Postavme se ke knihovně čelem. Tak se jmenovala demonstrace za výstavbu národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického. Na Staroměstském náměstí záměr podpořily tisíce lidí a mezi nimi i mnohé významné osobnosti.

Jako první vystoupil nečekaný host, ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg: „Praha je jedním z nejkrásnějších měst světa, ale není konzervou. K tomu, co jsme zdědili po předcích, musíme i něco přidat. Kaplického knihovna je krásným dílem 21. století a já doufám, že bude postavena.“ Za svůj projev si ministr vysloužil mohutný potlesk. „Jsem rád, že jsme se zde sešli v takovém počtu. Znamená to, že ještě existuje občanská společnost,“ dodal Schwarzenberg.

Mezi demonstranty panovala veselá nálada, někteří drželi transparenty s recesistickými nápisy, například Chobotnice na hrad a Klaus na bagr, nebo Bém a Klaus z Česka raus. Po fotografu Robertu Vanovi vystoupila na improvizované pódium herečka Anna Geislerová. „Knihovna je nádherná a to, co se s ní děje je zoufalé a já z toho cítím bezmoc. Svoji osobní odpovědnost vidím i v tom, že i já můžu za to, že ti pánové jsou tam, kde jsou. Já ji ale dotáhnu tak, že už je volit nikdy nebudu,“ řekla Geislerová, která nakonec i zazpívala.

Začala blobová revoluce, řekl ministr Kocáb

Dostavbu knihovny Jana Kaplického podpořili dále profesor Pavel Klener, textař Michal Horáček, herec Jakub Prachař, zpěvák Ondřej Brzobohatý, ministr školství Ondřej Liška a mnoho dalších. Liškův kolega, ministr pro lidská práva Michael Kocáb na adresu největších kritiků knihovny, Pavla Béma a Václava Klause řekl: „Pokud to takhle bude pokračovat, vypadá to na pěknou blobovou revoluci. Příště bychom se mohli přesunout na Hradčanské náměstí, aby nás slyšel i pan prezident. Při té příležitosti bychom mohli na hradě vyvěsit vlajku Evropské unie.“

Na demonstraci vystoupili i režisér Jan Svěrák a dokumentaristka Olga Sommerová, jako zástupci nadačního fondu Pro knihovnu a představili veřejnosti svůj plán sbírky. „Stavíme se proti politické zvůli úředníků,“ oznámila Sommerová. Jan Svěrák pak přečetl některé z 37 otázek, které si zapsal před rokem Jan Kaplický do svého zápisníku a které Svěrákovi předala vdova po Kaplickém Eliška. Před shromážděným davem tak poprvé na veřejnosti zazněly například tyto věty: „Proč císař povolil stavbu Národního divadla a Národního muzea? Proč je v Čechách vše nečeské tak podezřelé? Proč projekt není finanční, ale mentální problém? Moderní architektura zvítězí! Pane Knížáku, pane primátore, pane prezidente.“

Magistrát vydal prohlášení

Demonstrace tak nakonec proběhla hladce a měla u přítomných velký úspěch. Přitom ještě během dne zažívali organizátoři shromáždění horké chvíle. Pražský magistrát jim totiž na poslední chvíli zamítl žádost na postavení profesionálního ozvučeného a osvětleného pódia. „Zaráží nás, že se tak stalo na poslední chvíli a bez uvedení důvodu,“ řekl Jan Libíček z občanské iniciativy Demokracie staví, která je organizátorem akce. „Postoj magistrátu je zcela zřejmý ze způsobu, s jakou rychlostí nám vyrozumění zaslal. Ačkoli jsme žádost o zábor plochy podali již 29. ledna, vyrozumění jsme obdrželi doporučeně až 4. února, tedy den před konáním manifestace. Z dopisu je přitom zřejmé, že o věci bylo rozhodnuto již 30. ledna. Přitom běžnou praxí je, že doporučený dopis dorazí obvykle den po odeslání,“ doplňuje jeho kolega ze sdružení Dominik Jandl.

„Je to standardní záležitost. Vždy postupujeme takto a nikdy předtím jsme neudělali výjimku a nepovolili organizátorům nějaké demonstrace postavení pódia,“ reagoval Jiří Wolf, tiskový mluvčí pražského magistrátu a dodal: „Vše má nějaký svůj řád a trvá nějakou dobu. Nikdo to na magistrátu nijak zvláště nepozdržoval. Organizátoři si měli podat žádost dříve, pak by i zamítavé rozhodnutí obdrželi dřív.“

O tom, že se magistrát cítí demonstrací a hnutím samotným ohrožen, svědčí i to, že vydal prohlášení, ve kterém všechnu vinu za nepostavení knihovny klade na minulé vedení Národní knihovny. „Tomu se mohu jen smát,“ komentoval prohlášení bývalý ředitel knihovny Vlastimil Ježek.

Stanovisko Magistrátu hl. m. Prahy k manifestaci „Postavme se ke knihovně čelem“

Magistrát nemá potíž se k problematice nové budovy postavit čelem. Hlavní město Praha však není a nikdy nebylo subjektem, který by měl Národní knihovnu stavět. Tím je bezesporu Národní knihovna České republiky (NK ČR), tedy státní příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR. Magistrát hlavního města Prahy dle zákona posoudí v případném stavebním řízení všechny zákonné náležitosti. Nic víc, nic méně.

Klíčovým problémem ohledně tzv. Blobu je skutečnost, že minulé vedení NK ČR v čele s panem Ježkem nezvládlo po manažerské a organizační stránce přípravu a vyhodnocení architektonické soutěže. Ta podle právních stanovisek a rozhodnutí nezávislých úřadů proběhla v rozporu se zákonem. Návrh studia Future Systems tak nelze v tuto chvíli považovat za studii, kterou by měl magistrát nebo jiné orgány státní správy jakkoliv posuzovat či komentovat.

Jiří Wolf, tiskový mluvčí MHMP

Bývalý ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek v reakci na prohlášení pražského magistrátu Deníku řekl:

Za nos se chytají pouze slušní lidé

Co říkáte na prohlášení pražského magistrátu, ve kterém se vám klade vina za to, že nová budová Národní knihovny nestojí a stát zřejmě nebude?
Tomu se mohu jen smát. Kniha s celým příběhem o knihovně, kterou jsem napsal, je již v tisku. Nyní mohu říci jen to, že Praha měla v porotě své dva porotce a tak předpokládám, že si vše řádně prostudovali. Kdykoliv mohli říct, že to takto nejde, z toho se magistrát nemůže vylhat. Vůbec se nedivím, že to pro pana Béma není příjemné téma. Jeho chování a postoje mu nakonec velmi politicky uškodily.

Zúčastníte se demonstrace Postavme se ke knihovně čelem?
Ano, ale nevystoupím tam. S organizátory demonstrace jsem se sešel a dlouho jsme diskutovali. Jsou to mladí sympatičtí lidé, kteří do toho jdou srdcem, protože se jim Kaplického knihovna líbí. Nemají žádné prospěchářské důvody.

Angažujete se tedy jinde? Například v nadačním fondu Pro knihovnu?
Nadační fond vznikal ještě když jsem byl ředitelem Národní knihovny a proto jsem se v něm ani nemohl angažovat. Nechci vstupovat do žádného hnutí, protože si to musím vyřídit sám. Nechci, aby tato hnutí trpěla mým sporem s magistrátem.

Myslíte si, že by knihovna ještě mohla stát?
Já jsem trvalý optimista. Jen mi není jasné, zda je to po odchodu Jana Kaplického možné. Snad by se mělo studio Future systems domluvit s nějakým architektem, který s Kaplickým spolupracoval a který by pomohl projekt realizovat. Napadá mě hlavně Eva Jiřičná. Ovšem nevěřím, že se tak stane za současného, hlavně pražského, establishementu. Přátelé mi sice říkají, že se snad někteří politici chytnou nakonec za nos a obrátí, já jim ale odpovídám, že za nos se chytají pouze slušní lidé.