VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prošel koncentračními tábory, přišel o rodiče i sestru

Hradec Králové - Ve svých deseti letech se dostal s rodiči i sestrou do terezínského koncentračního tábora. Za tři roky prošel celkem pěti koncentráky. Přišel o rodiče i sestru. Dnes 76letý Pavel Werner vypráví své příběhy studentům. V Hradci se zastavil na pozvání sdružení Sion, které organizuje Dny pro Izrael.

4.10.2008 20
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Věděl jste od počátku, co se děje a proč byste měli být deportováni?
Vůbec ne. Byl jsem dítě a nic jsem netušil. Myslím si, že rodiče už něco vědět museli. Pamatuji si jen, že pár dní před odjezdem, se u nás pořád pekly sušenky. Nechápal jsem proč. V Terezíně jsme z nich poté žili.

Kam jste byli s rodinou odvezeni?
Koncem roku 1942, když mi bylo deset let, jsme byli se sestrou a rodiči převezeni z Pardubic do Terezína. Celý transport čítal 500 lidí, ale zpět se jich po válce vrátilo jen 29. V Terezíně jsme byli asi rok. Sestra však onemocněla tuberkulózním zánětem mozkových blan, ochrnula na polovinu těla a zemřela. S rodiči nás koncem roku 1943 převezli do Osvětimi–Birkenau.

Na co si z doby, kdy jste byl v Osvětimi, vzpomínáte. Co vám utkvělo v paměti?
Bylo to strašně těžké. Vybavuji si, že tam s námi na baráku byli Rusové, váleční zajatci. Nebyli to žádní vojáčci, ale vysoké šarže. Každý den se snažili utéci. Pokaždé je však Němci chytili a hrozně zmlátili. Měli rozbité hlavy a obličeje. Přesto však každý večer zpívali táhlé písně, dumky. Dokonce jsem si tam našel chlapa, který mi připomínal tátu. Pořád jsem za ním lezl jako pes, on si mě nevšímal, ale chtěl jsem u něj být.

Co se s vámi dělo dál?
Měl jsem vlastně štěstí. Byl jsem vybrán v jedné ze selekcí mezi 90 chlapců, které potřeboval doktor Josef Mengele. Rodiče touto selekcí neprošli a v červenci 1944 byli posláni do plynových komor.

Zůstal jste v Osvětimi až do konce války?
Ne. Nejprve jsem byl transportován do Mauthausenu. Pak jsem si prožil dva „pochody smrti“, z Mauthausenu do Melku a zpět a ještě z Mauthausenu do Gunskirchenu. Tam nás pak osvobodili v červnu 1945 Američani. Hrozná byla ještě cesta pěšky do Bratislavy, odkud jsme jeli vlakem do Prahy. Já nakonec vystoupil v Pardubicích. Byli jsme vysílení a putovali jen v noci. Ve dne při slunci to nešlo. Po válce to bylo složité, protože jsem zůstal sám, ale dnes už se o tyto vzpomínky dělím s mladými lidmi.

Autor: Silvie Špryňarová

4.10.2008 VSTUP DO DISKUSE 20
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies