„Nevěřím, že je nezbytné likvidovat EU, nikdy jsem to nenavrhoval," řekl Klaus. „Je stále možné udělat fundamentální změny uvnitř její struktury. Jsem ale přesvědčen, že jsme ve slepé uličce, a tam nelze jít vpřed. Musíte se vrátit na poslední křižovatku a učinit jiná rozhodnutí."

Klaus svým posluchačům řekl, že Řecko není viníkem nynější finanční krize, ale její obětí. Měnovou unii podle českého exprezidenta lze vytvořit v šesti či osmi zemí, nikoli v sedmnácti. „Otázkou je, zda touto cestou pokračovat, nebo některým zemím umožnit, aby z eurozóny vystoupily. Jsem si jist, že je možné nechat jednu, dvě, tři země odejít, a vše bude lepší," dodal.

Zúžení eurozóny český exprezident srovnal s procesem rozpadu Československa v roce 1992–93, který provázelo oddělení měny. Slovensko přitom tehdy tvořilo třetinu společné ekonomiky, zatímco podíl Řecka na hospodářském výkonu EU je dvouprocentní, poznamenal.

Chybná filozofie

Klaus řekl, že vždy bojoval proti „chybné filozofii sociální tržní ekonomiky" a této teze se drží i dnes. Poznamenal, že je smutný z toho, že nová generace není schopna se poučit z minulosti, z neblahých centralistických rozhodnutí.

Maastrichtskou smlouvu z roku 1992, která vytvořila nové politické a hospodářské základy pro spolupráci evropských zemí, podle Klause v tehdejším Československu lidé příliš nevnímali, protože země byla plně zaujata transformací. „Osobně jsem se bál vstupu do EU, ale neměli jsme žádnou jinou možnost, pokud jsme chtěli být normální evropská země se všemi plusy a minusy," prohlásil Klaus.