Klaus vetoval zákon o trestní odpovědnosti

Oznámil to mluvčí prezidenta Radim Ochvat. Zákon popírá vazbu mezi pachatelem a trestem a je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat viníky trestných činů, uvedl prezident. Normou se nyní bude znovu zabývat sněmovna, která může veto prezidenta přehlasovat.

Podle vlády má zavedení trestní odpovědnosti právnických osob přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci. Firmy by podle návrhu mohly být stíhány pro téměř osm desítek trestných činů – například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz či krácení daní.

„Trestné činnosti se však může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce. Jsem přesvědčen, že proti alibismu v podobě nehledání konkrétního viníka má stát bojovat, a ne mu dávat průchod,“ uvedl Klaus ve zdůvodnění svého veta. „Módní tendence zavádění trestní odpovědnosti právnických osob“ jde podle prezidenta proti logickému trendu odbourávat institut kolektivní viny.

Vládní návrh je navíc podle Klause špatně zpracován a představuje jen velmi hrubou kostru pro stíhání právnických osob. „V praxi to nemůže stačit a soudy budou nuceny v konkrétních kauzách improvizovat a dikci zákona dotvářet,“ uvedl.

Podle vládního návrhu by se firma provinila, pokud by trestný čin spáchal její manažer, zaměstnanec nebo jednatel a podnik tím získal prospěch. Soudy by právnické osoby mohly pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění by je mohly i zrušit. Průlomovou změnu trestního práva zdůvodnila vláda také českými závazky vůči EU a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Zákon je možné zneužít

Před možným zneužitím zákona již dříve varovali někteří právníci a Hospodářská komora ČR. „Z pohledu Hospodářské komory ČR je důležité, aby tento nový právní institut nebyl zneužíván v konkurenčním boji mezi podnikateli jako prostředek nekalé konkurence a zároveň aby to nepřineslo zvýšení administrativní zátěže pro podnikatelské prostředí,“ řekl již dříve mluvčí komory Petr Kopáček.

Podobné obavy vyjádřili někteří právníci. „Tresty ukládané na základě zákona přitom mohou být až likvidační, přes výrazné tresty peněžité až ke zrušení právnické osoby. Je tedy například pouze otázkou času, kdy se česká vynalézavost pokusí využít trestní odpovědnost právnických osob v rámci konkurenčního boje,“ uvedl Jan Spáčil z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.

Podle advokáta Jana Vidrny z advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři lze v oblasti veřejných zakázek očekávat buď rovnou šikanózní, anebo i v dobré víře učiněná trestní oznámení. Vidrna se také domnívá, že nové možnosti by se mohli snažit využít i ekologičtí aktivisté a hnutí.

Zastánci zákona poukazovali mimo jiné na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.