VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klíšťata zahrozí na jaře, nastala doba očkování

Děčínsko - Prevence proti klíšťové encefalitidě vyjde na několik stokorun, podcenění rizika onemocnění ale může končit i úmrtím.

8.12.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Podcenění hrozby nákazy klíšťovou encefalitidou se letos v České republice nevyplatilo skoro šesti stovkám nemocných. Byli mezi nimi i lidé z Děčínska.

„S klíšťovou meningoencefaltiidou jsme měli v tomto roce šest nakažených, loni jich bylo patnáct. Borelióz jsme letos zaznamenali 37 a v loňském roce toto onemocnění postihlo 48 lidí,“ zrekapitulovala situaci v regionu Jana Stupáková z děčínského epidemiologického oddělení Krajské hygienické služby Ústeckého kraje.

Právě teď je nejlepší doba nechat se proti klíšťové encefalitidě očkovat. „Odolnost totiž nezískáme hned, ale až po druhé dávce, která se aplikuje za tři měsíce po první injekci. Vakcína začne být účinná až zhruba za dva týdny po přeočkování. Myslet tedy na preventivní očkování až v jarních měsících je tudíž dost pozdě,“ připomněla epidemioložka Lenka Šimůnková.

Aktivita klíšťat závisí na počasí

Aktivita klíšťat závisí na charakteru počasí, ale není žádnou výjimkou, že se při výraznějším oteplení mohou na svoji oběť přisát už v průběhu března či dubna.

„Když je klíště infikované a napadne nás ještě před účinkem druhé vakcinační dávky, je hrozba nakažení encefalitidou poměrně vysoká,“ dodala lékařka. Pozdní očkování se v těchto případech může stávat zbytečně vyhozenými penězi.

„Pracovní povinnosti mi velí pohybovat se dost často v terénu a zvláště v místech podél vodních toků, kde se klíšťata vyskytují v dosti hojné míře. I když se snažím proti jejich přisátí chránit vhodným oblečením, stejně jich každoročně na svém tělese dvacet až třicet objevím. Byl bych proto blázen, kdybych se nenechal očkovat,“ tvrdil botanik děčínské správy Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce Petr Bauer.

Připomněl, že před léty si nechával očkovat za své peníze.

„V poslední době nám náklady na tuhle prevenci ale začal hradit zaměstnavatel,“ dodal pracovník státní ochrany přírody.

Úhrada očkování proti klíšťové encefalitidě se stala samozřejmostí i v podniku Povodí Labe.

„To riziko možné nákazy je přece jen dost velké. Nehledě na samotné zdravotní komplikace by onemocnění každého postiženého zaměstnance vyřadilo z práce na delší dobu. Takže peníze vložené do preventivního očkování nejsou zbytečnou investicí,“ prohlásil technik děčínského střediska Povodí Labe Jiří Mach.

Nejrizikovější jsou oba břehy Labe

Zatímco borelióza může hrozit celoplošně všude, kde se klíšťata vyskytují, riziko nakažení klíšťovou meningoencefalitidou se soustřeďuje do takzvaných přírodních ohnisek.

„Z tohoto pohledu jsou v okolí Děčína nerizikovější oba břehy Labe a dále Chmelník, Popovický vrch, Horní Oldřichov a oblast Želenic. Na druhém labském břehu to jsou zejména Těchlovice, Nebočady, Boletice, Staré Město, Březiny a dále podél řeky Ploučnice směrem do Benešova,“ upřesnila výčet rizikových lokalit lékařka Šimůnková.

K zajímavým poznatkům patří fakt, že kromě boreliózy nezaznamenali hygienici klíšťovou meningoencefalitidu v posledních letech v oblasti Národního parku České Švýcarsko a také ve Šluknovském výběžku.

Očkování do ramene

Nechat se preventivně očkovat není nikterak složitou procedurou. Stačí požádat obvodního lékaře o napsání receptu a zajít do lékárny pro očkovací látku. Tu pak očkováním do ramene aplikuje zdravotní sestra obvodního lékaře. A totéž se děje i v případě přeočkování.

„Letošní rok nebyl výskytem klíšťové meningoencefalitidy nikterak dramatický. A to i přes to, že se Česká republika počtem nakažených klíšťat řadí mezi nejvíce postižené středoevropské země. Očkovat by se měli nechat tedy nejen lidé, kteří se v rizikových oblastech pohybují kvůli plnění svých pracovních povinností, ale také ti, kteří chodí často houbařit či rybařit a nebo mají zahrádky třeba poblíž Labe,“ dodala Lenka Šimůnková.

Každoročně na klíšťovou encefalitidu zemřou v Česku dva až tři lidé. Po prodělání zánětu mozku trpí postižení bolestmi hlavy, nesoustředěností, poruchami spánku i sexuální aktivity.

Autor: Josef Suk

8.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies