VYBERTE SI REGION

Klvaňovi by radar za domem nevadil, lidem z Brd ano

MÍŠOV - „Kdybych měl dva kilometry za domem radar, nevadilo by mi to,“ prohlásil na páteční besedě v Míšově vládní koordinátor Tomáš Klvaňa. Odpověděl tak na slova staršího muže, který mu doporučil, ať si vláda radar postaví ´za svůj barák´.

30.7.2007
SDÍLEJ:

Koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany Tomáš Klvaňa nakonec odpovídal na dotazy i po oficiálním skončení debaty.Foto: DENÍK/Vlastimil Leška

Právě blízkost radaru obydleným místům je největším trnem v oku místním lidem. „Vojenský prostor má 26 tisíc hektarů, proč to musí stát na kraji? Vojenská lobby přetlačila politiky, aby si mohla dál střílet. Armáda by měla ustoupit a radar dát doprostřed. Ale kvůli 300 vojákům v Jincích obětovala všechny vesnice,“ zlobil se mladý muž z Míšova.

Lidé už neví, kde hledat pomoc

Po skončení diskuse jsme se zeptali na pocity z ní několika lidí. Vlasta Mrázková z Míšova byla nespokojená. „Pana Klvani jsem se zeptala, kam se můžeme obrátit, nebo jaké máme možnosti, když tu základnu nechceme. Odbyl mě, ať se obrátím na poslance,“ vysvětlila. „Zničí to lesy. Okolní obce s tím nesouhlasí. Rozhodně mi to vadí!“ doplnila.

Většina obyvatel obcí v okolí radaru je proti umístění základny. Vypovídají o tom uspořádaná referenda a ankety. Lidi rozčiluje, že je vláda vůbec nebere v úvahu. „Chceme, aby vláda udělala referendum v celé České republice. Pokud se ukáže, že jsou lidé pro, nic proti umístění základny nemám. Ale když vyjde najevo, že lidé o radar nestojí, což by zřejmě tak dopadlo, neměl by tady být!“ prohlásil asi čtyřicetiletý muž. „Když tu bude radar umístěn bez referenda a neprojeví se tak vůle národa, začnu věřit tomu, že demokracie v tomto státě zemřela,“ zdůraznil.

Evžen Černý z Mělníka, který jezdí do Míšova na chatu, se obává o další generace. „Jde mi o budoucnost našich dětí. Nejdřív jsme měli strach z Němců, pak z Rusů a teď se budeme bát Američanů,“ sdělil.

Ani starostové nejsou moudřejší

Před pátečním setkáním s obyvateli Míšova a Teslín se Klvaňa sešel ještě se starosty z dalších okolních obcí. Někteří však schůzku rovnou odmítli. „Po poradě s místostarostou jsem se rozhodl, že to nemá smysl,“ konstatoval starosta obce Štítov Václav Hudec. Jan Neoral, starosta Trokavce, také nedorazil. „Pan Klvaňa se původně uvedl jako soukromá osoba. Takové nemůžu dávat požadavky, vždyť by mě zavřeli,“ uvedl.

Podle starostky Lázu na Příbramsku Jitky Říhové schůzka nic nového nepřinesla. „Některé argumenty se vymykaly logice. Bezpečnost, způsob výstavby a cesty k základně se budou teprve řešit,“ podělila se o své postřehy. Starosta Míšova Pavel Hrubý poznamenal: „Obávám se, že vše bylo rozhodnuto před pěti lety.“

Základní údaje o radarové stanici

V České republice bude umístěn radar typu X-band, který se používá i na letištích a meteorologických stanicích.
- podle posledních informací by měl radar stát ve vojenském prostoru v Brdech na kótě 718
- radarová stanice bude vzdálena 2 000 metrů od Míšova a 1 700 metrů od Teslín
- radar není v provozu nepřetržitě, ale pouze několik hodin denně
- radar vysílá paprsky v kuželu namířeném vzhůru; lidé by se tak neměli dostat do styku s paprskem
- stanice bude napojena na běžnou rozvodovou elektrickou síť a bude mít zálohový zdroj energie; předpokládaná spotřeba energie k napájení radaru
je cca 1,2MW, k pokrytí celé základny 4 MW

Bezpečnostní zóny kolem radaru
Z provozu radiolokační stanice XBR (radar typu X-band) budou vyplývat určitá omezení:
- zákaz pohybu osob v okolí objektu - 500 metrů
- bezletová zóna pro veškerá letadla - 4,5 kilometru
- bezletová zóna pro ultralehké letouny apod. - 8,6 kilometru
- bezletová zóna pro letadla přepravující výbušný materiál s elektrickými roznětkami - 13,5 kilometru

Vliv radaru na životní prostředí
Radarová stanice musí splňovat všechny zákonné limity pro ochranu životního prostředí v České republice. To znamená, že:

- radar nikdy nebude mířit na zem nebo vodní hladinu
- radar bude v provozu během případného raketového útoku a během nezbytných testů
- byla provedena rozsáhlá zdravotní a bezpečnostní studie u již existujících radarů tohoto typu v USA (ta je zveřejněna na www.mda.mil.)

Zdrojem informací jsou materiály Ministerstva obrany ČR

30.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies