VYBERTE SI REGION

Klaus může oslabit práva českých pracovníků

Praha/Brusel - Na zaměstnanecké benefity vyjednané kolektivní smlouvou mají nárok Němci, Slováci, Španělé, prostě všichni v unii. Kromě Britů a Čechů.

14.10.2009 6
SDÍLEJ:

Václav KlausFoto: REUTERS

I tak by mohlo dopadnout úspěšné tažení prezidenta Václava Klause proti Lisabonské smlouvě. Pokud by totiž evropští lídři na říjnové Radě EU přijali jeho podmínku a kývli na výjimku z Listiny základních práv EU, mohli by na to doplatit čeští občané.
Ve sporech na nadnárodní úrovni by totiž byli chráněni méně než jejich kolegové ze zemí, kde charta bude platit bezpodmínečně.

„Pro zaměstnance je klíčové, aby trvali na co nejširším právním základě, který EU nabízí,“ řekl Deníku vedoucí právního oddělení odborové centrály Vít Samek. Připomíná, že teprve konkrétní soudní praxe odhalí, jak mohou lidé na zásah do listiny doplatit.

„Britská a polská výjimka jsou jakousi pojistkou proti tomu, aby EU nemohla do budoucna na těchto zemích vynucovat dodržování některých sociálních práv, například při kolektivním vyjednávání,“ vysvětluje Michal Tomášek, vedoucí katedry evropského práva pražské právnické fakulty.

Fischer stále doufá

Případným dodatkem se v úterý zabýval i premiér Jan Fischer, který se v Bruselu sešel se šéfem Evropské komise José Barrosem. Jeho ústy unie zopakovala, že pokud český Ústavní soud (ÚS) shledá soulad Lisabonu s naším ústavním pořádkem, neměl by prezident s podpisem váhat. „Je to také jediná cesta k zajištění místa pro českého eurokomisaře,“ dodal Barroso.

Fischer ho ubezpečil, že věří v ratifikaci do konce roku. O případném dodatku budou Češi jednat na Radě EU, která začíná 29. října.
ÚS se stížností 17 senátorů, kteří ji ještě doplní o dodatečné podání, bude zabývat dva dny před summitem. Tentokrát napadají smlouvu jako celek. O šesti zásadních pasážích dohody totiž ÚS už rozhodl minulý rok v listopadu. Tehdy se jednomyslně shodl, že lisabonský dokument není v rozporu s ústavou a nenarušuje suverenitu ČR.

Do konce roku zřejmě Lisabon nepodepíše

I když senátoři neuspějí, nic to neznamená. Klaus zřejmě Lisabon do konce roku nepodepíše. Nevyplývá to jen z neověřené informace britského listu The Times, podle něhož to slíbil v neděli svým příznivcům v Pardubicích. (více čtěte zde) Tvrdí to i jeden z nespokojených členů horní komory Jaroslav Kubera (ODS). „Prezident chce jen to, co Poláci a Britové. A přišel s tím v pravý čas. Topolánkova vláda neměla mandát výjimku vyjednat, protože koaliční lidovci a zelení, s tím nesouhlasili,“ řekl Deníku.

Podle něj v listině zdaleka nejde jen o vlastnická práva, ale změnu sociálních práv na nároky. „Polovina Evropanů žije ze sociálních dávek, takže tohle ustanovení by pro unii bylo zničující,“ věří Kubera.

Vadí mu, že evropské právo bude absolutně nadřazeno českému. „Ukázalo se to už při stížnosti Romů, že jejich děti jsou automaticky posílány do zvláštních škol. Soudci z nových evropských zemí Česko odsoudili k pokutě, aniž by situaci u nás znali,“ říká Kubera.

Slovenská Pravda: Klausovy výhrady k Lisabonu jsou užitečné

Bratislava – Jedním z nepsaných módních pravidel se dnes stalo nadávat na Klause. Obviňují ho z brzdění integračního pokroku, podkopávání EU či dokonce z vlastizrady. Málokomu přitom dochází, že Klausovy výhrady k lisabonské smlouvě jsou tentokrát užitečné. Pro Čechy, pro Slováky a nakonec i pro celou unii. Navzdory tomu, že přišly pozdě, píše ve středu slovenský list Pravda.

Klausův požadavek se dotýká nejen Čechů (a Němců), ale i Slováků (a Maďarů). Benešovy dekrety, na které se odvolává Klaus, jsou totiž stále platné i na Slovensku. V roce 1945 jimi byly odstraněny následky maďarské okupace jižního Slovenska. A podle deklarace Národní rady z roku 2007 jsou pokusy o otvírání dekretů – a přehodnocení poválečného uspořádání – nepřijatelné.

Po definitivní ratifikaci lisabonské smlouvy to však už nemusí platit. Problémem není jen Charta základních práv EU, ale hlavně rozsáhlé posílení pravomocí soudního dvora EU. V podstatě to bude „ústavní soud“ unie, nadřazený národním soudům. Podle Lisabonu má charta „stejnou právní sílu jako smlouvy“.

Kterýkoli stát EU – a v některých případech i kterákoli fyzická osoba či organizace – může před soudním dvorem napadnout smlouvu, zákon nebo právní akt, který považuje za neslučitelný s právem unie (jehož součástí bude i charta). Důsledkem mohou být stovky majetkových, občanských a mezistátních sporů, namířených proti Benešovým dekretům, respektive proti rozhodnutím českých (slovenských) soudů… V takovém případě budou silácké deklarace Národní rady cárem papíru. Rozhodující slovo nebude mít slovenský parlament či slovenské soudy, ale „ústavní soud“ EU, který nebude přihlížet ani ke slovenským zájmům, ani ke slovenskému (poválečnému) právnímu řádu. A možná nebude přihlížet ani ke zhoubným politickým důsledkům svých rozhodnutí.

Jako první si tato rizika uvědomili Poláci a Britové (i když s důrazem na jiné problémy). Vynutili si ústupky, výjimky, garance. Dzurinda a po něm Fico v té době jen poslušně přikyvovali. Po nich potom nadšeně přikývl i parlament a nakonec i „prezident“ Gašparovič.

Teď nám už nezůstává nic jiného, než držet Klausovi a české vládě palce. A doufat, že dodatečné záruky EU nebudou jen „české“, ale všeobecné. Aby se na nich slovenská vláda mohla – jak to má ve zvyku – bezstarostně svézt. (čtk)

The Times: Klaus hraje s Evropou poker

Londýn – Celá Evropská unie již lisabonskou smlouvu ratifikovala, ale český prezident Václav Klaus stále hraje s Evropou poker, napsal ve středu britský list The Times. Podle něj Klaus pominul i varování z Bruselu, že by Češi mohli přijít o svého eurokomisaře.

Klaus trvá na tom, že unie musí nejprve zaručit výjimku, s níž přišel na poslední chvíli. Pak možná začne uvažovat o podpisu, uvedl britský list.

Dokonce ani neřekl svému vlastnímu premiérovi, co přesně zaručí jeho spolupráci. Ukázalo to v úterý v Bruselu nejisté vystoupení prozatímního šéfa kabinetu Jana Fischera, který nemá politický mandát nebo odvahu, aby se postavil hlavě státu, poznamenaly The Times.

Fischer sestavil pracovní skupinu, aby formulovala prezidentův požadavek týkající se Charta základních práv, ale připustil, že přesně neví, co Klaus chce, napsal britský list. „Tato stížnost se v české politice objevuje běžně.“

„Klaus si zjevně pozornost užívá. Státníci z celé Evropy mu volají každý den a prosí ho o podpis,“ píší The Times. V úterý se přidal i předseda Evropské komise José Barroso, který varoval před důsledkem, jaký by mohlo mít odmítání českého prezidenta dokument podepsat. „Pokud nebude lisabonská smlouva, není záruka, že Česká republika bude mít komisaře,“ řekl Barroso.

„Prezident Klaus zachoval za hradbami svého hradu tajemné mlčení, ale jeho sluhové dali najevo, že nemá v úmyslu vzít pero do ruky,“ napsal britský list v souvislosti s výroky Klausova tajemníka Ladislava Jakla.

Málo Čechů si myslí, že taktika šoku – jako je varování před ztrátou eurokomisaře – bude mít na jejich rtuťovitého prezidenta vliv, tvrdí The Times.

„Jeho narcisistická osobnost je ráda v centru pozornosti a moci. A Češi mají sklon ho obdivovat, protože sami nemají dost sebedůvěry,“ řekl listu politik, který nechtěl být jmenován. „Ale je také upřímně přesvědčen, že smlouva je špatná a že jejím důsledkem nakonec bude krize v Evropě.“

Pozorovatelé v Praze se ale domnívají, že Klaus nevydrží vůči zbytku Evropské unie věčně. „Nakonec podepíše,“ řekl listu český politik. „Až dostane, co chce, tak podepíše. Bude hrát špinavou politickou hru, něco dostane a podepíše.“(čtk)

Autor: Kateřina Perknerová

14.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies