VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Koordinátor ADRA: Češi jsou jako dobrovolníci unikát. Musíme je i odmítat

Praha /ROZHOVOR/- Letošní povodně jsou kombinací bleskových záplav před třemi lety a velké vody 
v roce 2002, říká Josef Koláček z humanitární organizace ADRA.

5.6.2013 6
SDÍLEJ:

Hlavní koordinátor pomoci při mimořádných událostech organizace ADRA Josef Koláček Foto: Deník

Zasahujete v oblastech postižených povodněmi. Kde nyní máte týmy?
Na Českobudějovicku máme jedno centrum pomoci. Tam je kolem sedmi koordinátorů a už se pomalu začíná pracovat, uklízet, připravovat dobrovolnická pomoc a distribuce materiálů. Naopak na severu Čech Labe stále stoupá, takže čekáme na kulminaci a opadnutí vody, aby mohla pomoc začít. Centrum se zhruba deseti lidmi máme na Nymbursku a Kolínsku, kde se voda ještě místy rozlévá z polí. Pobočka se připravuje v Litoměřicích a na Děčínsku, kde budeme do čtvrtka vyčkávat, jak se situace vyvine. Těžiště naší pomoci je totiž při odklízení následků, které tam ještě v tuto chvíli nejsou známy. Hlavní centrum pak máme v Praze.

Pokud budou zasažení lidé potřebovat pomoc, kam se mají obrátit?
Na starostu, který zřizuje koordinační linky. My jako neziskové organizace komunikujeme mezi sebou, aby se pomoc nepřekrývala. Dělíme si tedy lokality a jsme v kontaktu s hasičským záchranným sborem a krajskými štáby. Například ve Zbraslavi, kde už voda opadá, kolega komunikuje se starostou 
o konkrétní pomoci.

Co máte na starosti v oblastech, kde už je voda níže?
Koordinujeme dobrovolnickou činnost. Na Českobudějovicku, kde je situace zklidněná kromě oblastí na Lužnici a Nežárce, už máme požadavky na zapojení dobrovolníků, zatím je to ale v řádu do desíti věcí – voda tam totiž zdaleka nenapáchala takové škody jako v minulosti.

Když se tedy někdo bude chtít zapojit do pomoci, kam se má obrátit?
Dobrovolníky bych odkázal na naše webové stránky 
a facebookový profil, případně mohou napsat na: povodne
@adra.cz. Na Litoměřicku například máme připravenou kancelář a registrační webový portál, kde jsou vypsané lokality vyžadující pomoc a počet lidí, které bychom tam využili. V postižených místech budeme tyto údaje průběžně vyvěšovat na web. Co se týče formy pomoci, nebudeme sbírat oblečení, protože ho tentokrát pravděpodobně nebude moc potřeba – charakter záplav je jiný než třeba blesková povodeň v roce 2010, kdy lidé přišli okamžitě o majetek. Kolem Labe se na situaci lidé připravují dopředu a majetek stěhují do podkroví nebo do patra, takže takováto materiální pomoc spíše nebude potřeba. Nemůžu samozřejmě vyloučit, že bude třeba červený kříž 
v některých lokalitách takovou sbírku vyhlašovat, ale my se orientujeme na dobrovolnictví – vysoušení, likvidaci následků a pychosociální pomoc.

Nakolik jsou vlastně Češi ochotni dobrovolně pomáhat?
V tomto jsme úžasný národ a unikát: nabídka dobrovolníků převyšuje poptávku, 
a to jak teď, tak i v roce 2010, kdy jsme dokonce museli odmítat – a věřte, že není snadné někomu říct, že není možné všechny do pomoci zapojit. Jsme v tomto jedni z nejštědřejších lidí v Evropě, a to 
i co se týče veřejných sbírek.

Lze současnou situaci srovnat 
s předchozími povodněmi?
Je tam trochu mix od všeho. V roce 2010 při bleskových povodních během půlhodiny až hodiny voda napršela, stoupla a zase odtekla. Teď je tu kombinace toho, že na horních tocích hodně pršelo a rozvodily se malé toky, což připomíná bleskovou povodeň. Následkem toho se ale naplnila i Vltava a Labe. Je to tedy kombinace povodní 2010 a 2002. K tomu se přidalo to, že třeba na Nymbursku došlo ke zvýšení spodních vod, zaplavení polí a protržení hrází rybníků, které neustály kapacitu srážek.

Bude se kvůli tomu nějak lišit forma pomoci?
Příliš ne. Většinou se jedná o zničení majetku. Je tu tedy třeba dobrovolnická pomoc při odstraňování následků 
a následně finanční pomoc na obnovu domácností a přívodu pitné vody, případně psychosociální pomoc postiženým.

Můžete přiblížit, kdy je psychosociální pomoc třeba?
Často jsou zasaženy lokality, kde je povodeň opakovaná. Nový nepříjemný zážitek tedy navíc postiženým připomíná události, které už prožili dříve. Pomoc je tady často v rovině občanské – nasloucháním a tím, že člověk ví, že v tom není sám. Naši odborníci tam pak třeba dochází 
i s odstupem času a sledují, jak to lidé zvládají a zda budou potřebovat další pomoc.

U jakých dalších krizových situací zasahujete?
Vedle povodní, což je takový český evergreen, to mohou být lokálně omezenější problémy. Psychosociální týmy zasahují skoro ve všech krajích – poskytovali jsme pomoc například po výbuchu 
ve Frenštátu, při tragédii na rallye v Lopeníku nebo při sebevraždě studentů v Olomouci. Mohou to být také požáry či autonehody, kdy lidé potřebují nějakou formu pomoci. 

Autor: Michaela Koubová

5.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Neil Armstrong, muž na Měsíci
5

Muž na Měsíci se objevil před 56 lety

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
18 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Chovanec popírá, že by útočník z Manchesteru letěl přes Prahu

Útočník z Manchesteru Salman Abedi (v arabském přepisu Salmán Abádí) neletěl před útokem přes Prahu. Na twitteru to dnes oznámil český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr to uvedl na základě poznatků, které dnes tuzemské bezpečnostní složky získaly od zahraničních partnerů. Podle Chovance není pravdivá informace, kterou přinesl německý list Der Tagesspiegel.

Černý den pro biologického otce z Nigérie. Ústavní soud mu neuznal otcovství

Občan Nigérie se u Ústavního soudu nedomohl uznání otcovství k dítěti, jež zplodil s Češkou. Ta byla v době intimního vztahu v manželském svazku, a právě proto – dle verdiktu nejvyšší soudní instance – nelze uznat stěžovatelovo otcovství.

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies