Klasické žárovky končí, lidé si dělají zásoby

Výroba nejsilnějších klasických žárovek z nařízení Evropské unie skončí už za šest týdnů a kutil Široký si proto chce udělat dostatečné zásoby. „S takzvanými úspornými zářivkami mám velmi negativní zkušenost. Ovlivněn jejich neustálým vychvalováním jsem si jich taky pár koupil, ale nevydržely mi ani jednu sezónu. Znovu se už nachytat nenechám a včas si jich nakoupím dostatečnou zásobu,“ tvrdí Široký.

Podobné zkušenosti popisuje také většina čtenářů na diskusi serveru www.denik.cz. „Roky jsem používal všude úsporné zářivky značkového výrobce. Byly hodně drahé. Celé mé rodině se zhoršil zrak, tak jsem je všechny vyhodil. Od teď budu používat jen klasické žárovky. Nakoupím si jich raději několik stovek, přijde mi to pořád levnější,“ tvrdí čtenář podepsaný Zelený.

Některá elektra mají vyprodáno

Možná i proto už několik dnů prodejci v obchodech elektra kvůli návalu zákazníků nevědí, kam dřív skočit. „Chodí sem spousta lidí, pořád máme narváno. Nemáme už skoro ani jednu klasickou žárovku. Může za to nedávná reportáž v jedné televizi, která nebyla zcela pravdivá. Od prvního září totiž platí zákaz výroby žárovek a ne jejich prodeje. Zásoby můžeme doprodat,“ vysvětlil obchodní zástupce jednoho benešovského obchodu s elektronikou.

Vyšší zájem je také v jiných městech. „Je to vidět, lidí chodí víc. Prodáváme teď žárovky po kartonech, dřív maximálně po kusech. Zákazník nyní běžně vezme pod paži jedno, dvě balení po deseti kusech. To se dřív nestávalo,“ řekl Jan Kutílek z Elektro Kutílek v Nymburku a odhadl, že poptávka po klasických žárovkách se jim zvýšila až od padesát procent.

Ani hlavnímu městu se žárovková horečka nevyhýbá. „Každodenně doplňujeme z centrálního skladu zásoby žárovek. Lidi je nyní berou po desítkách. Měli jsme tu dokonce jednoho zákazníka, který si naráz odnesl dvě stě třicet žárovek, prý chce zásobit celou rodinu,“ řekl prodavač Petr Kras z elektra ve Vinohradech.

Deníku také řekl, že přemýšlí o předzásobení se žárovkami. „Rozhodneme se na začátku srpna. Protože v září sice končí výroba, obchody však mohou dál prodávat své zásoby. A nikdo neříká, jak velké ty zásoby mohou být,“ dodal Kras.

Úsporným zářivkám lidé nevěří

Vyprodané pulty v obchodech ukazují na stále přetrvávající nedůvěru k úsporným zářivkám. Nejspíš za to mohou nekvalitní výrobky neznámých firem, které se v Česku stále objevují. Takové nemají deklarovanou životnost, svítí méně nebo se po několika vypnutích a zapnutích úplně rozbijí. „Často nevydrží ani to, co normální žárovky,“ upozorňuje Petr Baxant z Ústavu elektroenergetiky Vysokého učení technického v Brně.

Naopak kvalitní úsporné zářivky mohou domácnosti uspořit i tisíce korun ročně. Spotřebují totiž mnohem méně elektrické energie, než klasické. „Úspora se pohybuje kolem čtyřiaosmdesáti procent. Navíc očekávám, že s rostoucím prodejem klesne cena úsporných zářivek, takže se vyšší pořizovací náklady vrátí ještě dříve,“ soudí odborník na úspory energií Martin Mikeska z Hnutí Duha.

Klasická žárovka stojí kolem dvaceti korun, cena úsporné se pak pohybuje od jedné do několika stokorun. Zákazem stowattových žárovek však Evropská unie neřekla poslední slovo. Příští rok přijdou na řadu také žárovky s příkonem 75 Wattů, aby nakonec v roce 2012 nastal úplný zákaz výroby všech klasických žárovek, které letos slaví 130. výročí od vynalezení.

V roce 2016 je pak budou následovat také současné halogenové zářivky. I na ně má Evropská unie spadeno.

Teploměry skončily kvůli rtuti, úsporné zářivky ji však obsahují taky

Zmatené a protichůdné se zdá rozhodování Evropské unie. Když totiž před nedávnem bojovala za zákaz klasických teploměrů, argumentovali její zástupci hlavně tím, že obsahují nebezpečnou rtuť. Teď vystavila unie pomyslnou stopku klasickým žárovkám. Jejich místo zaujmou takzvané úsporné zářivky, které však rtuť také obsahují.

„Nejprve bych chtěla říct, že v nerozbitném stavu je zářivka zdravotně nezávadná. Rtuť obsahuje v podobě par, které se do ovzduší uvolňují až po rozbití zářivky. Limit pro obsah rtuti je nyní podle zákona pět miligramů, ve starších zářivkách může být rtuti až čtyřikrát více,“ upozornila Zuzana Křenková z firmy Ekolamp, která se zabývá recyklací světelných zdrojů.

Problém nastane, když zářivka praskne. V takovém případě doporučují odborníci několik desítek minut intenzivně větrat. Lidé by také měli dávat pozor, aby jedovaté zplodiny z rozbité zářivky nevdechli.

Skladovat je mají v plastových pytlích nebo speciálních kontejnerech. V žádném případě nepatří do obyčejného koše, kde se riziko rozbití velmi zvyšuje.

Češi však stále úsporné zářivky příliš netřídí. „Podle průzkumu z roku 2006 končilo v popelnici 72 procent kompaktních zářivek (tedy úsporných zářivek – poznámka autora). Letošní průzkum říká, že je to už jen 39 procent,“ řekla Křenková. Spousta rtuti tak končí mezi běžným komunálním odpadem na skládkách.

Rtuť je přitom velmi nebezpečná nejen pro životní prostředí, ale také přímo lidem. Z organismu se totiž vylučuje jen velmi pozvolna a obtížně. V ledvinách může setrvat i desítky let, právě tento orgán přitom ohrožuje nejvíc. Při vdechnutí par rtuti jsou otravě nejvíc vystaveny plíce. „Dochází k akutnímu zánětu průdušek a plic, případně i otoku plic. Při delším vystavení parám kovové rtuti je kritickým orgánem centrální nervový systém. Jeho postižení vede k neurologickým příznakům, které se projevují například třesem spojeným s poruchami chování či změnami osobnosti. Časté jsou také ztráta paměti a nespavost,“ popsal v publikaci České pracovní lékařství účinky otravy rtutí doktor Milan Tuček z Kliniky nemocí z povolání 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

V zahraničí si možnou nebezpečnost a rizika úsporných zářivek už uvědomují. Například britská agentura pro ochranu životního prostředí požaduje, aby jejich výrobci i distributoři opatřili výrobek varováním pro spotřebitele.

Aby to nakonec neskončilo podobně jako s teploměry. Obyčejní lidé a domácnosti je používat nemohou, v nemocnicích jimi však budou měřit i nadále. Digitální teploměry prý totiž pro medicínské účely nejsou dostatečně přesné.

Test: Úsporné zářivky mají nižší životnost

K donekonečna opakovaným hlavním výhodám úsporných zářivek patří jejich nižší spotřeba elektrické energie a vyšší životnost. I přes vyšší cenu se je vyplatí koupit, tvrdí jejich zastánci.

Poslední test občanského sdružení spotřebitelů Test ale prokázal, že ne vždy to tak musí být. „Patnáct z 36 modelů má životnost výrazně nižší, než je deklarováno na jejich obalu. Nákup některých modelů se nevyplatí kvůli vysokým pořizovacím nákladům,“ přiblížil výsledky testování redaktor časopisu Test Václav Beneš.

Test světelnosti i životnosti odhalil u testovaných úsporných zářivek celou řadu nedostatků. „Jedním z často zmiňovaných problémů je jejich pomalý start. Některým výrobkům trvá i mnoho sekund, než dosáhnou plné svítivosti. Tyto vlastnosti se ještě zhoršují při nižší okolní teplotě. Nejhorší modely potřebují celou minutu, aby dosáhly plné svítivosti při teplotě mínus 10 stupňů Celsia. To omezuje jejich využití jako venkovních svítidel,“ řekl Beneš.

Slabinou testovaných vzorků byla také životnost některých z nich. „Úsporné zářivky sice většinou zcela nezhasnou, ale mohou rychle ztrácet svítivost. Po dvou letech i dobrá úsporná zářivka ztrácí 10 až 15 procent původní svítivosti,“ upozorňuje Beneš.

Patnáct testovaných výrobků výrazně ztratilo svítivost už po 1500 hodinách, tedy v jedné čtvrtině deklarované životnosti. Beneš upozornil také na to, že v kvalitě zářivek různých cenových kategorií nejsou výrazné rozdíly. „Existují drahé podprůměrné i levné dobré,“ dodal Beneš.