně používáme výrobky testované na zvířatech. Ať už jde o léky, jídlo, prostředky pro domácnost, cigarety. V Evropské unii bylo podle posledních zveřejněných statistik použito k laboratorním účelům zhruba 11,5 milionu zvířat. Ve světě se počet testovaných zvířat vyšplhá ročně přes sto milionů.

23.4.2015 10
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: DENÍK/Pavel Sonnek

V Česku je k pokusným účelům každoročně potřeba několik set tisíc zvířat (v roce 2013 to bylo přes 244 tisíc). Jsou to hlavně myši, potkani, ryby a slepice. Řada pokusů 
je ale u nás prováděna i na psech, kočkách a opicích. Testovaná látka se zvířatům aplikuje injekčně, kape se do očí, na kůži nebo se podává orálně. Po testování jsou zvířata většinou usmrcena.

„Za to, že dnes víme, co je to inzulin, nevděčíme výzkumu na několika psech, nýbrž na několika generacích psů.
I když se dnes snažíme minimalizovat pokusy, co to jde, zvíře je nenahraditelné. Má krevní oběh, dýchá, má imunitní systém a jeho fyziologie je téměř totožná s tou naší," říká přednosta ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Vácha.

V Česku, a také v celé Evropské unii, tvoří podstatnou část pokusů prováděných na zvířatech takzvané základní výzkumy. K těmto pokusům jsou skeptičtí ochránci zvířat. „Mnohé z těchto pokusů nemají žádný konkrétní účel. Při základním výzkumu jde především o rozvoj vědeckého poznání," říká Barbora Bartušková Večlová z organizace Svoboda zvířat.

Striktní pravidla

Vědecké kruhy ale situaci vidí daleko pozitivněji. „Nikde na světě se neprovádí žádné pokusy, které by neměly přesný účel a tím méně na zvířatech. Základní výzkum se týká třeba rakoviny, a zde je naděje, že výsledky budou použitelné pro léčbu člověka," vysvětluje Marek Vácha. Podle něj se navíc pokusy provádějí na základě striktních pravidel, jejichž základem je, pokud to jde, testování v anestezii, minimalizace bolesti zvířete a využití živočichů na nižší evoluční úrovni. „Když to jde na králíkovi, nepoužívat opice, když to jde na kvasinkách, nepoužívat myš," doplňuje.

Od roku 2013 platí v Evropské unii nová směrnice, která sjednocuje pravidla provádění pokusů na zvířatech. Její součástí je i zákaz testování kosmetiky na zvířatech, ale také dovozu a prodeje takto testované kosmetiky ze zahraničí. Nová pravidla se týkají i povinného zveřejňování takzvaných netechnických shrnutí projektu. V každém musí byt uveden účel jednotlivých testování a počet zvířat, které budou k pokusu použity. Nová směrnice také ukládá povinnost upřednostnit místo pokusu na zvířeti alternativní metodu bez zvířete, pokud je ke konkrétnímu pokusu nějaká k dispozici a je schválená.

Alternativní metody

Na seznam schválených alternativních metod bylo zapsáno bez mála třicet možností. V Česku je mezi nabízenými alternativami například metoda používající lidské buňky či tkáně pro stanovení oční a kožní dráždivosti, genotoxicity, mutagenity. „K těmto účelům používáme stabilní buněčné linie nebo standardizované, komerčně dostupné rekonstruované modely lidské kůže, rohovky, epitely respiračního traktu či tenkého střeva. 
U všech těchto metod navíc odpadá mezidruhová různorodost," říká Kristina Kejlová z Oddělení alternativních toxikologických metod Státního zdravotního ústavu.

Zavádění alternativních metod do praxe bude kvůli finanční náročnosti ale běh na dlouhou trať. Státy EU mají sice za povinnost investovat do vývoje a podpory těchto alternativ, jak ale uvádí průzkum Evropské koalice za ukončení pokusů na zvířatech, řídí se jimi stále jen hrstka z celkového počtu unijních zemí (Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Německo, Švédsko a Velká Británie). „Ostatní státy tuto možnost nepodporují a na dotazy nereagují," upřesňuje Bartušková Večlová.

Testy na zvířatech.

Barbora Bartušková Večlová, místopředsedkyně organizace Svoboda zvířat a koordinátorka kampaně Za nahrazení pokusů na zvířatech, řekla Deníku:

Většina přípravků zkoušených na zvířatech se do prodeje nedostane

Praha – Mezidruhové rozdíly v anatomii a fyziologii jednotlivých živočišných druhů znemožňují spo-lehlivě přenést výsledky z pokusů na zvířatech na člověka," tvrdí místopředsedkyně organizace Svoboda zvířat, která v ČR zastupuje Evropskou koalici za ukončení pokusů na zvířatech.

Od ledna 2013 platí nová směrnice EU, která má za cíl ochranu takzvaných laboratorních zvířat. V Česku je součástí zákona na ochranu zvířat proti týrání. Zpřísnily se opravdu pravidla pro uskutečňování pokusů?
V některých zemích se pravděpodobně zlepšila tzv. pohoda laboratorních zvířat, ale myslím, že v Česku nedošlo k výrazné změně. Čekali jsme například zákaz testování prostředků pro domácnost, tabákových výrobků, alkoholu, zákaz pokusů, při nichž dochází k velkému utrpení zvířat a podobně. A to se nestalo. Jedna z pozitivních věcí je, že jsou nyní na stránkách ministerstva zemědělství zveřejňována netechnická shrnutí pokusů a každý se tak může podívat, co se zhruba v laboratořích děje. Dříve bylo velmi složité se k těmto informacím vůbec dostat. Nicméně důležitější je podle nás omezit či zakázat některé pokusy. Pravidla pro uskutečňování pokusů zůstala podobná, laboratoř musí vypracovat projekt, který schválí komise dané laboratoře a následně resortní komise příslušného ministerstva. Posouzení však z velké míry záleží na členech těchto komisí, legislativa nezakazuje téměř žádné druhy pokusů, kromě testování kosmetiky.

Jak jsme na tom v přísnosti pravidel v porovnání se světem?
V Evropské unii jsou podmínky ve všech zemích srovnatelné. EU byla také první na světě, která zavedla zákaz testování kosmetiky na zvířatech. V podobném duchu platí nyní zákaz i v Izraeli či Indii. Ve většině zemí je ale testování kosmetiky na zvířatech stále legální. Dá se tedy říci, že jsme na tom rozhodně lépe než zbytek světa. Například v USA se pokusy na některých druzích zvířat vůbec neevidují.

Vyžaduje legislativa nějaké speciální požadavky na zvířata určená k pokusům?
Zvířata pro laboratorní účely jsou většinou šlechtěna pro daný účel ve specializovaných zařízeních. Poté jsou dodávána do laboratoří. 
U psů se například používají bíglové, protože jsou mírumilovní a dobře se s nimi pracuje. Sice není povoleno dělat pokusy na toulavých zvířatech, ale je možné dostat výjimku, pokud u pokusu nelze dosáhnout daného účelu použitím jiných zvířat. Jinde ve světě jsou opět benevolentnější pravidla a zvířata se odchytávají i ve volné přírodě. Takto se získávají 
i opice a jejich mláďata.

Jsou výsledky pokusů opravdu přínosné, když přihlédneme 
k faktu, že zvíře je druhově odlišné od člověka?
Člověk není velká myš. Zvířata mohou na stejnou látku reagovat stejně, podobně anebo úplně opačně než člověk. Kromě toho, že každý živočišný druh má odlišnou anatomii a fyziologii, nemoci jsou u zvířat v laboratořích často vyvolávány uměle, za zcela jiných podmínek než vznikají u lidí a v extrémně krátkém čase.

Co z toho vyplývá?
Podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv devadesát dva procent potencionálních léčiv, která jsou po otestování na zvířatech prohlášena za bezpečná 
a účinná, neprojde klinickými testy na lidech. Buď kvůli nedostatečné účinnosti, nebo kvůli nežádoucím vedlejším účinkům. Ze zbývajících osmi procent léčiv, která jsou takto schválena, je polovina později stažena z prodeje kvůli závažným vedlejším účinkům, které se později 
u lidí projeví.

Vaší snahou je snížit počet zvířat určených k pokusům 
a ty nahradit alternativními metodami. Co dělat pro urychlení celého procesu?
Zapojit se může každý: tlakem na politiky i firmy, které zvířata stále používají, podporou organizací na ochranu zvířat, i nákupem zboží netestovaného na zvířatech.

Autor: Lenka Vašková

23.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

Kvalita života? Brno je dvanácté nejlepší v Evropě, tvrdí prestižní web

Brno – Podle hodnocení renomovaného serveru Numbeo je Brno čtyřicáté místo s nejlepší kvalitou životních podmínek na světě. Od posledního hodnocení si o šest míst polepšilo.

Při cestování letadlem do vzdálenějších krajů hrozí pásmová nemoc

Praha - Při cestování letadlem do vzdálenějších krajů může zejména starší lidi postihnout pásmová nemoc. Souvisí s přesunem přes více časových pásem v jednom dni. Chod vnitřních hodin, které kontrolují v těle tlak, teplotu a hladiny hormonů, se naruší. Postiženého bolí hlava, nemůže jíst ani spát. Vhodnou prevencí je postupné přizpůsobování denního režimu času v cílové zemi už před vycestováním, radí prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny Rastislav Maďar.

Osud rysa na Šumavě je nahnutý

Praha – Rys ostrovid nemá ještě na Šumavě vyhráno. Vědci teď dokonce přišli se zjištěním, že by tato šelma mohla z šumavských hvozdů úplně zmizet. Tým expertů z Německa, Polska a Ruska varuje, že rysům se může stát osudným jejich omezený počet, tedy i nízká genetická variabilita a také odloučení šumavské populace ve středoevropském prostoru. Už nyní považují šumavskou populaci rysů za ohroženou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.