VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kolem dálnice D8 má vést nová trať

Praha - Ministerstvo dopravy chystá v takzvané Superkoncepci i první vysokorychlostní železnici, a to z Česka do SRN.

9.2.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Jak by se vám líbilo nasednout v Praze do vlaku a za necelou hodinu vystoupit v německých Drážďanech?

Teď to rychlík nebo autobus nezvládne rychleji než za dvě hodiny. Za pár let by to mohlo být za polovinu.

Na ministerstvu dopravy totiž v rámci takzvané Superkoncepce vzniká plán na první vysokorychlostní železnici v Česku. Měla by vést z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan a dále do Berlína a vlaky by na ní jezdily rychlostí 200 až 300 kilometrů v hodině.

Kolem autostrády

Aby však soupravy takovou rychlostí mohly jet, musí se postavit zcela nová trať, která bude co nejrovnější, bude mít příznivé stoupání i klesání a nebude se nikde křížit se silnicí. Už tento měsíc by měla být hotova studie, která nastíní ideální vedení rychlotrati. „Ta trasa by měla zhruba kopírovat dálnici D8. Současná trať, která vede do Ústí nad Labem, by zůstala zachována, ovšem spíše pro vnitrostátní dopravu,“ řekl včera Deníku šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Gustav Slamečka.

Rychlostní tratě znají Češi zatím jen ze západní Evropy. Běžné jsou v Německu (vlaky ICE) nebo ve Francii (soupravy TGV). V České republice se od roku 2003 po kolejích prohání souprava Pendolino, která by dokázala jet rychlostí až 250 kilometrů v hodině. Ovšem nemá kde.

Většina železničních tratí je postavena (trasována) ještě za dob Rakousko-Uherska. Vyšší rychlosti tedy brání množství zatáček i křížení se silnicemi. Až nová trať do Drážďan by to konečně mohla změnit. „Je pravda, že postavit vysokorychlostní železnici je velmi drahé, kilometr zhruba vyjde na 500 až 800 milionů. Ovšem první propočty zatím ukazují, že je to návratná investice,“ říká ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.

Miliardový kšeft

Velmi hrubým odhadem by na stavbu cca 140 kilometrů rychlostní železnice bylo zapotřebí minimálně kolem 70 až 100 miliard korun. Podle Sosny jsou ale v tomto směru velmi aktivní hlavě Sasové, se kterými intenzivně jednají úředníci ministerstva dopravy.

Česko a Německo totiž o peníze na rychlostní trať požádají společně EU. Poměrnou část pak budou financovat z vlastního rozpočtu. „Musíme se proto shodnout na přesném vedení trasy, na sklonu trati i na rychlosti v jednotlivých úsecích,“ říká Sosna.

Výhodou by mohl být fakt, že s vysokorychlostní železnicí v okolí dálnice D8 počítají některé územní plány. Na mnoha místech je ponechán souvislý pás pozemků o šířce až šest set metrů. Relativně nejsložitější by tak bylo překročení oblasti Krušných hor – ty by vlak musel podjet tunelem.

Ministerstvo dopravy ale zatím nechce odhadovat, kdy přesně by se mělo poprvé „kopnout do země“. Studie o proveditelnosti celé trati totiž není definitivně hotova a hlavně – plán na novou trať do Německa je součástí zmiňované dopravní Superkoncepce. Tou chce ministr dopravy Vít Bárta pojmenovat priority dopravy až do roku 2025.

„Osobně bych to viděl spíše až k tomu roku 2025,“ odhaduje opatrně Sosna.

Autor: Jan Klička

9.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies