Klaus v něděli v Partii televize Prima řekl, že Nečase přijme v 10:00 na Pražském hradě.

Potom bude podle Klause jistý čas na to, aby Nečas vládu složil a prezident jmenoval ministry. Potom teprve poběží měsíční lhůta na to, aby kabinet předstoupil před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry. Vznikající koalice ODS, TOP 09 a VV má v dolní komoře 118 z 200 hlasů. „Číslo 118 je téměř neskutečné, téměř nevídané,“ podotkl Klaus.

Ke jmenování Nečase premiérem Klaus řekl, že to souvisí s tím, „aby se další věci už začaly dít“. „Vládu potřebujeme z řady důvodů. Je tu Damoklův meč v podobě státního rozpočtu,“ upozornil. Lídři ODS, TOP 09 a VV chtějí mít koaliční dohodu nejpozději do 7. července. Do poloviny července by podle nich vláda měla začít pracovat na rozpočtu na příští rok. Stranické vyjednávací týmy proto mají ukončit rozhovory do konce června.

„Tady by bylo potřeba, aby vláda už seděla. Aby ty lidi seděli na těch ministerstvech. Ne aby si povídali v Poslanecké sněmovně v trojicích. Je potřeba tam úřadovat, sedět, přijít ráno v osm hodin do práce a v šest odcházet. To je nezbytné,“ zdůraznil dnes Klaus.

Současné vyjednávání o kabinetu označil za „idylku“ ve srovnání s tím, co prý zažíval ve funkci premiéra a předsedy ODS v 90. letech s tehdejšími předsedy KDU-ČSL Josefem Luxem a Občanské demokratické aliance Janem Kalvodou. „Myslím, že dnešní šéfové politických stran jsou velmi jemní a velmi neagresivní bojovníci,“ prohlásil Klaus.

Nejistá účast Věcí veřejných

Uvedl, že ho zaujalo nedělní vyjádření klíčového muže VV a jednoho z jejich vyjednavačů o vládě Víta Bárty, který serveru iDnes.cz řekl, že šance, že VV budou přímo ve vládě, „je teď tak dvacet procent“. „Míra pravděpodobnosti je přímo úměrná dohodě o programu vlády a může tedy růst,“ řekl Bárta.

„Nevím, jestli to je finta, jestli je to blufování, jestli je to vážná věc, nevážná věc. Samozřejmě, že mě to zaujalo,“ reagoval na Bártova slova Klaus. V médiích se už v průběhu tohoto týdne objevily informace, že uvnitř VV se debatuje o tom, zda má strana vstoupit do vlády, nebo zůstat mimo ni, ale podporovat konkrétní kroky kabinetu. Údajně to má souviset se snahou VV uspět v podzimních komunálních volbách, kde například v Praze budou hlavními soupeři strany právě ODS a TOP 09.

Klaus naznačil, že Nečasovi přímo nebude mluvit do toho, kdo by se měl stát ministrem. „Pravomoci prezidentské v tomto smyslu jsou skutečně: pozdvihnout obočí, naznačit, ptát se se, jestli (kandidát na ministra) mluví anglicky a jestli je schopen vůbec jet na nějaké vážné vyjednávání do Bruselu nebo do Washingtonu nebo kamkoliv jinam, vrtět hlavou, říkat ´to snad nemyslíte vážně´ atd. Ale myšlenka, že by se prezident pustil do absolutního souboje a řekl by ´ne, držím hladovku a tuhle osobu já nikdy nepodepíšu´, tak do této roviny to ještě nikdy nedošlo´,“ uvedl prezident.

Boj o ministerstvo financí

Ke sporu o obsazení křesla ministra financí, o němž již několik dnů píší média, Klaus obecně poznamenal, že ministr financí je silná pozice, nicméně podle něj to závisí také na tom, jak silný je premiér. To je spojená nádoba, poznamenal. Současně ale s ohledem na vlastní zkušenost, kdy byl po listopadu 1989 českoslo­venským ministrem financí a později předsedou české vlády, přiznal: „Já bych řekl, že jsem měl 2,5 roku větší šanci leccos rozhodnout jako ministr financí než skoro šest let jako předseda vlády.“ Klaus souhlasil s výrokem moderátora diskusního pořadu, že se vyplatí vést souboj o křeslo ministra financí dlouho a tvrdě.

Podle médií soupeří o funkci ministra financí ODS a strana TOP 09, která by na něj chtěla prosadit svého místopředsedu Miroslava Kalouska, který už ministrem financí byl v koaliční vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS). Části ODS se ale podle médií nelíbí, že by Kalousek měl mít takovou moc.

V pátek Klaus přijal demisi úřednické vlády Jana Fischera, která ale bude vládnout do doby, než bude jmenovaný nový kabinet. V praxi to znamená, že po jmenování Nečase předsedou vlády bude mít Česko dočasně dva premiéry. Podobná věc se stala již v minulosti a neznamená to, že by panovalo dvojvládí. Praxe je taková, že Nečas bude jen sestavovat vládu a Fischerův kabinet bude spravovat zemi.

Ani ústavní právníci v minulosti problém ve jmenování dvou premiérů neviděli. Někteří ale upozorňovali, že problémy by mohly nastat, pokud by se jmenování nové vlády protahovalo – pak by prý mohly nastat některé kompetenční potíže. Některé činnosti a pravomoci může totiž vykonávat jen premiér, a mohl by tudíž vzniknout spor, který z nich to má dělat. Ze zákonů není zcela zřejmé například ani to, zda oběma premiérům náleží premiérský plat, ochranka a diplomatické výsady. Bude potřeba také rozhodnout, kde bude premiér Nečas sídlit.

V novodobé historii ČR to nebude poprvé, kdy země bude mít nakrátko dva předsedy vlády. V červenci 2004 prezident Klaus jmenoval premiérem Stanislava Grosse (ČSSD) s úkolem sestavit vládu. Více než týden, než byl jmenován Grossův vládní tým, ještě zemi vládl tehdejší odstupující premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Dva premiéry při střídání vlád měla země i na přelomu let 1997 a 1998, kdy tehdejšího předsedu kabinetu Klause střídal Josef Tošovský, a po volbách v roce 2006, kdy vládu sestavoval tehdejší šéf ODS Topolánek, zatímco zemi prozatímně spravoval odstupující kabinet Jiřího Paroubka (ČSSD).