VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prezident Klaus jmenoval premiérem Petra Nečase

Praha /AKTUALIZOVÁNO/ – Prezident Václav Klaus jmenoval předsedu ODS Petra Nečase premiérem. Nečas vyjednává s TOP 09 a Věcmi veřejnými o koaliční vládě s podporou 118 poslanců. Po jmenování složil lídr občanských demokratů do Klausových rukou předepsaný slib.

28.6.2010 11
SDÍLEJ:

Prezident Václav Klaus jmenoval 28. června na Pražském hradě šéfa ODS Petra Nečase (vlevo) předsedou vlády.Foto: ČTK/Vondrouš Roman

Prezident potom poznamenal, že Nečas je šestým premiérem, kterého za své působení na Pražském hradě uvádí do funkce. „To je poměrně dost a mimořádná stabilita to není,“ podotkl. Doufá prý, že Nečas je posledním předsedou vlády, kterého ve své prezidentské funkci jmenuje.

Klaus, zakladatel a dlouholetý předseda ODS, také podotkl, že si třetího šéfa občanských demokratů váží, zná ho dlouho a na spolupráci se těší. „Jsem přesvědčen, že tento vysoký úřad se dostává do správných rukou. Věřím, že se vám v brzké době podaří sestavit vládu a přivést sem do této místnosti budoucích čtrnáct, patnáct ministrů,“ řekl prezident Nečasovi.

Nečas reagoval slovy, že i jej těší budoucí spolupráce s hlavou státu. Podotkl, že Česko potřebuje stabilní vládu, která bude řešit problémy, hlavně rozpočtové. „Občané očekávají také, že tato vláda skutečně bude předvádět především práci, nikoliv nějaké politické hašteření, a já vás chci ujistit, že toto je i můj cíl,“ zdůraznil předseda ODS.

Klaus do jmen ministrů mluvit nebude

Oba politici po jmenování ještě asi hodinu o sestavování vlády jednali. Nečas potom novinářům řekl, že mu prezident nedal pro sestavení kabinetu žádnou lhůtu. Klaus i Nečas jsou si prý ale vědomi, že by bylo vhodné, aby ministři byli v úřadě do poloviny července a věnovali se sestavením návrhu státního rozpočtu pro příští rok. Do jmen prezident podle Nečase mluvit nebude. „Prezident respektuje mou personální pravomoc,“ dodal.

Nový premiér také uvedl, že nebude mít ochranku. Neměl ji prý v žádné funkci. „Nevidím k tomu důvod, nehrozí mi žádné specifické nebezpečí,“ uvedl Nečas, který přišel na Hrad pěšky a pěšky se potom vydal i do vládního Hrzánského paláce. Ochranku využije jen tehdy, pokud to bude vyžadovat situace. „Chtěl bych zdůraznit, že nejde o výraz nedůvěry policistům ochranné služby,“ upozornil Nečas, který ani nevyužije vládní byt v Kramářově vile a bude jezdit českým vozem.

Klaus jmenoval Nečase do funkce první pracovní den poté, co v pátek podala demisi úřednická vláda dosavadního premiéra Jana Fischera. Jeho kabinet ale bude řídit zemi do chvíle, než Nečas sestaví vládu vlastní.

O konkrétním programu a podobě nové koaliční vlády vyjednává Nečas s předsedy TOP 09 Karlem Schwarzenbergem a Věcí veřejných Radkem Johnem v podstatě už od parlamentních voleb na konci května. Před třemi týdny prezident předsedu ODS vedením těchto rozhovorů oficiálně pověřil.

Čtěte také: Prezident přijal demisi Fischerovy úřednické vlády

Petr Nečas se stal devátým premiérem ČR

Přehled dosavadních premiérů samostatné České republiky:

Václav Klaus (narozen 19. června 1941)

Jako šéf ODS předsedal dvěma vládám v letech 1992 až 1997. První vláda samostatné ČR (2. července 1992 – 4. července 1996; demise 2. července 1996) byla jmenována ještě v době federace a tvořili ji ministři za ODS, KDU-ČSL, ODA a KDS. Koalice měla 105 poslanců. Druhou Klausovu vládu (4. července 1996 – 2. ledna 1998; demise 30. listopadu 1997) pak tvořila koalice ODS, KDU-ČSL, ODA, která však měla jen 99 poslanců. Z povolebních jednání si opoziční ČSSD odnesla křeslo předsedy sněmovny pro Miloše Zemana výměnou za podporu vlády.

Josef Tošovský (narozen 28. září 1950)

Tošovského úřednická vláda (17. prosince 1997 – 22. července 1998; demise 17. července 1998) vznikla po demisi Klausovy vlády a měla za úkol dovést Česko k předčasným volbám. Tehdejší guvernér České národní banky Josef Tošovský sestavil vládu z nestraníků, zástupců KDU-ČSL, ODA a ODS (ti posléze přešli k Unii svobody).

Miloš Zeman (narozen 28. září 1944)

Tehdejší šéf ČSSD předsedal menšinové jednobarevné vládě ČSSD (17. července 1998 – 15. července 2002; demise 12. července 2002), jejíž vznik umožnila tzv. opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS.

Vladimír Špidla (narozen 22. dubna 1951)

Vytvořil koaliční vládu ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (12. července 2002 – 4. srpna 2004; demise 1. července 2004), která měla ve sněmovně nejtěsnější většinu 101 poslance.

Stanislav Gross (narozen 30. září 1969)

Stál v čele druhé vlády koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (26. července 2004 – 25. dubna 2005; demise 25. dubna 2005), která vznikla po demisi Špidlova kabinetu.

Jiří Paroubek (narozen 21. srpna 1952)

Stejně jako jeho dva předchůdci stál v čele vlády koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (25. dubna 2005 – 4. září 2006; demise 16. srpna 2006), která vznikla po demisi Grossovy vlády.

Mirek Topolánek (narozen 15. května 1956)

Jako šéf ODS předsedal dvěma vládám v letech 2006 až 2009. Poprvé (16. srpna 2006 – 9. ledna 2007; demise 11. října 2006) se jednalo o menšinový kabinet složený z ministrů ODS a nestraníků. Kabinet však nezískal důvěru sněmovny a musel podat demisi. Druhá Topolánkova vláda (8. listopadu 2006 – 8. května 2009; demise 26. března 2009) byla koaliční vládou ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Na počátku měla ve sněmovně pouze 100 poslanců a důvěru získala díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD. Loni 24. března sněmovna vládě vyslovila nedůvěru a Topolánek podal demisi.

Jan Fischer (narozen 2. ledna 1951)

Úřednická vláda Jana Fischera byla jmenována 8. května 2009 (premiér byl jmenován 9. dubna 2009; demise 25. června 2010), šlo o vládu nestraníků, jejímž úkolem byla správa země do předčasných parlamentních voleb na podzim 2009, vzhledem k jejich nekonání do řádných voleb v květnu 2010. Ministry do ní navrhly ODS, ČSSD a Strana zelených.

Petr Nečas (narozen 19. listopadu 1964)

Autor: ČTK

28.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies