Když volanty tají pod rukama

Nad ulicemi kmitá rozpálený vzduch, asfalt se taví a rtuť v teploměrech div že nepřeteče ven. Vedro sužuje liberecké ulice a přivádí dělníky v továrnách ke kolapsu. I řidiči městské hromadné dopravy, strojvedoucí ve vlacích, autodopravci i motoristé mezi námi musí změnit svůj pracovní režim, chtějí–li letní výheň přežít.

„Můžu říct, že kombinace nového auta, co ještě voní továrnou, a celodenního žáru je smrtící,“ řekl liberecký řidič Josef Plachý. Kvůli vedrům zavádějí zvláštní opatření všichni dopravci v kraji. Dopravní podnik města Liberce svým řidičům kromě pitné vody poskytuje i speciální ochranný iontový nápoj s minerály. „Tento nápoj vyvinuli speciálně pro řidiče,“ řekla mluvčí Dopravního podniku Martina Poršová.

„Vedro je naprosto ubíjející,“ řekl pro Deník řidič liberecké hromadné dopravy, který si nepřál být jmenován. „Bez slunečních brýlí si ani neškrtnu. Dokonce se stává, že řidiči berou noční směnu jako výhru,“ dodal. Teplota v kabině se podle Poršové pohybuje kolem padesáti stupňů. Autobus navíc jede pomaleji než auto, takže ani otevřené okénko moc nepomůže. „Jsou to ale tři roky, co nám řidič naposledy zkolaboval. Mají opravdu můj obdiv,“ řekla Poršová.

Situace je podobná i v autobusech ČSAD. Řidiči dostávají ráno tolik vody, kolik si řeknou, na žádost vedoucího pracoviště doplní z hlavních skladů další. „Dbáme na to, aby každý řidič jezdil maximálně tak čtyři hodiny v kuse a pak si mohl odpočinout,“ řekl ředitel ČSAD Liberec Petr Wasserbauer.

Vedrům padají za oběť i uniformy

Někteří řidiči si podle něj i poupravují předepsanou uniformu. Místo kalhot firemního střihu si berou vlastní, krátké. „Jednou jsme kraťasy chtěli zavést, ale veřejnost byla proti,“ uvedl Wasserbauer. „Řidiči by měli nosit předepsaný oděv, ale v těchto vedrech to tolerujeme,“ podotkl.

České dráhy naproti tomu svým zaměstnancům dovolily trochu si odložit. V létě nejsou povinné kravaty a normální košile můžou strojvedoucí a průvodčí vyměnit za variantu s krátkým rukávem.

„Zavedli jsme používání terčíků, takže zaměstnanci už nemusejí mít ani čepice,“ řekl mluvčí drah Radek Joklík. Samozřejmostí je, že strojvedoucí i průvodčí dostávají příděl balené vody. Zaměstnavatelé jsou totiž podle nařízení vlády povinni poskytovat zaměstnancům dostatečné množství vody, pokud pracují ve vedrech.

Nejhorší práce? Čerpání septiků

„Hraniční teplota je podle nařízení vlády třicet stupňů Celsia,“ řekl Milan Šubrt z liberecké Asociace samostatných odborů. „Při větším vedru by zaměstnanci měli dostat vodu, pokud možno s obsahem minerálů,“ dodal. Při práci totiž tělo neztrácí jen vodu, ale i minerály, které vypotí. „Za osmihodinovou směnu by člověk měl vypít minimálně litr a čtvrt minerálky,“ řekl Šubrt. U řidičů by to podle něj rozhodně mělo být víc. Zcela nevhodné pak jsou sladké limonády.

Vedro se nevyhýbá ani soukromým dopravcům. Luboš Hlavatý, majitel firmy Autodoprava Hlavatý, popsal: „Naši řidiči mají v budově firmy k dispozici vodu podle potřeby. Ve vedrech, která panují, jsme omezili pracovní dobu,“ dodal. Firma také přijímá méně zakázek.

Řidiči tak jezdí třeba jen do dvou do odpoledne, kdy je sluneční žár nejhorší. „Naše auta samozřejmě mají klimatizaci,“ řekl Hlavatý. Jelikož se ale Autodoprava Hlavatý zabývá mimo jiné odvozem odpadu a čerpáním žump a septiků, mají někteří zaměstnanci ve vedru opravdu perné chvíle.

„Těm, co v tomto počasí natahují trubky od cisteren na odvoz fekálií, opravdu nezávidím,“ uzavřel Hlavatý. Vedra přinášejí i další bezpečnostní rizika. Neustálý žár totiž ztěžuje soustředění a je mnohem snazší udělat chybu a skončit nehodou.